Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 18.2.2003
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Pocta vzácnému člověku - Jiřímu Hanzelkovi
 >TÉMA: Jak žijí penzisté v Evropské unii?
 >POLITIKA: Kdo vítězí a kdo parazituje na irácké frontě?
 >NÁZOR: Zombie z brežněvovských časů.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Žena se zlatými zuby
 >PSÍ PŘÍHODY: Ptačí stopou
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Učit se, učit se - a platit, platit, platit!
 >PRÁVO: Európsky súdny dvor na Slovensku!
 >POLITIKA: Pacifisté všech zemí …
 >HUDBA A ZVUK: Má opera budoucnost?
 >Americke stanovisko
 >EKONOMIKA: Vyčkávání i v predikcích
 >ARCHITEKTURA: Bestia triumphans?
 >VOLBA: Změna ústavy a prezidentské kompetence
 >ŽIVOT: Lidé vyhazují vánoční psy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
18.2. ŠAMANOVO DOUPĚ: Učit se, učit se - a platit, platit, platit!
Jan Kovanic

Občas se rozčeří diskuse o tom, jestli se má platit "školné" na vysokých školách nebo ne, jestli je to etické, ústavní, obvyklé v civilizovaném světě a jánevímcoještě - a přitom se už dávno vesele platí. Platí studenti, kteří se souhrou neznámých sil nedostanou na dotovanou kolej. Ti si platí nájem - a nebo dojíždějí celé hodiny a stovky kilometrů z místa svého bydliště. Studenti si platí i učebnice nebo jejich "nezákonné" kopírování. (To je dáno prostým počtem - škola nebo knihovna má na to, aby si koupila 2 knihy, čekají na ně stovky studentů a zkouškové období je časové omezené.) Vypracování diplomky taky vyjde na pěkných pár tisíc. A to ještě nemluvím o tom, že to studium je samozřejmě placeno i z našich daní.

Platí se za tohle, platí se za tamto, platí se i za samotné studium, pokud překročíte jeho předem danou délku. Nic proti tomu - ale toto placení by přece jen mělo mít nějaká pravidla. Myslím pravidla podle obchodního zákoníku, pravidla podle světa byznisu a světa právních vztahů. Ne "pravidla" podle nezávislé a nekontrolovatelné univerzitní svobody.

Tak například pokud začnete studovat, nedozvíte se předem jednoznačnou sumu, kterou budete muset zaplatit, když si studium protáhnete. Ano, jsem trouba, musím každou zkoušku dělat třikrát - ale chci vědět předem, co si připlatím, když přetáhnu termín. Ne abych se to dověděl čtrnáct dnů před zápisem do dalšího ročníku! Platí se každý semestr navíc, ale jeden rok to jsou třeba čtyři tisíce korun, druhý rok je to už dvacet tisíc! A pokud nezaplatíte včas, nedodrželi jste "prospěchové a studijní záležitosti". Houbeles - nezaplatili jste za zboží. Avšak abych mohl platit, musím dostat fakturu předem - a třeba takový Telecom má na její vyřízení měsíc, hypermarketové řetězce kvartál a cukrovary se snaží fakturu za řepu rolníkům splatit až za rok. Študý chudent musí schrastit nečekanou sumu během pár týdnů či dnů, protože jinak bude vyloučen ze studia.

Jak byste se asi tvářili, kdyby vám leasingová společnost měnila během splácení auta výšku měsíčních splátek - a tím i celkovou cenu zboží? A když byste nezaplatili, co chce, tak by vám auťák jednoduše sebrala. Vždyť by to byl podvod! Jenže žádný student si nebude stěžovat - chce přece dostudovat a vyletět od zkoušky je tak lehké... A nakonec tenhle zálud je zapsán přímo ve studijních podmínkách - cena za přesčáru se určuje až v září před započetím dalšího ročníku. A to, jak vypadají studijní podmínky, je vnitřní záležitostí akademické obce - kde však studenti stále tahají za kratší provázek!

Když už si platím (a nevím ani předem kolik), pak bych měl za své (nebo rodičovské) peníze taky dostat nějaký servis. On existuje jakýsi vysokoškolský zákon, který určuje, kolik zkouškových termínů se má vypsat, aby se dostalo na všechny studenty, a aby i někteří mohli zopakovat zkoušku ještě v témž zkouškovém období. Zlatý voči! (Klasika - čtyři termíny po 25 zkoušených - pro 120 studentů! No, von snad eště ňákej termín bude vypsanej, až se pan docent vrátí v září z dovolený...) A stěžujte si - jako student, který má před sebou další zkoušku. A krom toho - tydlencty vysoký školy přece mají právo asylu a exteritoriality. Tam české zákony neplatí. A žádné nadřízené ouřady poslouchat nemusejí - viz kauza Vlk versus Wolf na Katolické&Teologické fakultě UK.

Vysokoškolské studium se přitom mnohdy prodlužuje právě z toho důvodu, že student není fyzicky schopen zvládnout všechny zkoušky včas - prostě pro nedostatečný počet vypsaných termínů. A k tomu ještě přistupuje často problém s možností zapsat se na určitý termín vůbec. V době Internetu a kompjúterizace se musí student často osobně včas (při otevření fakulty) dostavit k příslušné nástěnce, tam se zapsat a ještě hlídat, aby jej zlomyslný kolega, jemuž z toho Liberce autobus do Prahy tedy přijíždí až v osm, aby jej nevyškrtl...

Vyprávěl mi jeden hloupý Ivánek: Taky studoval déle než měl. Nakonec všechny zkoušky složil - ale až v červnu, týden po termínu obhajob závěrečných prací. Že by za ty prachy, které musel škole zaplatit navíc, že by mu za ně poskytli servis a určili další termín - třeba v září? Jak je třeba obvyklé u maturit? Ne, další termín bude až na konci dalšího semestru. A ten semestr si zaplatíš, hošku. Ivánek měl všechny zkoušky složené, na žádné přednášky ani cvíga už chodit nepotřeboval. Měl i odevzdanou závěrečnou práci. Jen tu její obhajobu neměl. Tak že by si na půl roku přerušil studium?

Nelze. Obhajovat může jen student zapsaný - a zaplacený - nikoli student přerušený. Nakonec mu dali aspoň slevu. Ale nebylo to zadarmo. A nebylo jasno, čím se ta sleva řídila. Neodvolatelným a nenapadnutelným akademickým úředníkem - placeným nakonec i z Ivánkových daní.

Protože Ivánek si našel zaměstnání už v době svého ne-studia. Tam ho první měsíc učili to, co ve škole - pochopitelně - ještě neměli. Je to divnej svět! Vysoká škola si za to, že mu nic neposkytovala, nechala platit (od Ivánka a podruhé ještě od státu), ale zaměstnavatel mu platil za to - že ho učil! Ivánek se jeden měsíc učil, druhý měsíc to dělal - a třetí měsíc už přednášel. I na to studium si vydělal...

A nakonec ho i obhájením závěrečné práce ukončil.

Já pro to školné jsem - ale to by pak musel být skutečně mezi studentem a školou rovnoprávný vztah jako mezi zákazníkem a dodavatelem služeb! Ale to si asi ještě dlouho počkáme, než se tahle spravedlnost uplatní nejen ve školství, ale i ve zdravotnictví, sociálních službách, státních orgánech, parlamentu...

Psáno v Praze dne 17. února 2003


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: