Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 22.2.2003
Svátek má Petr




  Výběr z vydání
 >POOHLÉDNUTÍ: Rozhořčené ovce
 >FEJETON: Mercedes místo mamuta
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vítězný Únor očima pamětníků
 >POLITIKA: Krize a krizičky v NATO
 >REAKCE: Mráz přichází z Paříže?
 >PRAHA: Bude magistrála užší?
 >POLITIKA: Ještě prezidentská volba.
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POLITIKA: Appeasement a pacifismus vs dopady vojenských zásahů USA
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (8)
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (2)
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Závada není na vašem přijímači
 >REAKCE: Proč pokud, pane Pehe?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kterak naletět podvodníkům
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak havrani louskají ořechy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
22.2. NÁŠ RYBNÍK: V ulicích pochodoval strach.
JITA Splítková

Různá média dle své orientace rozebírají celosvětové happeningy za mír proti válce, které se odehrály minulý víkend. Dovídáme se, že tisíce, desetitisíce, milióny lidí vyšli do ulic protestovat proti válce, proti USA - jejich politice a na podporu Iráku (potažmo Saddáma).
Je to, ale pravda? Opravdu média vědí, proč tam všichni ti lidé ve skutečnosti byli? Odmysleme si levičáky a pravičáky, kteří jako extrémisté se krásně (a pro někoho možná paradoxně) shodnou v lásce k islámskému světu a oba tábory každý v jiné ulici nebo na jiném náměstí de facto vyřvávají stejné - neubližujte těm hodným islámským hochům.
Byli zde naivní snílci, lidi, kteří v žádném případě nepodporují Saddáma, ale nechtějí jak říkají být jen loutkou Ameriky. Potom na takovýchto manifestacích najdete různé fanatiky, kteří by pro pacifismus a jeho ideje pomyslně nechali aspoň morálně postřílet všechny své odpůrce - což ani to nejde, tak se jdou povyrazit do průvodu a hlasitě řvou o kohortách válečných štváčů. Dále pak tam pochodují zmanipulovaní lidé, kteří raději sami nepřemýšlejí a jen věří, co si kde přečtou nebo slyší. A v neposlední řadě vyrazili do ulic ti, u kterých má Saddám velké dluhy a když bude odejit, tak neuvidí ani penízek (To je Francie a Německo - takže tyto státy se velice snaží, aby tam i jejich Saddám prozatím zůstal, až splatí dluhy ať jde k čertu - to už jim bude úplně jedno co s ním bude). Nikde jsem se nedočetla jednu zásadní věc a to, že pokud to demonstranti nebrali jen jako nutnou společenskou akci, či povyražení nebo nepatří k vyjmenovaným táborům, tak demonstrovat je vyhnal vlastní strach před islámským terorismem, před jejich odvetou za to, že nejsou při nich proti Americe. Strach z toho, co islámský svět mobilizovaný náboženskými vůdci provede našemu světu, jako odvetu. To je pravý důvod těch tisíců v ulicích, strach o svůj vlastní život a životy své rodiny. Znamená to tedy, že se islámští teroristé mohou radovat? Strach- to je jejich zbraň. Doufejme, že ne.
Amerika si samozřejmě hlídá své zájmy, kdo ne? Bylo by nutné, aby společně s ostatními a hlavně Ruskem předložila světu dokumenty o terorismu a seznamy teroristických organizací (Rusko už něco vypracovalo, teď právě svůj dokument dodělávají USA). Jasně ukázat prstem a jasně definovat, oč zde běží - o střet kultur. Je velice nutné, aby začali proti tomu strachu před terorismem, dělat konečně něco reálnějšího než doposud. Také hovořit jasnými slovy a nazývat věci správnými jmény - to se prozatím politici bojí - až budou musulmanská vojska opět až před Vídní bude pozdě. Ono totiž islámské teroristy a jejich vůdce nerozbrečí krasořečnění, provolávání míru a lásky mezi lidmi, ale podíváme -li se do historie, jen a jen řeč síly. Té islámský tábor rozumí, tu chápe a jen jí se koří (na oko jinak mají samozřejmě na koření jen Alláha a Saddáma a Bin Ladina... sílu uznávají a bojí se ji). To ale rakovinným postmodernismem prolezlý evropský svět, jen se módně za vše flagelující, nechce slyšet. Postmodernisty velkohubě hovořící o humanitě nezajímá kořen a pravá podstata problému, ale jen jak věci vypadají. A co vypadá nejkrásněji, než mluvení za mír a pro mír a lásku a bratření. Co vypadá velice špatně? Pravda! Ta je krutá... před ní se utíkají do ulic a pokud ji někdo vysloví, tak se vystavuje exkomunikaci, ze slušné společnosti (rozuměj jimi definované a určované společnosti), jako válečnický, diktátorský, barbarský, xenofob... a nazvou ho všemi zápornými a odsouzeníhodnými přívlastky, co se jim hodí, jen aby jej znemožnili. Kdy už skončí i teror humanistickou falší prolezlých postmodernistů a rádoby humanistů?! Je to řečnická otázka zrovna jako se ptát kdy odejde zlo, faleš, podrazáctví.
Ono odchody jsou různé teď se opět diskutuje o: Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman prohlásil, že za současného vedení sociální demokracie se přímé volby prezidenta republiky rozhodně nezúčastní. "Chci jasně prohlásit, že za současného vedení ČSSD se zcela určitě přímé volby nezúčastním," řekl Miloš Zeman ze své chalupy na Vysočině, kde žije po svém loňském odchodu z vysoké politiky.
Deník Hospodářské noviny (HN) informoval, že Zeman by se se přímé volby hlavy státu zúčastnil, pokud 28. února parlament znovu nezvolí nového prezidenta. "Je připraven se zúčastnit přímé volby, pokud nebude ve třetí volbě nikdo zvolen," uvedl podle deníku místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Podobně hovoří i další stoupenci bývalého premiéra.

Americký ministr zahraničí Colin Powell 21.2. v televizním rozhovoru řekl, že pokud irácký prezident Saddám Husajn opustí Irák, žádná válka nebude.
Nu a jak se vyjadřuje k odchodům poeta - opět jako minulý týden si vypůjčím slova básníka Vítězslava Nezvala - ona jsou totiž taková nejlíp vystihující život.
Každý odchod odněkud je vlastně příchod někam - a to je veselejší.
Sbohem a šáteček
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám
Sbohem a kdybychom si neřekli už více
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostá jak pohlednice
a trochu mámivá jak vůně pozlátka
A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni
Tvým osudem je let mých osudem je zpěv
Sbohem a bylo-li to všechno naposledy
tím hůř mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radši tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!


Poeta v tom má jasno, politici méně.

JITA Splítková
www.futurologie.cz





Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku