Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 17.2.2003
Svátek má Miloslava




  Výběr z vydání
 >NEZAMĚSTNANOST: Ordinuje vláda ten správný lék?
 >POLITIKA: Užitečná krize - víme více o NATO
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Sokolovo smíření
 >POLITIKA: Komunisti nám zvolí prezidenta
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Sbohem iks-béčko
 >PSÍ PŘÍHODY: Pokus se šťastným koncem
 >OSOBNÍ ÚDAJE: Zrušte zbytečný úřad
 >POOHLÉDNUTÍ: Předávání žezla
 >LIDÉ: Kdo je Salem Fayad?
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (1)
 >REAKCE: Nestalo se nic tak zvláštního.
 >MÉDIA: Dobrá Rada nad zlato
 >PRAHA: Hala patrně bude!
 >LITERATURA: Úchyl, vojákyně a pan nakladatel
 >CHTIP: Návrh na prezidentskou standartu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
17.2. NEZAMĚSTNANOST: Ordinuje vláda ten správný lék?
Michal Kadlec

V této mrazem obklíčené době se v našem malém Česku setkávají dvě velice nelichotivé události.
Sociální demokraté se nemohou shodnout na prezidentském kandidátovi, který by měl mít podporu celé vládní koalice (rozuměj: měl by být natolik ohebný, že nebude nikomu překážet) a pomalu se stává z tohoto dramatu hořká komedie. Kritérium výběru, spočívající v požadavku, že prezidentem může být kdokoli, jen ne Václav Klaus, se mi zdá velice nízké a pro minulé i budoucí kandidáty ponižující. Už předchozích šest kol leccos naznačilo a ne náhodou připomínalo závody v běhu, kde sice šestkrát (!) vyhraje ten samý běžec, ovšem i přes vynikající čas nemůže vystoupit na nejvyšší stupínek. Pořadatel totiž vypsal pro tento závod pseudopravidlo, že vítězem se stane pouze ten, kdo stanovenou trať zaběhne v průměru nebo o něco hůře.
Další zprávou, která současné vládní koalici a především socialistům vůbec nelichotí a je přesným opakem jejich předvolebních slibů, je stav nezaměstnanosti. Ta se na konci ledna vyšplhala na 10,2%. Důvody jsou různé a já je, pro zjednodušení, rozdělím do dvou skupin: Neovlivnitelné: zhoršující se ekonomická situace v Evropě a sezónní výkyvy. Ovlivnitelné: štědrý sociální systém, malá motivace a legislativa.
S první skupinou toho nikdo z nás moc nezmůže. Západní státy, kam směřuje podstatná část exportu domácích firem, se se svými problémy budou muset vypořádat samy (některé nich už přicházejí na to, že všeho moc, i toho "sociálna", škodí - kdypak na to přijde pan Špidla?) a doby, kdy jsme poručili větru dešti jsou už také naštěstí pryč.
Horší je to se skupinou ovlivnitelných důvodů. Ministru Škromachovi se také nelíbí vysoké procento nezaměstnaných, ovšem jeho recept, že by nezaměstnaní měli zvýšit četnost svých návštěv na úřadech práce, se mi zdá spíše jako nesmysl, než jako řešení. O tomto opatření se dokonce vyjádřil, že je to běžný způsob v civilizovaných zemích. Nevím, co je civilizovaného na tom, že budu aktivního, práce si hledajícího občana neustále "povolávat" na příslušný úřad, aby se mi dokladoval, že práci hledá. Zdá se mi to spíše jako buzerace než jako pomoc. Ti, co nemají v plánu pracovat, na úřad přijdou klidně i každý týden, hlavně když budou mít "to své jisté".
Tím se dostávám k nejbolestnějšímu a myslím, že k nejdůležitějšímu z důvodů, sociálnímu systému. S tím naopak pan ministr v žádném případě nehodlá nic dělat. Podle Hospodářských novin ze dne 11.2.2003 přijde každý nezaměstnaný státní kasu měsíčně na 4 500,-Kč. To znamená, že každý pracující přispívá na tuto politiku v průměru čtyřmi stovkami měsíčně. Slušné, že?
Značně zavádějící a naprosto zbytečné se mi též jeví poskytované údaje o počtu uchazečů na jedno pracovní místo. Většina podnikatelů ví, že jsou místa, které se velice těžko obsazují zaměstnanci, splňujícími naprosto standardní požadavky jako, výkonnost, odbornost, slušnost, loajalitu, pracovitost a navíc ochotu se v oboru dále vzdělávat, práci se přizpůsobit, zajímat se o ni a dalšími, v Česku ještě stále vzácnými, i když naštěstí čím dál častěji se zabydlujícími vlastnostmi. Naopak místa, kde se nebude vyžadovat žádná velká práce a zodpovědnost, zato bude k mání spousta peněz, ubývají, ovšem uchazečů o toto místo bude vždy nadprůměrně.

V této úvaze chci také vyzdvihnout a podpořit práce chtivé občany, kteří vezmou "na čas" jakoukoli práci, i tu, která je pod jejich odbornou úrovní, do té doby, než si najdou "svoji parketu", protože tento postoj je samozřejmý, správný a příkladný.

Na závěr uvedu citát z knihy Tomáš Baťa: úvahy a projevy, jejíž obsah vznikal ve třicátých letech min. století, ovšem který je až neskutečně poplatný dnešní době a je současně i jakýmsi receptem na dnešní stav. Citát pojednává o Baťově praxi v Americe:

"Kdo byl v práci, vstával před sedmou hodinou. Kdo práci neměl, vstával již v pět hodin i dříve, aby před započetím práce byl již u vrat odlehlých továren".

Michal Kadlec
ODS Tišnov


Další články tohoto autora:
Michal Kadlec

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: