Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 24.2.2003
Svátek má Matěj




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O úplně cizích jazycích
 >ŠKOLSTVÍ: Bezzubá stávka
 >OHLAS:Jména a příběhy, také jedna vražda
 >POLITIKA: Kandidát na prezidenta Jan Sokol a jeho magisterský diplom
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jaro na krku, učme se smyky!
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes nakupující v trafice noviny
 >TV 3: Když dva dělají totéž, není to totéž
 >ROZŠÍŘENÍ: Finanční rozšíření EU
 >REAKCE: K prezidentskému kandidátovi
 >ZE ŽIVOTA: Kapsářské finty, aneb jak Vám ulehčit od majetku
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Irák jako katalyzátor
 >POLITIKA: Irák a dobrá zpráva o stavu světa
 >ŽIVOT: Odlišní lidé
 >ŽIVOT: Slabší, vozte si padák
 >POOHLÉDNUTÍ: Rozhořčené ovce

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
24.2. ROZŠÍŘENÍ: Finanční rozšíření EU
Vojtěch Kment

Česko obdrží na hlavu z EU pouze asi 1/10 čistých příjmů, které dříve získávali slabí přistupující jako Portugalsko, Řecko nebo Irsko. Rozšířená verze článku autora z HN.

Česko obdrží na hlavu z EU pouze asi 1/10 čistých příjmů, které dříve získávali slabí přistupující jako Portugalsko, Řecko nebo Irsko. Analýza finančních zvyklostí Evropské unie poskytuje objektivnější pohled na příčiny, na výsledky z Kodaně i předpověď vývoje.

Do vstupu do EU jsou vkládány četné naděje i obavy. Finanční rozbory mohou některé otázky vyjasnit. O démonizovaném bruselském ústředí se třeba zjistí, že přerozděluje pouhé 1% HDP členských zemí. Jeho přímý vliv na řízení jednotlivých států je minimální, národním vládám zbývá přerozdělování 35%-50% ekonomik a stejnoměrně vyšší vliv. Skoro nulová je ale i mezistátní solidarita členů.

Členské země EU - 15





Stát
Obyvatelstvo
HDP-2001
HDP/os.
Čistá bilance s EU - 2000

mil.osob
%
mld.eur
eur
mil.eur
HDP(%)
eur/ro
Belgie 10,300 2,73 256,050 24 859 -323 -0,13 -31
Británie 59,900 15,87 1 582,087 26 412 -3 775 -0,25 -63
Dánsko 5,400 1,43 183,150 33 917 169 0,10 31
Finsko 5,200 1,38 137,250 26 394 217 0,17 42
Francie 59,200 15,68 1 465,650 24 758 -1 415 -0,10 -24
Itálie 57,700 15,29 1 227,262 21 270 713 0,06 12
Irsko 3,800 1,01 113,850 29 961 1 675 1,83 441
Lucembursko 0,440 0,12 22,275 50 625 -65 -0,35 -148
Německo 82,200 21,78 2 108,137 25 646 -9 273 -0,47 -113
Nizozemsko 16,000 4,24 421,875 26 367 -1 738 -0,44 -109
Portugalsko 10,200 2,70 122,062 11 967 2 112 1,93
207
Rakousko 8,100 2,15 212,287 26 208 -544 -0,27 -67
Řecko 10,600 2,81 130,837 12 343 4 374 3,61 413
Španělsko 39,500 10,47 649,687 16 448 5 056 0,86 128
Švédsko 8,900 2,36 236,362 26 558 -1 177 -0,50 -132
EU-15 377,440 100,00 8 868,825 23 497


Mezinárodní srovnání


EU-25 452,201
9 275,625 20 512


USA 284,000
11 442,825 40 292


Rusko 144,700
348,750 2 410


Bulharsko 7,915
15,300 1 933


Rumunsko 22,408
43,537 1 943


Turecko 67,803
166,162 2 451


Švýcarsko 7,200
278,325 38 656


Japonsko 127,100
4 785,975 37 655


Čína 1 271,000   1 293,862 1 018      
Indie 1 015,000   514,125 506      
Etiopie
65,800

6,975
106



Zdroje: počet.osob, HDP - World Bank, Bilance s EU - EU, ostatní - Kment Consulting
Tabulka 2 - Přehled EU-15 a mezinárodní srovnání po rozšíření

Legenda k tabulce 2:
Obyvatelstvo - v milionech osob dle údajů Světové banky
v % - počet osob relativně k součtu osob všech současných členských zemí EU-15

HDP - hrubý domácí produkt, údaje Světové banky pro r.2001, kurs EUR/USD=1,125
HDP/os. - HDP na 1 osobu
Čistá bilance - dle údajů EU r.2000, + čistý příjem, - čistý výdaj
eur/ro - euro na rok a osob

Jak EU bere a dává Největší útraty směřují do zemědělství (45 mld. eur) a do fondů na strukturální projekty (32 mld.euro) a sociální soudružnost (kohezi) unie. Zbytek plyne na vnitřní procedury, vnější aktivity, administraci EU (cca 5 mld. eur), rezervy a předpřístupovou pomoc. Příjmy rozpočtu (100 mld. eur ročně) jsou čtvero druhů: zvláštní poplatky ze zěmědělství a cukru, clo, část DPH a tzv. čtvrtý zdroj -přímá platba členů dle výše jejich HDP. Poslední dva zdroje jsou hlavní. V čisté bilanci nesmí žádný stát doplácet více než asi 1,5% svého HDP, zvykem je však max. okolo 0,5% HDP. Několik málo chudých států může v kladném směru získat mnohem více, např. Řecko a Irsko mívaly čistý příjem skoro 5% svého HDP. Největšími čistými přispivateli jsou Německo (-9,3 mld.eur) a Británie (-3,8 mld.eur), Nizozemí a Francie, viz tabulku 2. Akviziční stroj Všechna dosavadní rozšíření byla ekonomickým úspěchem. Částečnou výjimkou je Řecko, jež vstoupilo v roce 1981 a dodnes se potácí na chvostu EU-15. Naopak Irsko se během 25 let vyšplhalo až na 3. místo. EU vstřebalo i živelné připojení NDR. Během celé éry se unie udržela na špičce světové ekonomiky, byť až na třetím místě za USA a Japonskem.

Minulá rozšíření byla ale jiná. Většinou vstupovaly shodně vyspělé země. V případě země chudší byla její velikost k Unii vždy malá. Nejpodobnější je tzv. jižní rozšíření o Španělsko a Portugalsko z roku 1986, kdy byl početní poměr (zdravé jádro + slabší členové) : slabší přistupující zhruba (6+0,3):1. Dnes to je jen (4,5+0,5):1. Tehdejší přistupující byli i relativně asi 2x bohatší než dnešní průměr.

Brusel bruslí Souhlasit s rozšířením musí veřejnost platících států i současní slabší členové. Druzí mají být uklidněni tím, že rozpočet rozšíření byl v Berlíně 99 vyčleněn zvlášť, takže do roku 2006 se jich vstup nedotkne a souhlas jejich reprezentací je snazší. Druhé EU získá tím, že na rozšíření dala celkově málo peněz.

Z návrhu 58 mld. eur pro 6 států do roku 2006 zbylo po odložení vstupu na 1.5.2004 jen 42 mld. již pro 10 států, kvůli recesi Německa zkrácených na propagovaných 40 mld. Při rovném rozdělení mezi vstupující dle počtu obyvatel by Česko skončilo s čistým příjmem asi 33 mld. Kč ročně, což odpovídá poslednímu volebnímu programu ČSSD.

Čistá bilance Kodaňské dohody však přidělila ČR pouze 23 mld. Kč až do konce r.2006 a na hlavu vůbec nejméně. Důvody jsou dva: došlo k přerozdělení ve prospěch jiných kandidátů a EU interpretuje své výdaje závazkově, nikoliv platebně. Rozšíření Unii vyjde do r.2006 na pouhých 13,13 mld. eur, tj. ročně na 5 mld. eur.

Pro srovnání - čistá unijní dotace 10,6 milionového Řecka v roce 2000 činila 4,3 mld euro a to má Řecko dvojnásobné HDP/os. oproti průměru přistupujících kandidátů. I tak levné rozšíření však současné plátce zatíží navýšením čistých plateb asi o třetinu, u Německa jeho unijní deficit stoupne z 0,5% na 0,7% HDP.

Zvaní kandidáti (10)



 

Stát
  Obyvatelstvo
HDP
HDP/os.
PPS/os.
Čisté příjmy 04-06
Úspěš
HDP
 
mil.osob
%
mld. eur
eur
eur
mil.eur
HDP(%)
eur/ro
%
%
Česko
10,224
13,7
63,900
6 250
13 300
778
0,47
29
43
115
Estonsko
1,364
1,8
6,187
4 536
9 800
504
3,13
139
210
83
Kypr (jižní)
0,762
1,0
9,787
12 839
18 500
89
0,35
44
66
236
Litevsko
3,481
4,7
13,500
3 878
8 700
1 352
3,85
146
221
71
Lotyšsko
2,355
3,2
8,437
3 583
7 700
831
3,79
133
201
66
Maďarsko
10,190
13,6
58,387
5 730
11 900
1 374
0,91
51
77
105
Malta
0,372
0,5
4,050
10 887
11 900
132
1,25
133
202
200
Polsko
38,641
51,7
198,337
5 133
9 200
6 998
1,36
68
103
94
Slovensko
5,380
7,2
23,062
4 287
11 100
831
1,39
58
88
79
Slovinsko
1,992
2,7
21,150
10 617
16 100
244
0,44
46
70
195
Součet/průměr
74,761
100,0
406,800
5 441

13 133
1,24
66
100
100
Zdroje: počet.osob, PPS - EU, HDP: World Bank, čisté příjmy - DG Budget simulation (ČTK), ostat - Kment Consulting
Tabulka 1 - Přehled kandidátských zemí a úspěšnosti jejich vyjednávání

Legenda k tabulce 1:
Obyvatelstvo - v milionech osob, dle výročních zpráv EU, censy okolo r.2000
v % - počet osob relativně k součtu osob všech kandidátských zemí
HDP - hrubý domácí produkt, údaje Světové banky pro r.2001, kurs EUR/USD=1,125
HDP/os. - HDP na 1 osobu
PPS/os. - HDP na 1 osobu převedené na nákupní sílu, dle výročních zpráv EU
Čisté příjmy - Závěrečná zpráva z Kodaně "Net Budgetary positions", ČTK
HDP(%) - čisté příjmy za roční období vztažené k ročnímu HDP země
eur/ro - čisté příjmy vztažené na 1 osobu a rok v dané zemi
Úspěš. (%) - úspěšnost vyjednané částk eur/ro vůči lineárnímu rozdělení peněz mezi kandidáty
HDP (%) - podíl HDP na osobu k průměrnému HDP na osobu všech kandidátských zemí
Žádné snadné peníze Všude, kde by kandidáti mohli snadno přijít k penězům, si EU vynutila přechodná období: zemědělství, zaměstnavatelnost osob a kabotáž. Plné platby novým členům dle společné zemědělské politiky (CAP) by zatěžovaly současné plátce (tj. Německo) i je činily příliš konkurenceschopnými vůči hlavním příjemcům (tj. Francie). O reformě CAP se hovoří, prezident Chirac a kancléř Schroeder se ale dohodli, že před r. 2006 změny nebudou.

Zajímavé je, že EU hodnotí kandidáty podle HDP přepočteného na nákupní sílu: HDP-PPS (Purchasing Power Standard). PPS vychází vyšší, kandidáti se jeví bohatší, přijmutelnější i méně dotace potřební. S PPS lze i snáze manipulovat, je zvláštní, že Slovensko má HDP/os. o 20% nižší než Polsko, ale v PPS je o 20% předstihuje.

EU udává jako důvod pro omezení zaměstnavatelnosti rozdílnost platů v Česku a např. Německu, což však odpovídá poměru HDP a nikoliv PPS. Srovnání platů má smysl jen u pendlerů v jedné zemi žijících a v druhé pracujících. Po 100 km od hranic přestává mít smysl.

Teličkova úspěšnost Výsledek vyjednávání je shrnut do tabulky 1: hodnoty HDP resp. PPS pro rok 2001 jsou převzaty od Světové banky resp. ze zpráv zpráv EU, čisté příjmy z Kodaňské dohody. Poslední dva sloupce poskytují srovnání úspěšnosti kandidátů: výsledný čistý příjem k rovnoměrnému rozdělení a dále poměr HDP země k průměru všech kandidátů. Obecný trend je, že čím vyšší HDP/os. tím menší úspěšnost v čistém příjmu. Polsko subjektivně budící dojem úspěchu má objektivně jednací výsledek neutrální až podprůměrný. Kromě Česka ve srovnání s Maďarskem má velmi špatný jednací výsledek Slovensko, srovnáme-li jej s Litevskem a Lotyšskem. Vzhledem k rámci EU mohl být výsledek Česka lepší ale jen mírně, ztěží 0,1% tuzemského HDP navíc. David a Goliáš Současná EU je vůči vstupujícím početně 5x větší, ekonomicky však 20x silnější. Tabulka 2 uvádí údaje o zemích současné EU-15 včetně jejich čisté bilance s EU v roce 2000. Pro zajímavost je připojeno i srovnání s některými dalšími státy světa.

Výpověď čísel Podmínky požadované Bruselem mají racionální základ průchodnosti rozšíření u současných členů. Vzhledem k objemu a slabosti budou noví členové dostávat zlomek podpory ve srovnání s dřívějšími srovnatelnými případy. Česko bude muset hlavní zdroje příjmů a výhody členství hledat v tržních příležitostech firem a v získávání investic.

---

Mírně krácená verze tohoto článku vyšla 5.2.2003 v Hospodářských novinách. Článek je publikován se souhlasem redakce.

Vojtěch Kment

Autor je konzultant informačních technologií.

http://www.vkc.cz




Další články tohoto autora:
Vojtěch Kment

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku