Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 25.2.2003
Svátek má Liliana




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Bankovní terorismus
 >TÉMA: Irák - o čem se málo mluví
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jakého prezidenta?
 >POLITIKA: Prezidentem na vedlejšák?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k odposlouchávaným telefónům
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak jsem učil Barta chytrosti
 >ARCHITEKTURA: Praha má nové náměstí
 >POLITIKA: Václav Klaus, hlavní pretendent role českého prezidenta
 >HUDBA A ZVUK: Hudba v obchodě
 >TELEFON: Slyším!
 >BLIZZARD 2003:Zpráva o sněhu a solidaritě
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Bijte, bijte -Gala- do hlavy
 >EKONOMIKA: Období pesimismu je obvykle nákupní příležitostí
 >GLOSA: Odposlech? Spíš jen hloupost poslanců
 >KOMENTÁŘ: Poslanci a mobily

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
25.2. EKONOMIKA: Bankovní terorismus
Michal Simkanič

S pádem další banky se s novou naléhavostí otevírá otázka nad pravidly, kterými je vázána Česká národní banka. Těžko můžeme zapomenout na velmi podivné převzetí IPB, ke kterému došlo na začátku léta 2000 a které je dodnes národní ostudou, krytou socialisty všech barev. Když se tehdy objevily odhady, že výše státních škod spojená s touto grandiózní lumpárnou bude přesahovat dvě stě miliard, chytala se tehdejší sociálně-demokratická vláda za hlavu a dušovala se, že je to nesmysl. K dnešku je hrubý odhad již přiznaných škod okolo 120 miliard a stále stoupá. S celou kauzou IPB je navíc spojena otázka mnoha souvisejících žalob a dá se předpokládat, že celková výše škody může přesáhnout i ty nejpesimističtější odhady. Likvidace Union banky probíhá sice kultivovaněji, je však otázka, zda nekontrolovaná absolutní moc České národní banky je na místě. Navíc si nějak nemohu vybavit nic pozitivního, v čem by se naše ČNB nějak ukázala. V živé paměti je naopak brutální manipulace s výší úvěrové sazby, která zařízla českou ekonomiku v roce 1997 a byla tak přímou příčinou balíčkových opatření, která předcházela pádu Klausovy vlády. Smutná zábava je i boj za oslabování koruny, který není ničím jiným než vyhazováním devizových rezerv, aniž by se to na síle koruny jakkoli projevilo. Jediné, čím se tak projevuje péče o naši národní měnu, je chystaná likvidace desetníků a dvacetníků. I zde se však obávám, že jejich nadbytečnost si drtivá většina občanů uvědomila dříve než ČNB a lidé je z oběhu stahují sami. Dokonce i hráči mariáše, kteří byli dlouho vydáváni za důvod existence drobných mincí, přešli už před nějakou dobou na korunový mariáš, což mohu potvrdit i z vlastní praxe. Bez peněz se totiž tato hra hrát nedá, a síla desetníku je dnes srovnatelná s cenou zápalky, no a o ty přece hrají malé děti. I přes to, že jsem jednoznačným zastáncem nevstupování do EU a věřím, že se obejdeme bez těch podivných barevných papírků, neustále ztrácejících hodnotu, kterým se říká Euro, jsem si jist, že bychom se klidně obešli bez národní banky a naší koruně by se dařilo stejně dobře, možná že i lépe.

Ing. Michal Simkanič




Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku