Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 4.3.2003
Svátek má Stela




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Mýty a dozvuky prezidentské volby
 >POLITIKA: Který Klaus je prezidentem?
 >NÁŠ RYBNÍK: Co je loajalita je členům ODS jasné.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co slíbil Klaus?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Stačila chvilka nepozornosti
 >PSÍ PŘÍHODY: Jo tak tohle byla procházka
 >SPOLEČNOST: Zákaz tabákové reklamy
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (4)
 >ARCHITEKTURA: Pohřbí památkáři skvělou kavárnu?
 >IRÁK: Logika vojenské intervence
 >EKONOMIKA: Důvěra a Irák
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >HUDBA A ZVUK: Mozartův efekt
 >POSTŘEH: O plesu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
4.3. Televizní hrušky a jabka
(nov)

V rozruchu kolem úspěšné volby prezidenta jaksi zanikl neúspěch jiné volby - selhání Rady ČT, jíž se ve středu 26. února 2003 ani ze šesti kandidátů nezdařilo zvolit nového generálního ředitele ČT jako náhradu za odvolaného Jiřího Balvína. Za tímto nezdarem, za všemi těmi zákulisními tahanicemi, jež provázely i předchozí volby s jepičí délkou ředitelského života vybraného kandidáta, a vůbec za rozpadem Rady ČT, kterou po rezignaci Svatopluka Karáska nyní opustili i M. Knížák a L. Weissová, je směšování příčin, odpovědných za chronickou krizi ČT.

Česká televize je bezesporu postkomunistický gigant, nehospodárný bumbrlíček, monstrózní organizace zděděná z minulého režimu, která se zuřivě brání jakémukoli pokusu o zeštíhlení.
Česká televize je ale také unikátní institucí komunikačního a kulturního charakteru, kterou, z nedostatku výstižnějšího označení, opatřujeme přívlastkem veřejnoprávní, aniž by někdo kloudně dokázal tento termín definovat a říci, zda něco takového potřebujeme (a proč), či nepotřebujeme (a proč). Kdo sleduje diskurs na toto téma, záhy zjistí, že posuzovatelé se vyjadřují subjektivně podle svých politických sympatií či příslušnosti k té které lobbyistické skupině.

Z toho pak vyplývá chaotické střetávání názorů, kde oponenti sčítají hrušky a jabka tak, aby součet vyšel v jejich prospěch. Ti, kterým leží v žaludku veřejnoprávnost, neříkají, co je na veřejnoprávnosti špatného, ale napadají ČT jako komunistický relikt, jako pažravého bumbrlíčka, který hltá naše peníze. Nu a ti, kteří z těch peněz těží, pak neobhajují náklady, jež ČT spolyká, nýbrž osočují kritiky, že chtějí zničit veřejnoprávnost ve prospěch komerčních stanic.

K rozseknutí gordického uzlu, jímž se ČT stala, je tedy v prvé řadě zapotřebí oddělit hrušky od jablk. A proto bychom ve veřejné diskusi měli žádat ty, kteří kritizují ČT za přemrštěné náklady, aby řekli, jaký je jejich vztah k veřejnoprávnosti této instituce - a ty, kteří se touto veřejnoprávností ohánějí jako kyjem, aby zase osvětlili "kavčí" finanční toky.
Veřejnost by si pak měla položit dvě oddělené otázky:
1.Chceme, nebo nechceme veřejnoprávní televizi?
2. Kolik jsme ochotni platit za veřejnoprávní luxus solidních informací a kulturních programů pro menšinového diváka, které nebudou přerušovány reklamami?

Teprve pak bude možno kvalifikovaně rozhodnout co s Kavkami a kdo do jejich čela.

Pikantní perlička na závěr: Právě když příznivci koalice podezírají Václava Klause, že se komunistům za zvolení zavázal protislužbou, se podle týdeníku "Respekt" vládní koalice dohodla s komunisty, že prosadí komunistickou poslankyni A. Svobodovou do Rady ČT místo S. Karáska - také za protislužbu. Spočívá v tom, že poslanci KSČM dodají koalici hlasy, aby mohla odvolat "velkou" Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, na níž se pak svede vina za arbitráž mezi Českem a CME.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku