Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 27.2.2003
Svátek má Alexandr




  Výběr z vydání
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)
 >LIDÉ: Osud manželky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pes, který sám sebe nekouše
 >IZRAEL: Do Osvěčimi - pro vzájemné pochopení
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže se sýrem
 >PSÍ PŘÍHODY: Chvála otvírače na konzervy
 >ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (2)
 >FEJETON: Síla výchovy
 >NÁZOR: Špidlův nový styl
 >TÉMA: Další volba prezidenta je za dveřmi.
 >TÉMA: Studentská volba presidenta?
 >GLOSA: Smutek zachvacuje moji duši.
 >FEJETON: To bejvaly zimy!!
 >VÝSTAVA: Nevyčerpatelný archiv Václava Chocholy
 >ZDRAVÍ: Dětská řeč a rodina

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
27.2. ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (2)
JITA Splítková

Z českých luhů a hájů

Robot - taky se tady v Čechách musí přeci nějaký najít, nebylo by to spravedlivé, když si to slovo vymyslel náš Josef Čapek. A skutečně jednoho máme - Golema, vyrobil ho sice židovský rabbi, ale ten žil v Praze. Kdo nezná tuhle pověst, jak učený rabbi Löw vytvořil z hlíny (jak jinak) svého sluhu a do života ho uváděl šémem? Takových lidí je určitě minimum.
I když je zajímavé, proč se o něm sám rabbi nezmiňuje. Bál se nařčení z čarodějnictví a nechtěl tím dát záminku k pogromům na židy? Rudolfínská doba konce 16. a začátku 17. století by ještě geniálního technika před církví neuchránila nebo je vše prostě jinak.
Podivné je, že Golem se začíná objevovat v židovské literatuře až v minulém století. To je opravdu divné. Zdá se, že tedy tento robot Golem je pouhý výmysl technického 19. století. Spíše to vypadá, že pravdu má I. Mackerle v knize Tajemství pražského Golema, když se domnívá, že Golem byl duševně nemocný či epileptický sluha rabbiho. Uvádí, že slovo golem v hebrejštině znamená i blázen. A podle pověsti byl Golem od člověka k nerozeznání. Jeho chování, zuřivost a strojové pohyby by odpovídaly nějaké takové chorobě. Šém je podle Mackerleho vlastně lék podávaný nemocnému. Golem zemřel po záchvatu, když mu rabbi zapomněl dát tento lék. Přerušil kvůli tomu bohoslužby, ale bylo pozdě. Tělo uklidil na půdu Staronové synagogy, kde bylo schodiště skutečně strženo. Tolik kniha Tajemství pražského Golema.
S tímto by se dalo souhlasit, až na několik věcí. Za prvé, staral by se učený Löwi takhle pečlivě o sluhu? Přerušoval by kvůli němu něco takového jako je bohoslužba? A chtěl by on i jeho rodina mít doma nebezpečného sloužícího? Těžko. Takového nebezpečného člověka by v domě trpěli, pouze pokud by tam patřil, tedy příbuzný a spíše Löwiho syn. Proto se rabbi ani nikdo později nikde o Golemovi nezmiňuje. Kdo by vynášel vlastní neštěstí a navíc v té době ostudu. Držel ho hezky doma, aby nepřišel nikomu moc na oči. A jeden den… někdo mohl být u nich na návštěvě nebo se Golem popral v zuřivém záchvatu se služebnictvem, to spíše. Rabbi utíká domů a tam najde golema-vraha. Syn zabil sloužící děvče nebo muže. Protože proč by jinak rabbi tak složitě uklízel tělo jeho oběti? Pokud by zemřel Golem, nebo byl třeba zabit, prostě by ho pochoval, úplně ho utajit před ostatními nemohl, proč tedy takové složitosti s odklízením na půdu? Spíš to vypadá na milujícího tatíčka, který se snažil zahladit všechny stopy po synově zločinu, jinak by ho před ostatními těžko uchránil. A náhlý odchod sluhy či služky? To nebylo asi nic moc zvláštního. Potvrzuje to možná ještě jeden fakt uváděný Mackerlem. V roce 1883 se prováděla rozsáhlá rekonstrukce půdy Staronové synagogy. V zápiscích o tom je napsáno, že věci, které tam byly nalezeny, byly sneseny dolů a zakopány na hřbitově. Co by asi dovolili Židé zakopat na hřbitově? Tak jsme přišli o robota. I když židé obývali oblasti v blízkosti Sumeru, sumerské mýty je inspirovaly při psaní Bible, co když si vyvolenci tohoto národa udrželi některé vědomosti dávnověku? A byly kdy jaké? :-) Pochybuji.

V každém případě máme aspoň toho od Jaroslava Horejce, hliněného a vypouštějícího páru z nozder (samozřejmě - jedna se o figurínu z filmu Císařův pekař a Pekařův císař). Určitě ho někdo vyrobil i jako malý modýlek, copak by říkali budoucí potomci, kdyby ho našli? Ti by se divili!


V roce 1920 němečtí filmaři pojali tuto legendu jako horor a i Golem zde měl být děsivý (dnes se pouze této masce usmíváme.

    

Na stránce www.stummfilmmusiktage.de/ german/archive.htm si můžete přečíst více o filmu - Der Golem wie er in die Welt kam z roku 1920.
Režie: Paul Wegener
Obsazení: Georg Brinkmann, Holger Grohs, Alexander Klemmstein, Kirsika Kaukomen, Marcel Körner






Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku