Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 4.3.2003
Svátek má Stela




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Mýty a dozvuky prezidentské volby
 >POLITIKA: Který Klaus je prezidentem?
 >NÁŠ RYBNÍK: Co je loajalita je členům ODS jasné.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co slíbil Klaus?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Stačila chvilka nepozornosti
 >PSÍ PŘÍHODY: Jo tak tohle byla procházka
 >SPOLEČNOST: Zákaz tabákové reklamy
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (4)
 >ARCHITEKTURA: Pohřbí památkáři skvělou kavárnu?
 >IRÁK: Logika vojenské intervence
 >EKONOMIKA: Důvěra a Irák
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >HUDBA A ZVUK: Mozartův efekt
 >POSTŘEH: O plesu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
4.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Stačila chvilka nepozornosti
Ondřej Neff

Mohlo to dopadnout hůř. Včera večer jsem sekal dříví a trefil jsem se sekerou do palce od nohy. Navíc - bylo to před barákem, chtěl jsem jen nasekat pár třísek na rozdělání ohně v krbu, takže jsem se ani pořádně neobul a vylezl ven jen tak pantoflích. Postavil jsem polínko na špalek a bum! Sekyrka odlétla stranou, doleva. Řekl jsem si, zatracená práce, ještě aby mě to trefilo! JJ to pořádná sekyrka, s metrovou násadou. Rozpřáhl jsem se, namířil víc vpravo a bum, odletěla tříska, jenže sekyrka pokračovala v letu a zarazila se o můj palec na pravé noze.

Běžel jsem domů. David byl naštěstí doma. Trochu jsem zpanikařil - říkal jsem si, zatím je to dobrý, ale co když sebou seknu? David přiběhl a v koupelně jsme začali palec zkoumat.

Na první pohled to vypadalo zle, tekla krev... ale ulevilo se mi, když jsem viděl, že fusekle není proseknutá. Pak se ukázalo, že se ostří sekyry zastavilo na podrážce pantofle, podrážka propérovala, a ostří zasáhlo nehet a vytrhlo ho z lůžka na levé straně.

Naše hodná doktorka a kamarádka Káťa mi dala na ránu desinfekci a hojivou tinktůru a mám teď na palci bakuli.

Ale že se taková věc dokáže schumelit během zlomku vteřiny!
Zpětně chápu to první uklouznutí jako prst osudu, jako varování.
Když jsme stavěli barák, měli jsme tu na stavbě starého zedníka, pana Hoffmanna. A ten mě vždycky honil, abych měl na nohou pořádné boty a na hlavě čepici. Boty s kovovou špičkou.
Hodila se, když jsem si jednou pustil štos cihel na nohu!
Hodila by se včera večer, když jsem sekal dříví...


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku