U mého kamaráda Daniela Špičky (který je opravdový gentleman), jsem si onehdy prohlížel knihu Opravdový gentleman a usmyslel jsem si, že si ji opatřím a přečtu. Nemám iluzi, že bych se stal dokonalým gentlemanem! To jsem zjistil už dávno, když byla móda hedvábných šátků v košili: jsou muži, kterým hedvábný šátek drží a pak ti druzí, Já patřím mezi ty druhé - potvora nechtěl držet, i když jsem ho propíchl špendlíkem a věřím, že by nedržel, ani kdybych si ho přibil k hrudi hřebem.
Zpět ke knize.
Marná snaha. Jakmile chcete nějakou konkrétní knihu, málo kdy ji seženete. Naštěstí dnes jsou v knihkupectvích počítače a ty jsou napojeny na databázi. Dřív, když jste chtěli knihu, oni vám řeknou - nemáme.
Dnes řeknou:
"Podívám se do databáze. Jak se kniha jmenuje?"
Řeknete jak se jmenuje.
"Tak lituji, kniha není," řekne člověk u počítače. A vy máte dobrý pocit, že jste se to dozvěděli jaksi vědecky.

No jo, ale byla obtíž: u počítače stála osoba, o které jsem si nebyl vůbec jistý, zda je to ženská nebo mužský. Řeknu: Mohla byste se podívat... a on se urazí. Řeknu "mohl byste se podívat, a ona se urazí.

Tak jsem to řešil neutrálně:
"Šlo by se podívat...?"
Šlo. Podívalo se, vono. A řeklo:
"Tak lituji, kniha není."
Řeklo to hlasem který mohl být hluboký ženský nebo vysoký mužský.
"Tak děkuji," odpověděl jsem gentlemansky a odešel.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku