Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 10.3.2003
Svátek má Viktorie




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Zlatý odznak
 >POLITIKA: Důvěra či nedůvěra?
 >NÁŠ RYBNÍK: Nechutné zneužití autodafé
 >POLITIKA: Ostuda jako Brno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Přísnost vedená po ultrakrátkých vlnách
 >PSÍ PŘÍHODY: Kdyby mohl pohled zabíjet
 >VESMÍR: Už tři roky hledám jinoplanetníky
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (2)
 >PRÁVO: Budou kšefty se zástavami konečně podvodem?
 >POOHLÉDNUTÍ: Vsadit do loterie a emigrovat do Ameriky
 >FILM: Já chci taky samopal!
 >FEJETON: Sníh a sněženky
 >FEJETON: O reprezentaci
 >ZAMYŠLENÍ: Národní stát vs. národní stát
 >POLITIKA: Získá česká vláda důvěru?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
10.3. FEJETON: O reprezentaci
Miroslav Oborník

Člověk si musí dávat pořád pozor. Někdy reprezentujete, ani o tom nevíte. Vyrazili jsme předminulý víkend s manželkou na mejdan. Na svůj rozlučkový večírek nás pozval kolega stěhující se do Toronta. Andreas je původem z Kolumbie a všichni návštěvníci kromě nás pocházeli většinou z této exotické země. Musím podotknout, že mimo hostitele a jeho krásné kubánské přítelkyně Moniky jsme nikoho neznali. Večer byl plný představování a seznamování, tedy činností, které zrovna nemiluji. Nevím jestli to znáte, ale nejsem prostě schopen si všechna ta nová jména zapamatovat, ba někdy je zapomenu během několika pikosekund. Právě díky jménům jsme nakonec byli největšími exoty my dva. Náhodou máme totiž, jako manželé, stejné nejen příjmení, ale i křestní jméno - Miroslav a Miroslava. Vysvětlujte každému zvlášť, že je to pouhá náhoda ! Večírek se rozjel, kombinaci latinskoamerických rytmů a kubánských míchaných nápojů lze odolat jen těžko. Po chvíli jsem si všiml, že nejedna dívka hází po mé drahé polovičce soucitným okem. Později jsem zjistil, že lehce přiopilý Andreas rozšířil mezi hosty fámu, že v Čechách musí žena po svatbě přijmout nejen příjmení, ale i křestní jméno svého manžela ! Snažil jsem se jim ten blud vymluvit a trpělivě vysvětloval, že jde skutečně o náhodu, ale mám pocit, že jsem nebyl příliš přesvědčivý. Nutno uznat, že Andreasova verze je mnohem zajímavější. Jestli si ještě přečetli v novinách o tom, jak v Čechách o Velikonočních svátcích ženy bijem, má snaha byla zřejmě marná. Obávám se, že v očích přítomných jsou nyní Čechy zemí, kde je manželka otrokyní, která nemá právo si ze svého předmanželského života ponechat byť ani své křestní jméno. Teď mě napadá, měl jsem jim říct, že žena u nás po uzavření sňatku přebírá manželovo příjmení, muž pak manželčino křestní jméno ! Rázem bychom byli nejpokrokovější zemí světa ! Člověk si musí pořád dávat pozor. Někdy reprezentujete, ani o tom nevíte.


Další články tohoto autora:
Miroslav Oborník

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku