11.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Byt (příbytek) jako laboratoř
Ondřej Neff
Je to něco přes půl roku, co mi umřela Míša a pomalu si zvykám na staromládenecký život
(odmítám hnusné slovo "vdovec", i když - čistě technicky, prakticky, právně a absolutně
vdovcem jsem). Výhod je pramálo - například: nikdo mě necitýruje, když konám v bytě
pokusy.
Jako kupříkladu dnes. Pro moji webovou stránku Digineff jsem připravoval článek, který - pokud do toho něco nepřijde,
vyjde stejně jako tento v úterý, ten se zabýval velmi častým dotazem čtenářů: proč se na
snímcích někdy dělají kulaté flíčky. Ty vznikají při fotografování za použití zábleskového
zařízení, tzv. fleše: zmáčknete spoušť, blesk blejskne - a rozzáří částečky prachu ve
vzduchu. No a ty pak jsou vidět na fotce jako rozostřené kulaté flíčky.
Takže jsem popadl prachovku (mám prachovku, dokonce jsem koupil tři prachovky a
co víc - utírám prach!) a na chodbě prásknul prachovkou jako bičem a do toho jsem
exponoval. Zkoušel jsem dva foťáky, jeden s reflektorem blesku těsně u objektivu, druhý
kousek dál - a práskal jsme na chodbě prachovkou...
To by bylo řečí! To by bylořevu! Už to, že bych vzal prachovku do ruky by
vzbudilo nelibost.
Ono to totiž funguje obvykle jinak, než jak se má za to - nejde o to, že chlapi
nepomáhají v domácnosti, respektive že nepřispívají svým pracovním podílem. Jakmile
totiž začnou něco dělat, narazí na nevrlost a na kritiku, že to dělají špatně. Pokud
se ohradí, že utírání prachu se nedá dělat špatně, je oheň na střeše.
Na tohle vzpomínám ještě z dětství - babička používala věc dnes už skoro neznámou,
totiž tyčku a na konci byla peříčka barvy zelené - snad od papouška či kýhoďasa. Mně se
zdálo, že jen víří prach a že je to zdánlivé uklízení, že ten prach klesne někde
jinde a jeho celkový objem v bytě se nesníží.
To bylo řečí, kluku pitomá, nepleť se do věcí kterým nerozumíš...
No jo. To bylo řečí. Všechno nemůže být napořád, to by nebyl život.
Tak aspoň můžu pokusničit na chodbě. Taky dobrý.
|