Zajímavý článek o tzv. bookcrossingu vyšel na BBC. Co to je? Totéž, co udělali kdysi Rychlé šípy s korunou: poslali ji do světa a kdo jí platil, připsal se do notýsku. Žijeme v 21.století a tak se místo do notýsku zapisuje na Internetové stránky.

Bookcrossáři nechávají knihu, kterou přečtou, na nějakém zajímavém místě, aby si ji tam mohl někdo další vyzvednout. To by ještě nebylo nic zvláštního (vzpomínám na Tři muže ve člunu či Doylovy povídky, kde se běžně házejí knihy z okna vlaku nebo pod sedadlo), zvláštní je, že "ponechávání" má svá pravidla. Nebo spíše doporučení. Dát knihu někam, kde by se z ní nestal špinavý hadr, nasáklý vodou, ale někoho by potěšil (a ještě toho, kdo ji dá dál), to je umění. Kniha by rovněž měla mít nějakou spojitost s místem ponechání (nejlépe svým obsahem), ale je také možné ponechat vše osudu. Např. kniha nalezená v kopupelně, je ponechána ve stejné (anebo jiné) koupelně, jako v případě A Crime in the Neighborhood. V Praze bylo včetně této takto ztraceno už 30 knih. Jejich přehled lze nalézt zde.

Údajně bylo ve jménu the global book club that crosses time and space "na svobodu vypuštěno více než čtvrt miliónu knih ve 128 zemích světa a na stránky se zaregistrovalo téměř sto tisíc uživatelů této služby." Bookcrossáři netuší, že starý pán Foglar s tím přišel už dávno. Ale faktem je, že v informační společnosti má takovýto osud knih něco do sebe. Jde samozřejmě o knihy "putovní", či spíše "cestovní", kvalitou spíše druhou třídu. Je to docela napínavá hra a přiznávám se, že i mě ta představa docela láká. Ovšem - nevím, co na to počišťovači ulic a také majitelé práv asi nejsou z nejnadšenějších. Obávám se rovněž, že zanechaných knih by mohlo být brzy více než těch, co jsou ochotni je číst. Existuje tedy nějaká úměra, kde je to ještě snesitelné. Ale i tak si myslím, že heslo Dejte knihám volnost! má něco do sebe:-)

orig.: http://www.volny.cz/heuristika/medgram/comment02.htm

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku