Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.3.2003
Svátek má Anděla




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Evropa regionů
 >TÉMA: Kolik stojí české televize?
 >EKONOMIKA: Pesimismus na akciových trzích nezměněn
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pero Václava Klause
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Byt (příbytek) jako laboratoř
 >PSÍ PŘÍHODY: Starosti majitele něžného psa
 >FEMINISMUS: Žena, žena, žena…
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (3)
 >ÚVAHA: Krize kultury komunikace
 >NÁZOR: Klausův masážní salón
 >FEJETON: Chudinka jednovozová
 >CHTIP: Život je otázkou priorit...
 >ŽIVOT: Zlatý odznak
 >POLITIKA: Důvěra či nedůvěra?
 >NÁŠ RYBNÍK: Nechutné zneužití autodafé

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
11.3. FEMINISMUS: Žena, žena, žena…
Václav Vlk

Jak rozdílně může o tomto tématu hovořit v různých chvílích muž ! Vzpomeňte na pana režiséra Podskalského v Postřižinách v úloze měšťana , ,když kolem něj projede na kole v roli manželky správce pivovaru paní Vašáryová . "Žena,žena je.."
Vyrůstal jsem ve společnosti čtyř sestřenic, své matky a jejích dvou sester, několika dalších tet a neuvěřitelného množství učitelek.
V období pro mladého muže jednoho z nejdůležitějších, kdy se za číslovkou jeho narození objeví přípona "náct" jsem dokonce bydlel s dvěmi sestřenicemi v jednom domě s velkou zahradou. Kolem každé z nich se vždy vyskytovala jedna či dvě "nejlepší " přítelkyně , kterým sdělovaly důvěrná tajemství a neurčitý a stále se měnící kruh kamarádek, podle klíče, který můj klučicí mozek nechápal.Zahrada jich byla často plná . Objevil li se někde velký slimák, pavouk a nebo dokonce slepýš, ozvalo se ihned mnohohlasné ječení . Z počátku jsem se vždycky děsně lekl. Za nějakou dobu by mne nerozházely ani trouby z Jericha.
Mimo to se dívky zabývaly neustálým mluvením. V podstatě bylo jedno co přitom dělaly. Mluvily stále. Na zahradě mne zpočátku trpěly kolem sebe jako něco nepříliš zajímavého,ale užitečného. Tu jsem zahnal nebezpečného pavouka, tu vylezl na strom pro hrušku a tak. Hrozně mne v té době zlobilo , jak ty ženské myslí! Já tomu vůbec nerozuměl! Tedy jak myslí a co si myslí! Domníval jsem se, že nejlepší by bylo,kdyby všichni lidi mysleli stejně.. Jako chlapi , logicky a přímočaře. Bylo mi "…náct"
Dneska už vím, že je naopak báječné, že ženy nemyslí jako muži, že nejsou jako muži, že nedělají totéž co muži .A děsí mne představa , že by takové byly . Ta hrůza, na celém světě všude jen a jen logicky myslící muži. Žádná překvapení, žádné svádění, žádné hluboké výstřihy , žádné tajemné pohledy…
A než jsem tohle pochopil, musel jsem dospět a také přečíst mnoho moudrých knih, například slavnou "Nahou opici" či nedávno knihu o tom," Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst mapy ".
Dívám li se na dnešní bojovnice za "práva" žen, je mi jich až líto. Z jejich argumentů čiší totiž většinou nejistota, plytkost a nevzdělanost.
Mám totiž rád ženy vzdělané, sebevědomé a nežebrající . A těší mne, že většina žen u nás to chápe. Umělá "rovnost" je k ničemu. Víme, že takové řízení společnosti končí vždy krachem. Komunistický parlament nebyl žádným skutečným parlamentem i když v něm byly přesně stanoveny kvóty žen, dělníků rolníků a pracující inteligence. Také víme, že porovnávat mechanicky platy je pitomost. Například proto, že ženy většinou preferují jiné hodnoty než denní dvanáctihodinovou "šichtu" v nějakém exponovaném zaměstnání. Že řítit davy je příliš nebaví a když, tak to dělají pomocí nějakého ,jimi řízeného muže.
A kdybyste měli někdy chuť podívat se na výsledky praxe "rovných příležitostí" , a jakých výsledků dosahují "korektně " sestavené řídící orgány, jeďte se podívat třeba do Marseille. V korektní Francii. Z kvetoucího místa u starého přístavu je zašlé a trámy podepřené ghetto, kde v každém bistru mají proti somrákům a Arabům velkého vlčáka. Z panelákových předměstí tam večer táhnou do centra tlupy mladíků, často "barevných", hledajících kde by co ukradli a nebo koho by zbili .Nebo si nechte něco spočítat od britských školáků, kde byla zavedena i ve výuce matematiky zásada "naprosté rovnosti" takže matematiku učí 50% žen.Budete se divit, kolik patnáctiletých neumí ani sčítat.
A až se vrátíte, obávám se, že budete na ty bojovnice za "rovná práva " velice ale velice hrubí. Spíše je však politujte. Třeba nikdy nežili na žádné krásné zahradě ,kde by si mohli všimnout, že kluk sice nerad skáče přes švihadlo,ale nebojí se psa ani ošklivého pavouka. A nikdy nepoznali, když ten kluk toho" děsivého nepřítele" zažene, tu holčičí radost , že se mu za odměnu udělá bublinková limonáda.


Další články tohoto autora:
Václav Vlk

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku