Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.2.2003
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co je evropský reflex
 >POLITIKA: Proč bych volil Václava Klause prezidentem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Haléřová záležitost
 >MROŽOVINY: Sonda do myšlení funkcionáře EU
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Sebevražda v přímém přenosu
 >PSÍ PŘÍHODY: Forenzní očuchávání
 >ANKETA: Mimozemšťan roku 2002 :-)
 >SPORT: Ostuda s hokejovou arénou
 >ŠACHY: Kasparov - DJunior rovno 3:3
 >HUDBA A ZVUK: Background music = pomoc při učení ?
 >ARCHITEKTURA: Nová dominanta olomouckého náměstí: sedmá kašna Ivana Theimera
 >EKONOMIKA: Irák, Irák a zase Irák
 >FOTOGRAFIE: Bejvávalo aneb Než se zvedla opona
 >POSTŘEH: O roztržitosti
 >ZDRAVÍ: Co je to deprese?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
11.2. HUDBA A ZVUK: Background music = pomoc při učení ?
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 287

Úterý 11.2.2003

Forbína Background music pro mne není - přípodoteky Výběr CD za rozumnou cenu - recenze Jiří Stivín & Collgium Quodlibet Cesty do hlubin hudební minulosti - ftipy - Harmonie únor -Background music = pomoc při učení ?Marek Franěk
Přípodoteky Forbína
BACKGROUND MUSIC ( viz též článek níže)…. já se nikdy moc neučil, stejně by mně ta matematika nešla a nešla. A muziku jsem si nikdy jenom tak nepouštěl, neb jsem sám hodiny cvičil a cvičil nejdřív na housle, pak i na klavír. Ale i jinak - když poslouchám vážnou hudbu, tak poslouchám soustředěně, celý; bohužel nemoc "z povolání" muzikologa a kritika mi v tom někdy i překáží.Právě tak jako ty přecitlivělé uši. Navíc on to vůbec je zvláštní pocit, když se přihodí poslouchat něco, co zná člověk do poslední noty, neb to hrával nazpaměť, anebo když si troufale myslí, že by si to líp zahrál očima z not sám….Ale že by podprahový poslech hudby stimuloval někoho zrovna k učení, to si nedovedu představit - možná jsem výjimka.

K jiným, příjemnějším činnostem…no to už je jiná. …


přípodoteky
>Výběr CD za rozumnou cenu, ale jestli je dobrá i nabídka titulů si musíte už zjistit sami. Podle mne to je jedna z vlašťovek, které snad věští příchod rozumnější cenové politiky v oblasti hudebních nosičů. Inu doufejme, doufejme…..

Tým Hudba2000

WWW.HUDBA2000.CZ - Prodejna hudebních nosičů

AKCE EMI a VIRGIN do 28.2.2003 - 2 107 titulů za jednotnou cenu pouze 299

Kč.

AKCE WARNER do 28.2.2003 - 1 444 titulů za jednotnou cenu pouze 299 Kč.


recenze

Jiří Stivín & Collegium Quodlibet Cesty do hlubin hudební minulosti

CD Arta F1 0084

Celkem devatenáct zastavení, většina je výsledkem symbiózy autentické, zpravidla předbarokní hudby s muzikantem, který má pro ní smysl téměř takový, jako pro svět té hudby, v níž je doma. Nejde tu o stylovost, ale podle mých uší o postižení atmosféry, o předpoklad, že hudební řeč je v podstatě jen jedna. Kdybych to pokládal za pouhé využívání, natož zneužívání starých - svým způsobem úctyhodných melodií - tuhle recenzi bych nepsal.

Jiná věc je, do jaké míry tahle symbióza je vskutku organická a pak hlavně, jak je emocionálně přesvědčivá. Myslím, že jak pro koho, pro mne tak docela ne. Co tomuto pokusu upřít nemohu a nechci, je nepochybná míra spontánnosti a potěšení z muzicírování, kterou ani regule nahrávání nedokáží zastřít. Do jisté míry může toto CD plnit i úlohu osvětovou - dává přece jen příležitost seznámit se aspoň letmo s kouskem hudby staré vskutku úctyhodně.


ftipy
> Lieder - písně, které nemají melodii buď vůbec žádnou, nebo rozhodně ne zapamatovatelnou.

Madrigal - středověká píseň, zpravidla pro muže, zpívaná z neznámých důvodů většinou v přívětivě se tvářící přírodě.

Melodie - termín, který je pro mnohé skladatele tabu. Je přípustné mluvit o ní nejvýš jako o tematickém materiálu. Zda to je jenom móda, nebo opravu dobrou melodii prostě už nedovede nikdo napsat, nechť rozhodne laskavý čtenář sám.


Harmonie v únoru

Dialog o životě vedou Vladimír Merta a Jana Lewitová, důkladným článkem tu jsou oslaveny osmdesátiny Viktora Kalabise, a také odkaz Pavla Kühna. Rozhovor je veden s basistou světového formátu P. Burchuladzem, s klarinetistkou Sharon Kam, zavedena je rubrika profilů operních režisérů, skladatelem měsíce je Giuseppe Tartini, pokračuje seriál dvanáct tváří polyfonie - tentokrát o motetu a písni. Zajímavá je recenze upozorňující na základní vědeckou práci o Bohuslavu Martinů: autorem důkladné knihy je Jaroslav Mihule. Pak tu je příloha věnovaná jazzu a obsáhlá recenzní rubrika nahrávek převážně vážné hudby.


Background music = pomoc při učení

Řekl bych, že trocha té osobní zpovědi na začátek neuškodí:

"V letech 1975-80 jsem studoval na filosofické fakultě University Karlovy v Praze hudební a divadelní vědu. Mimořádné studium vybraných přednášek z psychologie jsem absolvoval na téže fakultě v letech 1982-83. Titul PhDr. jsem získal na základě rigorosní zkoušky v roce 1984. V letech 1981-82 jsem absolvoval studijní pobyt v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V letech 1982-1986 jsem byl interním aspirantem na obor hudební psychologie v témže ústavu. V roce 1987 jsem obhájil kandidátskou disertační práci "Psychofyziologické aspekty vnímání hudebního rytmu" a byl mi udělen titul CSc. V roce 2002 zahájeno habilitační řízení na Pedagogické fakultě Ostravské university. V roce 2003 získán titul "doktor sociálních věd" na Fakultě sociálních věd University v Nijmegen (Nizozemí) na základě obhajoby práce "Rhythm production and perception: the role of accentuation and tempo".

Hudbu můžeme poslouchat pozorně i nepozorně. Hudba může být hlavním obsahem toho, co právě děláme, nebo může být jen jedním z mnoha podnětů, které na nás právě působí. Využívání hudby jako "zvukové kulisy" není v dějinách kulturních společností nic nového. V minulosti byla však background music přece jen něco výjimečného. Museli jí vytvářet živí hudebníci a ty si nemohl dovolit zaplatit každý. K výrazné změně fungování hudby v životě jednotlivce i společnosti začalo docházet tehdy, když technické prostředky umožnily vytvářet záznamy hudby a tyto záznamy v libovolný okamžik bez časového omezení reprodukovat. Hudba se tak stala velmi snadno přístupnou a začala se tak daleko častěji využívat ve formě background music.

Existence snadno přístupné background music zanedlouho vedla k úvahám, zda je možné účinek hudby prakticky využít. Nejprve se reprodukovaná hudba začala používat k zvýšení výkonu manuální práce. Bylo to přirozeně ve Spojených státech. Po první světové válce se začalo experimentovat s tím, že v továrnách byla dělníkům hrána reprodukované hudba. Od 60. let nás však začalo poněkud více zajímat, jak může background music působit na různé kognitivní činnosti (tedy různé druhy duševní práce včetně učení). Tento obrat zájmu souvisí přirozeně s dalšími technickými vynálezy (transistorové rádio, magnetofon) a masovým rozšířením nových stylů populární hudby. Zejména od 60. let začala hrát v hudba důležitou úlohu v životě dospívajících. Reprodukovaná hudba získává velmi důležitou úlohu při dotváření prostředí, v kterém se pohybují. Adolescenti se hudby nechtějí vzdát ani při učení a studiu, což jsou činnosti, které nepochybně vyžadují určitou koncentraci.

Otázkou je, jak vlastně background music působí na kvalitu duševní práce. Zlepšuje ji nebo zhoršuje? Pedagogové a učitelé hudby tuto praxi rozhodně odmítají. Avšak, i přes tyto odsudky, background music se stává v současné době běžným jevem v našem každodenním životě. Nejsou to jen adolescenti, ale i dospělí, kteří se ji obklopují při své duševní práci. Jak se každý z nás může přesvědčit, zaznívá dnes zcela běžně na mnoha pracovištích. Kdyby bylo tak jednoznačné, že hudba zhoršuje pracovní výkon a způsobuje mentální únavu, asi by ji duševně pracující při práci tolik neposlouchali (i když - kdoví?).

Vliv background music závisí na mnoha faktorech

Německý hudební psycholog K. Behne (1999) shrnul výsledek více než sta výzkumných prací, které se v posledních desetiletích na toto téma objevily, a konstatoval, že toho vlastně moc nevíme; na otázku, jaký má background music účinek na duševní práci, není totiž možné dát jednoduchou odpověď. Je to dáno tím, že působení hudby na určitého jedince - ať již pozitivní nebo negativní - závisí na velkém množství faktorů. O jaké faktory se tedy jedná?

Druh hudby je sám o sobě velmi důležitý faktor. Tedy hudební žánr, který posloucháme - klasická hudba, populární, vokální nebo instrumentální. Bez ohledu na konkrétní hudební žánr je také důležité, zda se jedná o hudbu stimulující nebo uklidňující. Hudba působí bezprostředně na ty části mozku, které jsou spojeny s emocemi a stupněm kognitivní aktivace. Proto nás stimulující hudba může vyburcovat z duševního útlumu (který se u mnohých z nás dostavuje třeba po obědě), kdy může být velmi obtížné vykonávat i tu nejjednodušší duševní práci. Avšak, pozitivní účinek stimulující hudby závisí přirozeně na stupni stimulace. Pokud je hudba příliš stimulující, pak již působí na duševní práci negativně. Musíme však dodat, že ideální stupeň stimulace je značně subjektivní a navíc závisí i na okamžitém duševním i tělesném stavu dané osoby. Na druhé straně, i uklidňující hudba může mít kladný vliv na zlepšení duševního výkonu, protože může třeba utlumit emocionální vzrušení a kognitivní aktivaci na přiměřený stupeň, který je k duševní práci nezbytný.

Dalším faktorem je přirozeně druh práce, kterou vykonáváme, a to, jak je tato práce pro nás rutinní. Není problém poslouchat hudbu a zároveň vykonávat nějakou naučenou a vysoce automatizovanou činnost. Tou může být nejen rutinní fyzická práce, ale třeba i řízení automobilu v hustém dopravním provozu, pokud je ovšem řidič dostatečně zkušený. Pokud bychom však při poslechu hudby měli vykonávat náročnou duševní činnost, která vyžaduje analýzu určitých informací a není rutinní, mohlo by být dělení pozornosti mezi tuto primární činnost a poslech hudby velmi obtížné. Snaha o poslech hudby by výkon zhoršovala. Kapacita naší pozornosti je totiž omezená, v určitém okamžiku se můžeme plně soustředit pouze na zpracování informací přicházejících z jednoho "informačního kanálu" a druhý kanál musíme potlačit. Což přirozeně vyžaduje určité mentální úsilí a po čase vede k únavě. A pokud bychom chtěli sledovat obsah obou kanálů, museli bychom mezi nimi neustále velmi rychle přesouvat pozornost. Takže výsledkem by byla nejen únava, ale i zhoršení výkonu - duševní práce či učení. A pokud by byla duševní práce tak náročná, že bychom vlastně již ani hudbu poslouchat nemohli a snažili se ji tedy "odfiltrovat", pak by výsledek by byl po určitém čase podobný - duševní únava.

Dalším neméně důležitým faktorem je i osobnost posluchače.Tedy třeba rozdíl mezi tím, zda se jedná o extroverta či introverta. Obecně se dá říci, že introverta background music více vyrušuje a zhoršuje jeho výkon, než je tomu u extrovertů. Avšak přirozeně závisí na tom, zda se jedná o hudbu či žánr, který má daný posluchač rád či nerad a zde je běžně zvyklý poslouchat hudbu při duševní práci či ne. Zda se jedná o skladbu či hudební styl, který zná či zda je pro něj hudba úplně nová. Zda je kompoziční struktura hudby složitá a komplexní, nebo naopak velmi jednoduchá. V tomto případě se uplatňuje i obecná a hudební inteligence - zdá se, že zatímco strukturně jednoduchá hudba jedince s vyšší inteligencí při vykonávání náročných duševních činnostech neruší, kompozičně složitá hudba na něj rušivý vliv má.

Příklad experimentálního výzkumu

Výzkumu působení background music při učení se v posledních letech intenzivněji věnovala S. Hallam (Hallam,2000) z Oxford Brookes University ve Velké Británii. V jednom z experimentů měli žáci za úkol psát povídku se vzrušujícím dějem. První skupina dětí pracovala v naprostém tichu, druhé skupině byla při práci přehrávána excitační hudba a třetí pak uklidňující hudba. Učitelé hodnotili strukturu povídky - její výstavbu a obsahovou logičnost. Skupina, která při práci poslouchala excitační hudbu, dosáhla horšího výkonu. Tyto děti byly navíc při práci nesoustředěné a psaní povídky ukončily dříve. Mezi skupinou, která poslouchala uklidňující hudbu a skupinou, která pracovala v naprostém tichu, nebyl významný rozdíl. Avšak na rozdíl od excitační hudby, při prezentaci uklidňující hudby žáci pracovali klidně a soustředěně. Děti měly posléze zhodnotit působení hudby na svůj pracovní výkon. Zajímavé bylo, že vliv hudby byl dětmi hodnocen zcela nesprávně - nejvíce spokojeni byly ty děti, které poslouchaly excitační hudbu, přestože tato hudba jejich výkon objektivně zhoršovala.

Rozdíl mezi dětmi a dospělými

V dalším experimentu Hallam srovnávala účinek background music na dospělé. Dospělé pokusné osoby měly vykonávat různé úlohy vyžadující logickou úvahu a přitom poslouchaly buď exitační hudbu, uklidňující hudbu, nebo byly ponechány v naprostém tichu. Výsledky dopadly trochu jinak než u dětí. Žádný typ hudby neměl na výsledky testů ani negativní, ani pozitivní účinek. Pokusné osoby dokázaly potlačit rušivý vliv hudby a soustředit se pouze na požadovaný výkon. Udávaly však, že je exitační hudba rušila a že by při tak náročné duševní práci spíše preferovaly ticho.

Jaký je tedy rozdíl mezi dětmi a dospělými, pokud mají vykonávat duševní práci za současného poslechu background music? Dospělí disponují takzvanými metakognitivními dovednostmi. Jednoduše řečeno, umí posoudit, která činnosti je v daném okamžiku důležitější, na tu se soustředit a potlačit další podněty, které útočí na jejich smysly. To však děti příliš nedovedou. Otázka je ale, v kterém věku dochází k vývoji těchto metakognitivních dovedností - disponují jimi již dospívající, tedy skupina, která se nejvíce obklopuje background music? To je to, co právě dnes ještě příliš nevíme. Takže varování hudebních pedagogů před nadužíváním background music bychom měli vzít alespoň trochu vážně. Literatura

Behne, K. - E. (1999). Zu einer Theorie der Wirkungslosigkeit von (Hintergrund) Musik.

In K.-E. Behne, G. Kleinen & H. de la Motte-Haber (Eds.), Musikpsychologie, Bd. 14. Göttingen: Hogrefe, str.7-23.

Hallam, S. (2000). The Effect of Background Music on Studying. Referát na konferenci "The Effect of Music", Leicester (UK), 8.-9.4.2000.

Lubomír Fendrych




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: