V pondělí 10. března si připomeneme 43. výročí povstání tibetského lidu proti čínské okupaci. Číňané začali obsazovat Tibet již v roce 1950 a postupně posilovali svoje vojenské a policejní jednotky. S rostoucí vojenskou převahou se začal stupňovat nátlak na tibetskou vládu i na obyčejné Tibeťany. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.

Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajláma byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance "úspěchů" čínské invaze, nejrůznějších celostátních kampaní, pracovních a ideologických programů a "kulturní revoluce" je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo při hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 120 000 uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 000 mnichů a mnišek, zůstalo pouhých třináct. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, mučení, zastrašování a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.

Pro nás, kteří máme zkušenost s okupací jak sovětskou v roce 1968, tak německou v roce 1939 není obtížné soucítit s obyvateli exotické kultury. Dalajláma byl několikrát v ČR. Tématika Tibetu, jeho kultury i náboženství je pro média dostatečně atraktivní, takže u nás není neznámá.

Od roku 1996 vyvěšují radnice obcí a měst 10. března vlajku Tibetu na znamení podpory oprávněných požadavků obyvatel Tibetu. Chtějí jako my žít beze strachu a bez útlaku od komunistické Číny.

Letos se už k akci přihlásilo přes 168 radnic, např. Praha 1 či Jihomoravský kraj. Všem patří dík za projevenou podporu. Postoj některých oslovených radnic je nepochopitelný. Vedení města Brna již potřetí odmítlo podpořit tuto akci. V prvním a druhém případě se pokusilo aspoň chabě argumentovat snahou nepoškodit obchodní vztahy s Čínou, odkazem na to, že zahraniční politiku dělá Ministerstvo zahraničí, či tragikomicky tím, že by pak muselo podpořit i další utlačované národy. Letos nám na naši žádost odpověděli zamítavě, bez udání důvodů. Postoj vedení města Brna je hanebný! Jako Brňák se za své vedení stydím.

(Brňák, předseda Institutu Karla Havlíčka Borovského www.ikhb.cz )

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku