Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 20.2.2003
Svátek má Oldřich




  Výběr z vydání
 >VOJENSTVÍ: Zbraň 21 století
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (1)
 >ZE ŽIVOTA: Šetřit se musí! Ať to stojí co chce!
 >POLITIKA: Političtí sebevrazi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výhody staromládeneckého života
 >PSÍ PŘÍHODY: Blíží se jaro
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Tragédie národa
 >FEJETON: Ať žije HUPS!
 >TÉMA: Máte mobil? Vědí o vás!
 >POOHLÉDNUTÍ: Život jako náhoda? (dokončení)
 >NÁZOR: Proč budu hlasovat proti vstupu do EU II.
 >NÁZOR: Totalita bude bita?
 >GLOSA: Křesťanský metr po Svobodovsku
 >PRAVIDELNĚ MEJLEM: Neff likviduje svobodnou diskusi.
 >ZDRAVÍ: Mozková mrtvice (CMP)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
20.2. ZDRAVÍ: Mozková mrtvice (CMP)
Jiří Široký

Iktus (mozková mrtvice) nebo-li cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění, na které ročně umírá mnoho lidí. Je definována jako „rychle se rozvíjející známky ložiskové ztráty mozkových funkcí, kde symptomy přetrvávají déle než 24 hodin nebo vedou ke smrti a není zde známa jiná než cévní příčina“. Ve své podstatě lze říci, že dojde k prasknutí některé mozkové cévy, což má za následek hned dvojí poškození okolní mozkové tkáně – jednak dojde k tomu, že je okolní nervová tkáň poškozena tlakem krve, která proudí z prasklé cévy. Dále je zhoršeno zásobování okolní mozkové tkáně kyslíkem, což vede k jejímu dalšímu odumírání.

Ačkoliv po prodělání cévní mozkové příhody (CMP) přežívá v průměru osm z deseti pacientů, je velice pravděpodobné, že dobu delší než 10 let přežijí jen čtyři z nich. Po prodělání CMP je totiž do deseti let zhruba 15 % nemocných postiženo další (tentokrát již smrtelnou) cévní mozkovou příhodou a 40% postižených do 10 let umírá na infarkt myokardu. CMP je totiž jen jedním z možných projevů onemocnění cév.

CMP však s sebou nenese jen velké riziko úmrtí, ale též velkou pravděpodobnost invalidity. Jen méně než polovina nemocných po CMP je schopna žít tak, že je zcela nezávislá na okolí. Naopak čtvrtina postižených je zcela závislá na pečovatelích a 30% postižených potřebuje pomoc při běžných denních úkonech. Z tohoto důvodu se životní partneři postižených často vzdávají svého zaměstnání, aby mohli o postiženého pečovat. Není asi příliš nutné rozebírat, že to s sebou přináší následné socioekonomické problémy a pečovatelé bývají depresí stiženi často mnohem více než samotný nemocný.

Po prodělání CMP se sice 50 – 80% postižených naučí znovu chodit do šesti měsíců, ale jen necelá čtvrtina je schopna chodit stejně rychle jako dříve. Je proto zcela logické, že mezi postiženými je mnohem vyšší procento depresí než v ostatní populaci (ačkoliv je přibližně stejné jako mezi ostatními staršími pacienty, kteří trpí nějakou vysilující chronickou chorobou).

Ze všech těchto uvedených faktů vyplývá, že nejlepší je v tomto případě prevence. Jak již bylo řečeno, CMP je jen jednou z možných manifestací onemocnění cév. Proto je nutné se vyhýbat rizikovým faktorům (nezdravý způsob života). Dále je dobré sledovat hladinu LDL-cholesterolu a nepodceňovat případný zvýšený krevní tlak.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Jiří Široký

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku