Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.2.2003
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co je evropský reflex
 >POLITIKA: Proč bych volil Václava Klause prezidentem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Haléřová záležitost
 >MROŽOVINY: Sonda do myšlení funkcionáře EU
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Sebevražda v přímém přenosu
 >PSÍ PŘÍHODY: Forenzní očuchávání
 >ANKETA: Mimozemšťan roku 2002 :-)
 >SPORT: Ostuda s hokejovou arénou
 >ŠACHY: Kasparov - DJunior rovno 3:3
 >HUDBA A ZVUK: Background music = pomoc při učení ?
 >ARCHITEKTURA: Nová dominanta olomouckého náměstí: sedmá kašna Ivana Theimera
 >EKONOMIKA: Irák, Irák a zase Irák
 >FOTOGRAFIE: Bejvávalo aneb Než se zvedla opona
 >POSTŘEH: O roztržitosti
 >ZDRAVÍ: Co je to deprese?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
11.2. POLITIKA: Co je evropský reflex
Jan Zahradil

ČR se podpisem Václava Havla připojila k tzv. "dokumentu osmi", který prosazuje ostřejší, více proamerický postup EU vůči Iráku. Příznačně na toto téma pravil minulý týden irácký velvyslanec v Bruselu Rijad Al-vejjes : "Je v evropském zájmu zastavit americkou agresi. Američané nemají rádi evropskou jednotu. Je jasné, že chtějí rozdělení a oslabení Evropy." (European Voice 5/2003). Za takovou podporu evropského sjednocování by se měli demokraté pěkně poděkovat. Nestalo se tak, dokonce evropský komisař Barnier se nechal slyšet, že nedovolí Rumsfeldovi rozdělit Evropu na "starou" a "novou" (narážka na nedávnou poznámku amerického ministra obrany), čímž jako by si nepřímo s panem velvyslancem notoval.

Je jasné, že s rozšířením Evropy přicházejí Francie a Německo o své velmocenské postavení v EU. Pokusily se je sice vzkřísit při 40. výročí podepsání elysejské smlouvy, ostatní země (Británie, Itálie, Španělsko) jim však daly při první příležitosti najevo, že už nedopustí, aby napříště platilo, že "evropský" = "francouzský+německý" a to především v zahraniční politice. Jde o vážnější konflikt uvnitř EU, než to na povrchu vypadá. Elity, zabetonované v evropských velmocenských pozicích, se svého postavení nevzdávají snadno. Česká republika ovšem stojí v tomto konfliktu na správné straně. Nás neohrožuje údajná americká "hegemonie" ve světě. Co by nás však mohlo ohrozit, by byla velmi reálná německo-francouzsko-bruselská hegemonie v Evropě.

Zmíněný komisař Barnier sice vypeskoval kandidátské země, že postrádají "evropský reflex", tedy, že nemyslí a nechovají se evropsky, ale tím se definitivně zesměšnil. Kromě povýšenosti působí tento výlev totiž asi tak, jako když politruk obviňuje nedovzdělané soudruhy z nedostatku "socialistického myšlení".

Měl jsem celou řadu výhrad vůči vnitropolitickému působení Václava Havla. Jeho poslední zahraničně-politický krok ve funkci však musím bezvýhradně podpořit. Určitě někdo namítne, že tím prokázal přílišnou vstřícnost, ba servilitu vůči USA. Myslím si pravý opak. Havel ukázal, že ČR zůstává na prahu EU suverénním státem s vlastní zahraničně-politickou doktrínou, která se nepíše ani v Berlíně, ani v Paříži, ani v Bruselu.


Webová stránka Jana Zahradila


Další články tohoto autora:
Jan Zahradil

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: