Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 26.2.2003
Svátek má Dorota




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Gen?
 >POLITIKA: Prezident Klaus
 >GLOSA: Stabilita a státotvornost při volbě prezidenta budou oceněny.
 >MROŽOVINY: Spáry amerického orla IV
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý den, pane slečno!
 >PSÍ PŘÍHODY: Trestuhodná, ba skandální zmlsanost
 >ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (1).
 >ÚVAHA: Jó, za komunistů bylo líp
 >REAKCE: Dopis pro Posselta
 >EKONOMIKA: České podniky se s posílením koruny vypořádaly
 >NÁZOR: Není pancíř jako Pancíř
 >EVROPSKÁ UNIE: Poznámka ze staré Evropy
 >REALITA: Údajná oběť šikany poškodila celé město
 >MEJLEM: Velké listopadové spiknutí a pan Hofhanzl
 >POSTŘEH: O fénu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
26.2. ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (1).
JITA Splítková

V legendách se to roboty moc nehemží, ale zase na druhou stranu, když budeme pečlivě hledat, tak jich není málo. Ovšem za předpokladu, pokud si robota budeme definovat jako někým a za nějakým účelem stvořenou bytost či věc. To bychom pak měli na seznamu: nejdříve stvoření člověka z hlíny, potom Pandóru a Talóa, Galathéu. V Egyptě stvořila bohyně Estet z hlíny a slin boha Ra zmiji. Podle pověsti amazonských Indiánů byli ptáci stvořeni z nití.
Další příklad androida je ze soudku "co když to bylo takhle". A odkud odjinud by mohl být, než od Sumerů, že ano. V Eposu o Gilgamešovi se píše (je to sice ten zaznamenaný Chetity, ale to snad nebude vadit):
"Toho, jenž hlubiny zřel až k hranici země,
Jenž poznal všechna moře, opěvovat chci.
Vše viděl a prozkoumal rovnou měrou, byl nadán moudrostí a znalostí věcí.
On tajemství zřel, odhalil skryté
A zvěst přinesl o tom, co před potopou bylo.
Dalekou cestou šel, až únavou padl a zesmutněl
a všechny útrapy vryl v kamennou stélu…
Gilgameše postavy dokonalé
stvořili hrdinští bohové…
Nebeský Šamaš ho obdařil krásou,
bouřlivý Tešub mu statečnost dal…

(Tady přeruším básníka s malou vysvětlivkou: zde uváděný bůh Šamaš je bůh Slunce, Sumery zvaný Utua. Tešub je chetitský bůh nebes a bouře.)
Jedenáct loktů vysokou postavu měl,
devět pídí širokou měl hruď…
Ze dvou třetin bůh, z jedné třetiny člověk…"

(Chetitská verze Eposu o Gilgamešovi, přeložil L. Matouš)

Tento Gilgameš se vydal s přítelem Enkiduem do světa činiti hrdinské kousky. V cedrovém lese zabil příšeru Chumbabu, zabil nebeského býka a po smrti přítele šel hledat prostředek k nesmrtelnosti. K tomu však neměl dost sil, a tak se vrátil domů do Uruku.
Hleďme, hleďme, máme umělé stvořeníčko jako vystřižené. Bozi vytvořili hrdinu, který byl pořádným kolosem. Sumerský loket je 0,495 m, Gilgameš měl tedy něco přes pět metrů. Jinak vypadal jako zcela normální člověk. Podle báje jím z jedné třetiny byl. Co to může znamenat? Že by tělo byla konstrukce, ale řídící článek byl lidský mozek? Z tolika sci-fi filmů známý kyborg? Pro úkoly: získávat informace ze dna moří, z hlubinných geologických a archeologických průzkumů a přitom z těchto výzkumů uzavírat závěry a ještě učit Sumeřany (viz první sloka), a hledat prostředek k nesmrtelnosti, to by takový robot-člověk byl jediné řešení. Pro koho by byl potřebný takový stroj? Pro někoho, kdo dělá průzkumy planet, anebo pro někoho, kdo něco ztratil a teď to usilovně hledá, nebo pro toho, kdo hledá nové i ztracené poznatky, či pro někoho, kdo dělá průzkum třeba po katastrofě? Takovou inventuru, co zbylo a jak to s čím vypadá… Klepete si na čelo. No jo, no jo. Už mlčím.
Gilgameš podle všeho byl normální urucký král, který vládl na počátku 3. raně dynastického období (asi 21. stol. př. n. l.). Svědčí o tom archeologické nálezy a mezi nimi i sumerská báseň Gilgameš a Agga. Vypráví o válce mezi uruckým králem Gilgamešem a vládcem Kiše Aggou. Aggovi poslové požadovali na Gilgameši, aby se podrobil nadvládě Kiše. Ten odmítl kapitulovat a obrátil se na shromáždění starších Uruku, aby mu potvrdilo zahájení války proti Kiši. Toto shromáždění starších, zřejmě už zkostnatělé, jako všechna taková shromáždění, válku odmítlo. Gilgameš nekapituloval ani před vlastními řadami, svolal shromáždění mužů Uruku a to mu potvrdilo, že bude lepší se proti nepříteli bránit. Opravdu nechci vidět politiku všude, ale vidíte i hrdina z eposu ví, že proti nepříteli se musí bránit.
Za další - chetitský Epos o Gilgamešovi má vícero sumerských předloh. Jsou to epické básně popisující hrdinské činy bohů a polobohů, mezi nimi samozřejmě i básně o Gilgamešovi. Dalšími vzory Eposu o Gilgamešovi byli pro Chetity bůh Enki, hrdina Adapa, a Epos o Ziusudrovi, šuruppackém králi (na území Fary). Tento král přežil se svojí ženou a mnoha zvířaty potopu světa. (V tomto eposu je vše o potopě líčeno tak jako v Bibli, nemůže být pochyb, odkud je tedy tato pověst o potopě světa.) Zdá se, že tento Gilgameš je výsledkem sloučení mnoha osob. Z normálního, možná trochu výjimečnějšího člověka, uruckého krále, udělali umělci božského hrdinu. A šotek vyskočí s výrokem: "Či konstruktéři pojmenovali svůj výtvor po oblíbeném hrdinovi?" :-)

Božský hrdina, který zabíjel obludy, býky, i lvy, přišel o přítele… ale vždyť tohle všechno prožil například i řecký Hérakles!
Hérakles, Diův syn, usmrtil lernskou saň (hydru), zkrotil krétského býka, zabil nemejského lva, přišel o oblíbeného jinocha Hyláse a nakonec se stal nesmrtelným… Podle teorie pravděpodobnosti se mi nezdá možné, že by Řekové nezávisle na Eposu o Gilgamešovi vymysleli svého Hérakla. Takže nejenom Židé přejali zřejmě všechny své nejstarší pověsti sepsané v Bibli od Sumerů, ale i Řekové.

Na úplný závěr. O citlivosti a lidskosti Gilgameše - muže či kolosu vypovídají verše:
"Gilgameš pro Enkidua, přítele svého,
hořce pláče a utíká na step.
"Až já zemru, nebudu snad jako Enkidu?
Hoře se vplížilo do mého nitra.
Ze strachu před smrtí utíkám na step…"
Kam běžíš, Gilgameši,
život, jejž hledáš, nenalezneš.
Ze strachu před smrtí utíkám na step,
neb událost s přítelem těžce dolehla na mne.
Teď utíkám daleko na step.
Jak jen mám mlčet? Jak jen mohu být tiše?
Přítel, jehož jsem miloval, v hlínu se změnil.
Enkidu, přítel můj, jehož jsem miloval, změnil se v hlínu…"

Napadá mě žertovná myšlenka, vždyť kyborgův mozek musel přeci původně vlastnit člověk! A živý mozek zůstává neustále mozkem...





Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku