Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 18.2.2003
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Pocta vzácnému člověku - Jiřímu Hanzelkovi
 >TÉMA: Jak žijí penzisté v Evropské unii?
 >POLITIKA: Kdo vítězí a kdo parazituje na irácké frontě?
 >NÁZOR: Zombie z brežněvovských časů.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Žena se zlatými zuby
 >PSÍ PŘÍHODY: Ptačí stopou
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Učit se, učit se - a platit, platit, platit!
 >PRÁVO: Európsky súdny dvor na Slovensku!
 >POLITIKA: Pacifisté všech zemí …
 >HUDBA A ZVUK: Má opera budoucnost?
 >Americke stanovisko
 >EKONOMIKA: Vyčkávání i v predikcích
 >ARCHITEKTURA: Bestia triumphans?
 >VOLBA: Změna ústavy a prezidentské kompetence
 >ŽIVOT: Lidé vyhazují vánoční psy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
18.2. HUDBA A ZVUK: Má opera budoucnost?
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 288

Úterý 18.2.2003

forbína má opera budoucnost?- přípodoteky CD "jenom" za 500 Kč; Omluva za přehozenou recenzi - recenze Antonín Dvořák Slavonic & American String Quartets (Antiquarius Quartet Praga) - ftipy - Stereo&Video na březen - Má opera budocnost?…s Emilem Viklickým
Přípodoteky Forbína
> Jak zřejmo snažím se vymámit od kompetentních lidí nějakou věštbu o budoucím osudu operního žánru. Odpovědi se scházejí váhavě, ale s potěšením zjišťuji, že ti, kterých se ptám, raději odpovídají prakticky, totiž kompozicí nových operních titulů.

Samozřejmě jde o to jakých, ale to snad uslyšíme. V každém případě je odpověď "přímo notami" nejlepší.Nicméně E.Viklický si mezi řádkami partitury udělal aspoň trochu

času - viztež dole…


přípodoteky
>CD "jenom" za 500 Kč? Přečetl jsem si co si myslí vydavatelé na současný pokles prodeje CD- mluvili především nakladatelé naši a všichni stejně. Pokud jde o náš trh jim se zdá cena 500 Kč za novou nahrávku dostatečně nízká….Těch 600 snad doopravdy vzdali.

Ale vynasnažili se zatížit ceny přehrávačů a kopírek vyššími cenami, omezit či znemožnit kopírování pro vlastní potřebu zmršením hudebního signálu nějakým kódem (a tím v některých případech znemožnit přehrání legálně koupeného CD na normálním - nepočítačovém přehrávači a obecně na přehrávačích počítačových), snaha udělat z hudebních knihoven komerční půjčovny CD (30 Kč za den a titul). To jsou jejich zbraně. Ale tak to ve světě nefunguje. Pokles se nezastavil, natož aby se oživil trh. Holt pokrok, internet a tak. Myslím, že se musí přizpůsobit vydavatelé a ne ten technický pokrok. Čím dříve to pochopí, tím lépe - hlavně pro tu hudbu. Rozdíl v cenách při klasickém šíření CD mezi pořizovací cenou a tím, co za to chtějí v krámě je propastný. A muzikanti z toho mají i tak věru málo - už jsem o tom v Haz psali několikrát a i diagram ukazovali.

Omluva: četl jsem několik poznámek k minulému číslu, bohužel nevím, komu odpovědět, nejsou tam adresy. Mimochodem za těch skoro šest let Hudby a zvuku si lidi zvykli posílat mi majly přímo. Myslím, je to tak lepší. Ale nikdo si nevšiml, že k bookletu J. Stivína je přifařena recenze k Prodané nevěstě, která už byla v čísle předchozím. Chyba ne sice moje, ale za níž samozřejmě odpovídám coby redaktor. Byla napravena už druhý den. Je tam teď co tam být mělo, ale Haz 287 je už v archívu, a tedy vzdálen asi o dvě kliknutí. Nicméně kdo by chtěl číst, co mi táhlo hlavou při poslechu toho jak se vypořádal s opravdu velmi starou hudbou tak velký a svérázný muzikant jímž J. Stivnín zajisté je, má přece jen možnost. Teď už tu recenzi tam najde. Asi bych ji měl pro jistotu přece jen tady uvést znova - aspoň malým písmem (nevím, jestli to u automatické sazby jde):

Jiří Stivín & Collegium Quodlibet Cesty do hlubin hudební minulosti

CD Arta F1 0084

Celkem devatenáct zastavení, většina je výsledkem symbiózy autentické, zpravidla předbarokní hudby s muzikantem, který má pro ní smysl téměř takový, jako pro svět té hudby, v níž je doma. Nejde tu o stylovost, ale podle mých uší o postižení atmosféry, o předpoklad, že hudební řeč je v podstatě jen jedna. Kdybych to pokládal za pouhé využívání, natož zneužívání starých - svým způsobem úctyhodných melodií - tuhle recenzi bych nepsal.

Jiná věc je, do jaké míry tahle symbióza je vskutku organická a pak hlavně, jak je emocionálně přesvědčivá. Myslím, že jak pro koho, pro mne tak docela ne. Co tomuto pokusu upřít nemohu a nechci, je nepochybná míra spontánnosti a potěšení z muzicírování, kterou ani regule nahrávání nedokáží zastřít. Do jisté míry může toto CD plnit i úlohu osvětovou - dává přece jen příležitost seznámit se aspoň letmo s kouskem hudby staré vskutku úctyhodně.


recenze

>Antonín Dvořák Slavonic & American String Quartets

Antiquarius Quartet Praga

CD Arta F1 0114

Dvořákův Kvartet Es dur op. 51 takzvaný "Slovanský" by už jeho desátým komorním dílem -Dvořák sám těch kvartetů slyšel naživo jen málo, spíš jen při soukromých přehrávkách, snad jen s výjimkou kvartetu sedmého . Kvartet Es dur je vskutku slovanský: ne nápodobou nějakých melodií, ale svou řečí, která je ovšem

při tom zřetelně Dvořákova. A je to už Dvořák vyzrálý. Kvartet F dur op. 91 "Americký" vznikl za Dvořákova pobytu v Americe (1893) a skladatel sám se zmiňuje, že by jej (ještě ovšem s Novosvětskou a Kvintetem in Es) tak nenapsal, kdyby nepoznal Ameriku. O svém záměru - to stojí za ocitování - pak sděluje později v dopise skladateli J. B. Foersterovi: "Když jsem to kvarteto v roce 1893 v české osadě Spillville ( 1200 km od New Yorku vzdálené) psal, chtěl jsem jednou napsat něco hodně melodiózního a jednoduchého a pořád jsem měl tatíčka Haydna před očima, a proto to tak jednoduše dopadlo." Jen třeba dodat, že napsat jednoduchý kvartet na světové úrovni

není zdaleka jednoduché - to si může dovolit jen málokdo. Však se také tomuto - a vlastně oběma kvartetům dostalo náležité pozornosti a výtečného provedení při premiéře a i potom.

Antiquarius kvartet tu jaksi objevuje nedávnou minulost: svou interpretaci se snaží evokovat způsob hry, který byl vlastní Dvořákově době. Především tu jsou střevové struny, které dávají hře zvláštní měkkost (pravda ve výškách to někdy skřípne, ale jen výjimkou), hrají na historické nástroje na něž se u nás tehdy mohlo hrát a vycházejí z"urtextu" - prokazatelně původního notového záznamu, včetně eventuálních doprovodných poznámek. Ale pokud jde o dobově tak oblíbená a nám už dost cizí rubata, drží se decentně zpátky.

Celkový dojem z téhle interpretace je velice dobrý a nepotřebuje ani ospravedlnění, ani dlouhé výklady. Naopak, je vítaným korektivem leckterých nablýskaných a po povrchu klouzajících interpretací, kterých slýchávám do kopy. I zvuková stránka je nadprůměrná, čitelná, s prostorem a respektující hudbu.

Docela rád doporučuji pozornosti.


ftipy a návody
> > Jak pochválit příteli - skladateli nepovedenou skladbu, kterou jsme právě slyšeli, a při tom neurazit? Co třeba tohle:

"Něco takového jsem ještě nikdy neslyšel" a je vymalováno.

Lze též při podání ruky zamumlat něco nesrozumitelného a - je-li třeba- zavést hned řeč na provedení.

Také interpretům můžete říci:

"Takhle by to nezahrál ( nezazpíval) nikdo na světě."

A je na nich, aby si to nějak přebrali.

Snad nemusím připodotýkat, že tohle je návod univerzální, platný nejen v hudbě.


Stereo&Video na březen

Tématem měsíce je výběr novinek z grandiózního veletrhu v Las Vegas, testy se zabývají reprosoustavami do cca 20 000 Kč, zesilovači do cca 18 000 Kč a širokoúhlými 100 Hz televizory s obrazovkou o úhlopříčce 82 cm. Z profilů upozorňuji alespoň na reprosoustavy pro domácí kino, přenosná skládací sluchátka z oblasti videa na digitální videotiskárnu a univerzální dálkové ovládače. Kdo může hlouběji do kapsy může se inspirovat rubrikou Top: je v ní řeč o domácím kině a ještě CD přehrávači Meridian. Novinky přináší i Autohifi.

Co je co: Imax - obr mezi kiny a zajímavý přístrojek zde nazvaný Zpívající Eliáš, přístupný i amatérskému bastlení. Ze stálých rubrik upozorňuji na Novinky, zvláště pak na žebříčky kazet a osvědčenou Liborovu poradnu kam se můžete uchýlit i Vy s jakýmkoli dotazem z oboru. A je tu i příloha Quido


Má opera budoucnost?

..s Emilem Viklickým

Myslím, že ano, říká autor, který se na operní scéně už několikrát objevil a hodlá v tom pokračovat..

Je nutností, popřípadě skutečnou záchranou, jevištní inovace klasických oper - jestli ano, tak jaká? Už tu bylo karambolů až moc, myslím ale, že ne všechno lze svádět na konzervativní publikum.

Inovace musí mít nosný nápad, jinak nemá cenu je dělat. Často je ovšem obtížné odhadnout, co nosný nápad je a co ne.

Nevadí přece jenom trochu ty honosné kamenné budovy kam mládež spíš nechodí?

Budovy určitě nevadí. Kámen a cihla za to nemůžou.

Je řešením opera v televizi nebo na DVD?

Proč řešením? Je to jen další možnost jak si poslechnout a vidět nedostupné inscenace.

Kde vzít skutečně nosný, velký, soudobý a přitom "zopernitelný" námět?

Hledat, hledat a zase hledat…..

Co řeknete na operu určenou přímo masovému mediu? Martinů psával rozhlasové opery (třeba Veselohra na mostě, která vtipně využívá stereofonní efekt), ba i opery televizní, také například Stravinskij psal pro televizi a nebyl z cizích autorů sám...

Jde o to, mají-li odpovědní pracovníci v tom kterém médiu vůbec o něco takového zájem. Obávám se, že ne. Zajímá je jen "sledovanost".




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: