Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 19.2.2003
Svátek má Patrik




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Pozvěme Američany k nám!
 >POLITIKA: Několik otázek pro komunisty
 >GLOSA: Leninovi válečníci
 >MROŽOVINY: Spáry amerického orla III
 >RODINA A PŘÁTELÉ: V rámu
 >PSÍ PŘÍHODY: Co jsem mu jen provedl?
 >FOTOMOMENTKA: Co najdete v Praze na okenním parapetu?
 >FEJETON: O síle a slabosti slova
 >ZE ZAHRANIČNÍCH MÉDIÍ: Francie, starý spojenec Bagdádu
 >REAKCE: Dopis Chiracovi
 >ŽIVOT: Čekání na válku před 20 lety
 >EKONOMIKA: Růst českých dluhopisů pokračuje
 >INFO: Pokrok v Afghánistánu je viditelný, říká pracovnice české Charity
 >OHLAS: Ještě k Coxovi
 >NÁZOR: Proč podporuji USA

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
19.2. ZDRAVÍ: Příběh aspirinu
www.medicina.cz

V roce 1758 trpěl reverend Edward Stone z městečka Chipping Norton v anglickém hrabství Oxfordshire dalším ze svých záchvatů horečky a revmatických bolestí. Zcela náhodou rozžvýkal větévku bílé vrby (Salix alba) a přes „mimořádně hořkou chuť“ byl ohromen, když zjistil, že se mu zlepšila jeho „zimničnost“.

Objevil způsob, jak kůru sušit a drtit, a pak experimentoval, aby odhalil optimální dávkování. V příštích pěti letech poskytl svůj lék asi 50 lidem a „vždy došlo k uzdravení“.

Ve 20. letech 19. století začal švýcarský lékárník Pagenstecher extrahovat účinnou látku z tužebníku (Spirea ulmaria), rostliny používané v lidovém léčitelství jako analgetikum. Z tohoto extraktu získal německý chemik Löwig kyselinu, kterou nazval „spisäure“ – dnes je známa jako kyselina salicylová.

O další vývoj se zasloužil Felix Hoffman, který pracoval ve velké továrně firmy Bayer v německém Elberfeldu. Pro svého otce trpícího revmatismem pozměnil kyselinu salicylovou a připravil kyselinu acetylsalicylovou. Brzy se ukázalo, že sloučenina nepůsobí jen proti bolesti, ale tlumí také zánět a snižuje teplotu.

V roce 1899 vymyslel Hoffman se svým kolegou Dreserem pro nový lék jméno aspirin (a jako acetyl, spir podle botanického názvu Spirea a in jako vhodné zakončení). V dalším roce farmaceutická firma Bayer aspirin patentovala a začala vyrábět obrovské množství této látky.

V roce 1914 britská vláda očekávala, že vypukne válka a budou zastaveny dodávky z Německa. Vypsala tedy odměnu 25 000 liber tomu, kdo by vynalezl nový způsob přípravy aspirinu, který by obešel patent firmy Bayer. Tuto výzvu přijal chemik G. Nicholas a navrhl postup, jímž získal mimořádně čistý aspirin. Jeho výrobek Aspro se stal nejprodávanějším aspirinem na světě s výjimkou USA.

V dnešní době se aspirin vyrábí synteticky z fenolu.

Teprve v roce 1971 přinesli britští chemici alespoň jedno vysvětlení účinku aspirinu. Prostaglandiny, skupina látek podobných hormonům a nacházejících se prakticky ve všech tkáních lidského těla, podle všeho zvyšují citlivost nervových zakončení v místě zánětu – a aspirin pravděpodobně blokuje účinek těchto látek.

Aspirin se dnes stal jednou látkou ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků, do které patří i později zavedený ibuprofen. V 80. letech tohoto století byl aspirin, do té doby nejpopulárnější analgetikum všech dob, částečně nahrazen paracetamolem, který byl sice použit již v roce 1893, ale do prodeje se dostal poprvé až v roce 1953.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Redakce Neviditelného psa se rozhodla zrušit komentáře ke článkům, protože míra vulgarity zde překročila míru snesitelnosti.