Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 28.2.2003
Svátek má Lumír




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (9)
 >POLITIKA: Proč volit Václava Klause
 >POLITIKA: Otevřený dopis Konzervativní strany Václavu Havlovi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To byla rána!
 >PSÍ PŘÍHODY: K vrcholům negalantnosti
 >FEJETON: Tajemství ženy
 >POSTŘEH: O saponátu
 >FEJETON: Kde se berou peníze?
 >POVÍDKA: DIGI v roli svědka
 >FILM: Jak se chodí po lese
 >POVÍDKA: O radostnej smrti
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >INFO: Anketa Strom roku 2003
 >ZDRAVÍ: Stres
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
28.2. Poslední pokus o reparát
(nov)

Zvolí nebo nezvolí? - to je hlavní otázka dnešního dne třetí volby prezidenta České republiky, a koho zvolí, pak otázkou podružnou. Přinejmenším pro řadového občana, jehož život poběží stejně, ať už na Hradě bude Klaus nebo Sokol. Avšak nikoli pro poslance a senátory, kteří ve třetí volbě a v druhém a vlastně v posledním pokusu o reparát mají na výběr mezi dvěma diametrálně odlišnými kandidáty. Proto dvojitost otázky - zvolit nebo nezvolit a když zvolit, tak koho - představuje mlýnské kameny strategického volebního mlýnu, kterým bude muset projít každý volitel, především z řad ČSSD a - KSČM.

Co bude rozhodovat? To vyplývá ze srovnání kandidátů. Václav Klaus hraje na domácím hřišti, je to ostřílený vlčák parlamentní smečky, kde všichni znají jeho "pach". Je čitelný pro všechny složky politického spektra, jeho reakce, na základě 13leté činnosti ve vysoké politice, se dají předvídat. Klaus je také zarytý parlamentarista, zásadní odpůrce "diktátu" ulice a tzv. nevládních iniciativ, odmítajících vstoupit do politiky, ale o to více se do ní pletoucích.
I když je to poněkud zavádějící, dá se označit za nacionalistu a zcela nepochybně za euroskeptika, který odmítá evropský "pochod k federalizaci". Není proti EU jako takové, ale vadí mu socialisticko-paternalistické rysy, kterými se EU vyznačuje.
Projevují se u něho také "panslovanské" rysy (viz kritický přístup k bombardování Jugoslávie), zdrženlivost k NATO a velice chladný vztah vůči americké protiteroristické politice - nikdy se tak rozhodně a určitě nevyjádřil jako Zeman (s teroristy se nevyjednává) nebo Havel (dopis osmi).

Až na sdílený profesorský titul je Jan Sokol pravým opakem svého soka. Před parlamentem se dnes objeví jako bílý králík vyčarovaný na poslední chvíli z cylindru koalice - či spíše jako trojský kůň, neboť kvůli politické nezkušenosti by byl odkázán na poradce, a to nejspíše právě z těch kruhů, které inklinují k nevládním iniciativám. V poslanecké lavici se projevil jako "usmiřovač" a působení v Tošovského úřednické vládě bylo příliš krátké na to, aby zanechal v parlamentním prostředí svou "značku". Pro parlament je tedy politicky nečitelným a nepředvídatelným partnerem.
Nepochybně se vyznačuje vysokým morálním kreditem, což ocení občanská společnost, nikoli ale pragmatický parlament, který ho bude volit. V médiích se prezentoval jako rozhodný eurofederalista, jako legitimista, bezvýhradně uznávající mandát OSN, a jako stoupenec křídla "kajícníků" ve vztahu k sudetským Němcům.

S komunisty je v parlamentu asi 50 až 60 "nerozhodnutých" volitelů. Oni rozhodnou, jestli bude do dnešního večera někdo zvolen, a když ano, kdo to bude. Ač jsou výše uvedené charakteristiky zjednodušené, nebudou mít "nerozhodnutí", tedy převážně komunističtí volitelé k dispozici principiálně odlišná vodítka. A podle nich je pro ně přijatelnější Klaus. Ale ať už parlament složí volební reparát jakkoli, každopádně se budeme muset vyrovnat s faktem, že po více než 13 letech bychom zase měli prezidenta z komunistické milosti.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku