Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 12.3.2003
Svátek má Řehoř




  Výběr z vydání
 >MÉDIA: Veřejnoprávní televize v EU, proč existují a proč se otřásly v základech
 >POLITIKA: Ten hodný, ten zlý a ten ošklivý
 >TIBET: Symbolika vlajek na radnicích
 >MROŽOVINY: Spáry amerického orla VI
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Cedulí za lepší pořádky
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejsek v metru
 >IRÁK: První oběť Blixkriegu
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Chystáte se na cestu?
 >POLITIKA: Klaus na hradě je dalším neúspěchem Cyrila Svobody
 >ARCHITEKTURA: Pár poznámek k památkové péči
 >HUDBA A ZVUK: Dvořák autenticky
 >GLOSA: Ubohost některých poslanců ČSSD došla svého konce.
 >MÉDIA: Vláda Vladimíra Špidly má důvěru médií
 >EKONOMIKA: ČNB vyčká se snížením sazeb
 >POLITIKA: Referendum na Maltě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
12.3. POLITIKA: Ten hodný, ten zlý a ten ošklivý
Rudolf Mládek

Vláda se nám udržela. Parta rozhádanců pochopila, že jí samotné jde už o politický krk. A my občané můžeme jásat.Máme údajnou stabilizaci. Máme klid a mír na práci. Máme pokračující socializaci. Máme sociální normalizaci. A to s plánovaným dluhem 110 miliard jen za tento rok. A jen nezdolný optimista si myslí, že nebude tento dluh větší. Dluhy, které nadělala vláda, sama sebe se nazývající sociální, za posledních 5 let jsou opravdu úctyhodné. V porovnání s dluhy, které zanechali komunisté je nutno přiznat, že sociální demokraté je trumfnou hned několikrát. Soudruzi sice měli vedoucí úlohu, ale v utrácení byli vedle ČSSD naprostí břídilové. Sociální vůdci nám samozřejmě vysvětlují, že to vše jen proto, že Klausovy vlády prováděly politiku spálené země, ekonomiku zkrachované Argentiny a politický klientelizmus, za který si současný prezident Václav Klaus vysloužil od předsedy ČSSD přirovnání k Hitlerovi. Pokud jde o argumenty pro plýtvání, najde se jich více než dost. A viníků, kteří za vše mohou, také dost. A tak hodná vláda může dál přidávat svým úředníkům. Koho by překvapilo, že "ošetřený" státní úředník je se sociální politikou tak spokojen. Potom musíme spočítat, že 10,2% občanů bez práce (také je to 10,2% voličů) a také jim se slibuje šťastná sociální budoucnost. Připomeňme si, že v současnosti je 538 000 občanů bez práce! A hodný sociální politik se jednoduše postará? Tak to ten dluh 110 miliard může být i větší. Jistě se dá namítnout, že deficit je tvořen především mandatorními výdaji a stav veřejných financí je neutěšený, ale do mandatorních výdajů patří také důchody a spokojený sociálně vypolštářovaný důchodce je vděčný volič. Navíc, když v minulosti socialistická vláda vehementně bránila prodloužení aktivního pracovního věku, takže se počet důchodců rychle a utěšeně rozrůstal. Nikdo nemá nic proti tomu, aby důchodci dostávali takové peníze, které jim umožní hezké a klidné stáří, ale kde je tedy skryta ona rovnováha mezi příjmy a výdaji? Když nebudou budoucí vlády stupňovat zadlužení státu, nebo nerozprodají i poslední louku, znamená to, že přestaneme vyplácet důchody? To asi ne.
Ten zlý, kdo za to vše může, je prý podnikatel. Chtělo by se říci bídák podnikatel. Protože ten si žije. Údajně se topí v penězích, kupuje si superdomy a jezdí si v luxusním autě. (některý jistě ano, ale je to jen 0,5% ze všech podnikatelů) A ještě prý soustavně okrádá stát na daních. A údajně díky němu je nezaměstnanost už přes 10%. Takovou vizitku mají podnikatelé od některých sociálních demokratů již několik let. Sice přímo nevyslovenou, ale v podtextu a mezi řádky trvale omílanou. Vztah hodných sociálů k podnikatelům nabyl takové ostrosti, že můžeme s mírnou nadsázkou předpokládat, že podle jejich měřítek prakticky každý, kdo má dům a auto bude pokládán za potencionálního zloděje. Když uvážíme, že více jak dvě třetiny obyvatel bydlí v rodinných domcích a že počet osobních aut na počet obyvatel je jedna ku pěti (v Praze dokonce jedna ku dvěma), potom je více jak polovina národa pěkně ocejchována. Co tuto polovinu však zachraňuje, je skutečnost, že jen část z těch, co vlastní dům a auto, podniká. To dává šanci, že do ocejchované kategorie spadne v tabulce sociálního kádrováka jen určitá část občanů. Úděsné je to, že toto kádrování nezměnilo poznání, že sociální program je prokazatelně zneužíván, že pro podporu v nezaměstnanosti si chodí lidé, jejichž skutečný nárok je nulový, že být tzv.nemocen může být výhodné pro získání času na odpracování nezdaněné brigády a mohli bychom výčtem pokračovat.
Zlí podnikatelé jsou rozhodující zaměstnavatelé a při jejich úmyslném omezení mnoho lidí přijde o práci. Zlí podnikatelé se mylně spoléhají na ochranu od NATO či v budoucnu od Evropské unie. A zčásti mylně předpokládají, že se smutně proslavená poúnorová politika nedá opakovat. To opravdu nedá, pokud se týká masového vraždění. Ale naprosto snadno se mnohý podnikatel dá ekonomicky zničit. Stačí ještě tak dvě tři politické direktivy a než se podnikatel dosoudí, může zbankrotovat. Poslední, kdo brání tomuto "kvalifikovanému" řešení je ošklivý občan a soud. Oba nějak podvědomě tuší, že bez podnikatelů nebude už vůbec žádná práce, žádné příjmy do státní pokladny a tak nakonec nebude ani na podpory v nezaměstnanosti ani na jiné sociální vymoženosti.
Ošklivý občan se začíná stále proklamovaného sociálního boje bát a i když není makroekonom, přece jen vidí, že v Evropské unii nikdo žádná křižácká tažení na podnikatele neprovádí. Připomeňme, že v loňském roce jeden z Krajských soudů, který přiznal podnikatelům nároky na vrácení neoprávněně vyměřených daní, uložil státu pokutu a pokuta, kterou tento musel zaplatil, činila přes 80 miliónů korun. I když se křižácké tažení hodných sociálů minulo cílem, ne každý soud má šanci pracovat tak rychle, aby křivdy byly včas napraveny. Je ke cti soudců, kteří rozhodli ve prospěch podnikatelů, že se nebáli také žádat od státu odškodné za výkon státního zaměstnance, který podnikatele poškodil. Ale výkony státních zaměstnanců nebyly chybné, jak by se na první pohled mohlo zdát. (Výjimky potvrzují pravidlo). Již zmiňované politické direktivy, které úředníci musí plnit, nejsou z jejich hlav a nemají s jejich ctí nic společného. I to už asi soudy ví.
Ošklivý občan a zlý podnikatel jsou největším nebezpečím pro hodné sociální demokraty. V americkém westernu, ze kterého je vypůjčen název pro tento článek, se nakonec dva spojí, aby jednomu z trojice názorně ukázali, že toho bylo právě dost. Pokud se ošklivý občan a zlý podnikatel spojí, neznamená to konec sociálního státu. Neznamená to, že vstoupíme do jakéhosi raně feudálně-kapitalistického období a dělníci budou muset pro práci rozbíjet stroje. Neznamená to, že ten, kdo ztratí práci, bude odsouzen k žebrotě, ani to, že naše děti nebudou moci studovat. Ale znamená to určitě konec hodných sociálních dobrodruhů, kteří si správu věcí veřejných spletli s hospodou, kde se platí "na futro". Ale hodná vláda má opět důvěru. A tak si na konec našeho českého westernu musíme ještě tři roky počkat. Možná.


Další články tohoto autora:
Rudolf Mládek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku