Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 24.2.2003
Svátek má Matěj




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O úplně cizích jazycích
 >ŠKOLSTVÍ: Bezzubá stávka
 >OHLAS:Jména a příběhy, také jedna vražda
 >POLITIKA: Kandidát na prezidenta Jan Sokol a jeho magisterský diplom
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jaro na krku, učme se smyky!
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes nakupující v trafice noviny
 >TV 3: Když dva dělají totéž, není to totéž
 >ROZŠÍŘENÍ: Finanční rozšíření EU
 >REAKCE: K prezidentskému kandidátovi
 >ZE ŽIVOTA: Kapsářské finty, aneb jak Vám ulehčit od majetku
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Irák jako katalyzátor
 >POLITIKA: Irák a dobrá zpráva o stavu světa
 >ŽIVOT: Odlišní lidé
 >ŽIVOT: Slabší, vozte si padák
 >POOHLÉDNUTÍ: Rozhořčené ovce

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
24.2. RODINA A PŘÁTELÉ: Jaro na krku, učme se smyky!
Ondřej Neff

V sobotu jsme byli s Davidem v Milíně na školení bezpečné jízdy, kterou tam pořádá firma MAX CARS z Prahy. Tedy, v Milíně byla teorie a na polním letišti u Příbrami (zcela přesně - nedaleko Nové Vsi) byla praktická výuka.

Řidič jede moc rychle - a nabral kužely, simulující překážku. Všimněte si natočení kol! Tady nepomohla ani vypnutá spojka, rychlost byla moc velká.
Pošetilost? Vyrukovat tam, když se začalo dělat hezky - a sníh tál jedna radost?
Řidičák mám čtyřicet let a za tu dobu jsem najezdil statisíce kilometrů a dostal jsem mockrát smyk, několikrát i ošklivý - a nikdy v zimě, ač je to divné. Smyk můžete dostat vždycky... Takže to asi nebyl zase tak úplně špatný nápad, začít se zdokonalovat ve zvládání smyku... kdykoli. Třeba zítra.

Pošetile jsem si myslel, že to umím, protože to nikdy nedopadlo špatně, když jsem ten smyk dostal. Prostě to ulítlo, volantem jsem šel na stejnou stranu, kam to ujížděli, pustil jsem plyn, auto jsem srovnal a jel jsem dál. Jen dvakrát jsem dostal hodiny (v zatáčce, vždycky na rozlité naftě), naštěstí nic nejelo proti. To byla zásluha anděla strážného, nikoli moje.

K tomu kurzu: když jsem dělal před lety řidičák, platila zásada, že spojku mačkáme jen při řazení a při zastavování. "Když zmáčkneš za jízdy spojku, uděláš z auta sáně," varoval mě můj instruktor. Sáně nesáně, v kurzu jsem s e mohl přesvědčit, že při zvládání smyku se vypnutí spojky vyplatí. Dokonce jsme mohli - když jel další účastník - pozorovat, co to udělá, když stisknete brzdový penál a zase ho pustíte (v okamžiku smyku) - a nestisknete spojku: kola se roztočí a utrhnou se od podkladu ještě víc.

V sobotu jsme zkoušeli smyky na zledovatělém sněhu. Poznání nejdůležitější: rychlost skutečně zabíjí. Co projedete v 55 km/hod, neprojedete v 60 km/hod - dokud jsou to plastikové kužely, je to dobré, jakmile je to náklaďák s pískem, není to dobré. Ta hranice je skutečně pětikilometrová... a ten rozdíl za volantem dobrého auta ani nevnímáte.
Kurzy budou pokračovat, až bude tepleji - na něčem ještě záludnější, než je sníh. Max Car používá speciální fólii. Jakmile se fólie namočí, stane se z ní klouzačka šest metrů široká a dost dlouhá na to, aby člověk na ní mohl udělat i šestinásobné hodiny! Zcela jistě "do toho" půjdu také a o výsledku podám zprávu.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku