Tak jako všude ve vyspělém světě představuje odchod zaměstnanců do důchodu závažný problém, je i v Evropské unii této problematice věnována veliká pozornost. V Evropské unii docházelo během několika posledních let k zásadním změnám na politiku odchodu občanů do starobního důchodu. Nejdříve docházelo v sedmdesátých letech ke snižování věku odchodu do důchodu. A to vzhledem k tomu, že se státy Evropské unie musely začít vyrovnávat s rostoucí nezaměstnaností a prodlužováním průměrného věku dožití. Snižováním věku se snažily státy vytlačit starší pracující občany na odpočinek a nabídnout jejich volná místa právě vystudovaným nezaměstnaným mladým lidem. Proto podporovaly strategii předčasného odchodu z trhu práce. Zjistilo se ovšem, že tato nastolená cesta nepřinesla snížení míry nezaměstnanosti ba naopak byla náročnější na výdaje z rozpočtu na penzijní dávky.

Poslední vývojová etapa směřuje právě proto k přehodnocení těchto politik a zaměřuje se na podporu starších zaměstnanců na trhu práce. Je nutno poznamenat, že neexistuje žádný jednotný důchod poskytovaný Evropskou unií jako celku. Existuje ale nárok na důchod zvlášť z každé země, ve které byl občan důchodově pojištěn. To za předpokladu, že vyhověl podmínkám stanoveným pro přiznání důchodu v jednotlivých členských zemích. Důchod občanovi vyplácí ta země, ve které mu na důchod vznikl nárok. Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude celkový důchod sestávat z více položek vypočítaných podle délky pojištění v každé zemi. Tento výsledný důchod si penzista může nechat posílat na jakoukoliv adresu v Evropské unii, na které současně bydlí.

Nyní se podívejme podrobněji na několik vybraných států Evropské unie, ale i na několik dalších vyspělých světových států, abychom porovnali jejich penzijní systémy a dokázali si tak představit životní úroveň penzistů:

1) Spojené království

Zaměstnané pracovní síly: 28 milionů

Hodnota penzijních aktiv (v dolarech): 1 015 miliard

Všeobecný popis státem poskytovaných penzijních dávek

Státní penze v UK je složená a skládá se z části, jež má jednotnou sazbu a z části, jež je závislá na výši výdělku. Nakolik obě složky (pilíře) přicházejí pro daného jedince v úvahu, závisí na záznamu o jeho příspěvcích. Věk odchodu do důchodu, v současné době 65 let u mužů a 60 let u žen. Nyní se ovšem vyrovnává na jednotných 65 let. Penze podle pilíře 1 je penze s jednotnou sazbou, která se netestuje podle majetkových poměrů. Obnáší 67 liber za týden (Kč 3 735) pro osamocenou osobu a 107 liber za týden pro manželský pár (Kč 5 965). Tato částka se valorizuje podle změny indexu maloobchodních cen. V současné době tato penze dosahuje zhruba 18 procent průměrných výdělků. Reálná hodnota se sníží následkem zvyšování podle cen a nikoliv podle mezd. Druhý typ státní penze je závislý na výši výdělků a je vztažen k úrovni příspěvků, které jedinec platil do Národního pojištění (tj. sociálního zabezpečení). Jednotlivec nebo podnik se však může smluvně vymanit z druhého pilíře zajištění penze a může si ji zajistit prostřednictvím zaměstnanecké nebo osobní penze.

V UK existuje jeden z největších sektorů nestátních penzijních fondů v Evropě (spolu s Nizozemí a Švýcarskem). Některé z největších zaměstnaneckých penzijních plánů mají aktiva přesahující až 30 miliard dolarů. Vývoj nestátních penzí byl podpořen hlavně příznivým zdaněním, postojem společností zajišťujících penze pro své zaměstnance a nízkou úrovní státních penzí.

2) Irsko

Zaměstnané pracovní síly: 1,3 milionů

Všeobecný popis státem poskytovaných dávek

Irsko má zavedenu jednotnou sazbu penze poskytované státem v přibližné výši Kč 3 624 týdně. Pro manželský pár činí Kč 6 197. Věk pro odchod do důchodu je 65 let u mužů i u žen a volba druhu penze závisí na záznamech o výdělcích daného jedince. Stát zde neposkytuje žádné penze závislé na výši výdělku.

Irsko má zaveden dobře vybudovaný a rozsáhlý systém zaměstnaneckých a osobních penzí. Jeho rozvoj souvisí s řadou důvodů. Jako v UK, hlavními důvody jsou nízká úroveň státních penzí a velkorysé daňové stimuly.

3) Belgie

Počet obyvatel: 10,2 milionu

Hodnota penzijních aktiv (v dolarech): 25 miliard

Všeobecný popis státem poskytovaných penzijních dávek

Státní penze jsou v Belgii poměrně velkorysé. Muži i ženy mohou odejít do důchodu podle přání mezi 60 a 65 rokem věku. Nárok na plnou penzi však lze uplatňovat až při dosažení 65 let. Rodinná penze dosahuje 75 procent průměrného platu za odpracovanou dobu v souladu se stropem sociálního zabezpečení. Penze jednotlivce činí 60 procent. Kolektivní smlouvy mohou zajišťovat dřívější odchod do důchodu.

Všeobecná převaha penzí neposkytovaných státem

Díky dosti velkorysému penzijnímu zajištění státem se nestátní penzijní plány nerozvinuly na stejnou úroveň jako v jiných evropských státech. Roste však počet podnikových plánů založených na základě definovaných dávek. Normálně používaný vzorec nabízí celkovou dávku s přihlédnutím ke státní penzi. Vzorec může dosahovat jedno a půl až dvě procenta posledního výdělku za každý odpracovaný rok (od které částky musí být odečtena výše státní penze, aby bylo možno stanovit rozdíl penze vyplývající ze zaměstnaneckého penzijního plánu). Dávky jsou omezeny na 80 procent posledního výdělku. Existují velkorysé stimuly, povzbuzující velká odstupná v podobě jednorázových částek a v některých případech může být celá penze změněna na jednorázovou částku. Většina penzijních plánů uplatňuje důchodový věk 65 let pro muže i ženy. Penzijní fondy jsou ustavovány pomocí pojišťovacích smluv nebo mohou být ustaveny a investovány soukromě. Podle posledně uvedeného systému, známého jako ASBL, jsou povoleny plány definovaných příspěvků a definovaných dávek.

4) Švýcarsko

Zaměstnané obyvatelstvo: 3,8 milionu

Hodnota penzijních aktiv (v dolarech): 288 miliard

Dávky ze státem poskytované penze

Normální věk pro odchod do důchodu je 65 let pro muže a 62-64 pro ženy v závislosti na datu narození. V řadě případů je možný předčasný nebo pozdější odchod do důchodu. Národní sociální zabezpečení je financováno na průběžné bázi a má za cíl zajistit minimální úroveň přijmu existenčního minima. Úroveň penze závisí na záznamu o výdělcích a příspěvcích. Pohybuje se od CHF 230 (Kč 5 265) do CHF 460 (Kč 10 530) za týden – tzn. že maximální penze je dvojnásobkem minimální penze.

Nestátní penze jsou nedílnou součástí tří pilířového systému ve Švýcarsku. Penzijní fondy musí být dostatečně kryty a musí v nich být zahrnuty všechny osoby s výdělky nad CHF 23 880. Jsou dobře regulovány a dávky se vyplácejí normálně jako penze.

5) Spojené státy

Zaměstnané obyvatelstvo: 130,9 milionů

Dávky sociálního zabezpečení se hlavně zajišťují na průběžné bázi, přestože zde existují i svěřenecké fondy. Oprávnění k pobírání starobní penze závisí na příspěvkových kreditech, které si jedinec hromadí během výdělečné činnosti. Věk pro odchod do důchodu je 65 let pro muže i ženy, zvýší se však postupně na 67 let v roce 2003. Úroveň dávky závisí na indexované průměrné mzdě, dodatečných zdrojích příjmu, věku při odchodu do důchodu a v závislosti na kvalifikaci pro dávky. V roce 1998 byla maximální dávka sociálního zabezpečení pro jednotlivce 310 dolarů (Kč 10 748) a pro rodinu 465 dolarů (Kč 16 122) za týden.

Dávky neposkytované státem

Dáky neposkytované státem jsou v USA velmi rozšířeny. Hlavní příčinou jejich rozvoje byly daňové stimuly, síla odborů, důvody vyplývající ze zaměstnaneckých vztahů a snaha vypořádat se s pociťovanými omezeními systému sociálního zabezpečení.

Zaměstnané obyvatelstvo: 34,8 milionů

Hodnota penzijních aktiv (v dolarech): 310 miliard

Starobní důchody se vypočítávají na základě průměru za odpracované roky sazbou 1,5 % z výdělku za každý rok odváděných příspěvků. Věk odchodu do důchodu je 65 let pro muže i ženy. Uplatňuje se omezení výšky penze horní hranicí výdělků podle stropu systému sociálního zabezpečení.

Nestátní penze byly vyvinuty, aby překlenuly mezeru mezi typickou státem poskytovanou penzí dosahující 40% až 50% průměrných výdělků a výší penze blížící se dvěma třetinám výdělků. V rostoucí míře se v nich spatřuje také nástroj zaměstnanosti. Dávky jsou svou povahou většinou definované dávky a existují čtyři hlavní způsoby jejich zajišťování.

7) Finsko

Zaměstnané obyvatelstvo: 2,1 milionu

Hodnota penzijních aktiv (v dolarech): 40 miliard

Státem poskytované penze

Národní penze jsou financovány z  příspěvků zaměstnavatelů a zajišťují existenční minimum. Příspěvky dosahovaly v roce 1997 v průměru 2,4% z platů. Věk odchodu do důchodu je 65 let pro muže i ženy. Týdenní výše penze činí, v závislosti na řadě faktorů, Kč 93 až Kč 3 924. Penze jsou testovány podle majetkových poměrů.

Převaha státem neposkytovaných penzí

Existuje povinný systém zajišťování penzí prostřednictvím statutární soustavy zaměstnaneckých penzí. Zaměstnavatelé musí zajišťovat dávky prostřednictvím TEL, ale je řada metod, jimiž to mohou provádět. Penze se vypočítává pomocí sazby 1,5% za každý odpracovaný rok od věku 23 let a sazby 2,5% od věku 60 let.

Budeme-li dále pokračovat v charakteristice států Evropské unie z hlediska jejich důchodových systémů rozlišujeme dvě skupiny. Státy, které mají systém důchodového pojištění typu Beveridge, kde patří Velká Británie, Irsko, Norsko. V těchto státech není možný odchod do předčasného starobního důchodu. Druhou skupinu tvoří státy se systémem typu Bismarck, kde patří Německo, Belgie, Francie, kde předčasný odchod do důchodu možný je.

Demografické trendy v Evropské unii předpokládají pro příštích 25 let neustálé stárnutí pracovní síly. Důchodová politika bude nabývat neustále na větším významu, neboť po roce 2010 by měl být počet zaměstnanců ve věku 50 – 64 let vyšší než ve věku 20 – 24 let. Je proto nutné, aby sami občané vzali svůj osud do vlastních rukou, a to formou různých připojištěních již během svého ekonomicky aktivního života. Díky tomuto finančnímu polštáři mohou občané odcházet dříve do důchodu a užívat si podzim života plnými doušky. V roce 2001 odešlo v Evropské unii ve věku 55 – 59 let 30 % a ve věku 60 – 64 let okolo 70 % mužů do předčasného důchodu. Jednoduše řečeno, jen 70% mužů ve věku 55 – 59 let a 30 % ve věku 60 – 64 let je ekonomicky aktivních, ačkoliv ve většině států Evropské unie je věk stanovený pro odchod mužů do starobního důchodu 65 let (s výjimkami : Francie 60, Dánsko 67).

Proto je v posledních letech trend v Evropské unii, který je založen na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, možnost zavedení pracovního úvazku na menší počet hodin s tím, že zbytek do plné mzdy je občanovi vyrovnán z důchodových dávek, dále podpora zaměstnavatelů při zaměstnávání starších pracovníků.

Kontrolní otázky:

1. Je ve všech státech Evropské unie stejná důchodová politika a jednotný postup při vyplácení penzí?

1. Ano
2. Ne

1. Jaká je věková hranice ve většině členských států Evropské unie pro odchod do důchodu?

1. 50 let
2. 60 let
3. 65 let
4. 75 let

1. Ve kterém státu Evropské unie je nejnižší věková hranice pro odchod do důchodu, a sice 60 let?

1. Portugalsko
2. Německo
3. Francie
4. Dánsko

1. Poskytuje stát v Irsku penze závislé na výši výdělku?

1. Ano, od 150 eur do 3200 eur
2. Ne, zaručuje pouze minimální jednotnou výši penze

1. Který systém důchodového zabezpečení umožňuje předčasný odchod do důchodu?

1. Bismarck
2. Beveridge

1. Ve kterém státě Evropské unie existuje jeden z největších sektorů nestátních penzijních fondů v Evropě?

1. Německo
2. Francie
3. Itálie
4. Velká Británie

1. S čím v poslední době souvisí růst zaměstnaneckých a osobních penzí v Evropské unii?

1. S nízkou úrovní státních penzí a daňovými stimuly
2. S podporou podnikání
3. S globalizací ekonomiky
4. Se snahou vyrovnat se a dostihnout v této oblasti USA

Správné odpovědi:

1)b, 2)c, 3)c, 4)b, 5)a, 6)d, 7)a

Petr Gola Evropská unie v otázkách a odpovědích, nakladatelství Radek Veselý, možnost shlédnout ukázku na www.radekvesely.cz.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: