Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 13.3.2003
Svátek má Růžena




  Výběr z vydání
 >EVROPSKÁ UNIE: Až příliš jednoduchý koncept
 >PRÁVO A SMRT: Humanistická justice na rozcestí
 >ŽIVOT: Každému jeho Ameriku
 >POLITIKA: Máme prezidenta
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání s tvrdohlavým tirákem
 >PSÍ PŘÍHODY: Štěkání na řemeni
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: O Iráku bez mandátu
 >TÉMA: Umíme diskutovat?
 >MÍSTO: 750 let města Náchoda
 >MOUDRO: Sonet o bídě politiků
 >GLOSA: Dejte knihám volnost
 >METEO: Počasí v Kanadě
 >ZAMYŠLENÍ: Důvěra, vláda a media.
 >DOKUMENT: Stanovisko ČMKOS k iráckému konfliktu
 >ÚVAHA: O umění stáhnout ocas mezi nohy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
13.3. ZAMYŠLENÍ: Důvěra, vláda a media.
Tomáš Haas

Vláda Vladimíra Špidly získala důvěru poslanecké sněmovny. Není to žádým překvapením, koaliční poslanci měli všechny důvody pro hlasování pro vládu, včetně těch dvou nejdůležitějších, pudu sebezáchovy, a viditelnosti veřejné volby. Pud sebezáchovy donutil poslance malých koaličních stran volit tak jak volili, Unie svobody žije jen touto vládou a této vládě, a ani KDU-ČSL nemůže připustit pád vlády, není vůbec jisté, po prohlášeních Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse zda by se stala "žádanou nevěstou" v jakékoliv jiné vládě, která by mohla v opačném případě následovat.

Překvapením není ani jiné vysvědčení důvěry, které vláda obdržela v těchto dnech. Vláda premiéra Vladimíra Špidly je nejlépe hodnocenou vládou v českých médiích od roku 1997, kdy v České republice společnost InnoVatio v rámci projektu Media Tenor začala s kontinuální analýzou médií. Vláda Václava Klause byla v denním tisku v posledním roce své existence hodnocena negativně ve 30% pasáží, úřednické vládě Josefa Tošovského patřilo 21%, vládě Miloše Zemana 20%, zatímco vládě Vladimíra Špidly jen 12% negativních pasáží.

Zajímavé je, že česká media hodnotí právě tuto vládu tak positivně. Vláda od svého zvolení nedokázala, možná s výjimkou resortu obrany, nic většího, než přenesení dluhů nemocnic na regiony, zabalení koblih do celofánu a příslib zadlužení, který nemá v dějinách této země obdoby. Zabalila i slíbenou reformu veřejných financí, ne do celofánu, ale pro dlouhodobé uskladnění, konfliktní vyjádření ministrů ČSSD naznačují, že jediné o čem je v souvislosti s reformou jasno je to, že veřejnost se jí v dohledné době nedočká.

Co positivního vláda dokázala, že se jí dostává takové přízně medií?

Pan premiér ve své řeči k poslancům sněmovny, ve které jí žádal o důvěru vyčíslil úspěchy své vlády. Jako první vyjmenoval povodňovou katastrofu, při kterou abychom byli objektivní vláda podle slov samotného pana premiéra "slabým článkem nebyla", a pan premiér se, a to mu budiž ke cti, se ani nepokoušel si zásluhy o její řešení přivlastňovat. Je pravdou, že ve světle ostatních "úspěchů" vlády už jen to, že nebyla slabým článkem je nutno hodnotit jako úspěch.

Hned další úspěch, který pan premiér jmenoval, je úspěchem, který se vládě daří tajit ještě úspěšněji, než počet poslanců ČSSD kteří volili presidenta Klause, tím úspěchem je reforma veřejných financí, o které pan premiér ve své řeči prohlásil: "V debatě o vládním prohlášení a v debatě s koaličními partnery se podařilo vytvořit základ pro fiskální reformu, a nemohu v žádném případě přijmout myšlenku, že fiskální reforma je odložena k ledu, že se nepokračuje a že se nerealizuje".

Od doby kdy vláda vyšla se svým programovým prohlášením, se v přípravě reformy veřejných financí veřejnost zatím dozvěděla jen to, že jasno nemá ani vláda, a ani největší koaliční strana. Konfliktní prohlášení ministrů ČSSD lze sotva posuzovat jako pokračování a realizaci reformy, co pokračuje, je neschopnost vlády a koaličních stran a jejich frakcí so dohodnout na jejím obsahu. Pan premiér je věčným optimistou, tento stav mu "dává jistou dávku optimismu". Já takovým optimistou v případě reformy nejsem, jestli bude optimismus pana premiéra sdílet veřejnost je pochybné.

Dalším jmenovaným úspěchem vlády je výsledek Kodaňských jednání o smlouvě o přistoupení k Evropské unii. I zde je pan premiér skromný, "Nelze jistě považovat tuto věc za nějaký zázračný výsledek, ale v porovnání s ostatními zeměmi jsme svou pozici významně zlepšili". Souhlasím s panem premiérem, že výsledek nebyl nijak zázračný, nejsou jím nadšeni zemědělci a dopravci, není jím nadšena ani veřejnost, pokud lze brát výsledky průzkumů veřejného mínění za průkazné.

Úspěchem vlády je bezesporu fakt, že z 88 předloh zákonů, které vláda předložila sněmovně, bylo83 přijato, tři vráceny k přepracování, a dvě vráceny. Není to ale úspěch koalice, poslechněme si, co k tomu říká předseda poslaneckého klubu KSČM, poslanec Kováčik: " Jenom se podivuji, že již dávno nebylo požádáno o vyslovení důvěry u zákonů, při kterých nedošlo ke shodě uvnitř vládní koalice a kde navzdory tvrzení pana premiéra o jakési jednotě při hlasování přece jenom museli u těch rozumných věcí, které se nám tak jevily, vypomoci při hlasování poslanci KSČM. Nevím tedy, odkud se bere takovéto určité pohrdání a takovéto určité odříkání se, protože ta spolupráce při jednotlivých věcech tady navzdory tomu, co se říká, napříč byla".

S čím vlastně přistupovala vláda k jí vyžádanémů hlasování o důvěře? Hodnocení jejích úspěchů ústy jejího vlastního předsedy zní: "žádný zázrak", "vláda nebyla slabým článkem", "nemohu přijmout myšlenku, že fiskální reforma byla odložena k ledu", "jsou důvody k jistému optimismu".

Jediným důvodem, proč s takovýmto vlastním hodnocením vyvolala vláda toto hlasování není to, že vláda chce získat důvěru voličů, toto hlasování nevyvolá ve veřejnosti důvěru, spíše vyvolá další a další otázky. Důvodem je to, že se vláda vzdala snahy získat důvěru svých vlastních poslanců, a vzhledem k tomu, že si jejich důvěru nemůže získat, chce je alespoň přinutit k jakési dočasné disciplině, chce zakonzervovat svou vlastní krizi alespoň do sjezdu své největší koaliční strany. Její partneři chtějí zdůraznit svou jednotu s vládou, protože se bojí ve světle úspěchů jejich vlády předstoupit před své voliče, její předseda si chce hlasováním vylepšit posici před sjezdem, kde jeho vůdčí schopnosti budou podrobeny ostré kritice a jeho budoucnost bude jedním z hlavních problémů, které bude sjezd řešit.

To, že ke hlasování došlo, je znamením, že vláda a největší koaliční strana, ČSSD nedokáže své problémy řešit na své vlastní půdě, a opět zneužívá k řešení svých vlastních problémů parlament.

To, že je vláda, která nevládne, tak dobře hodnocena medii je příznačné, nevypovídá to nic o vládě, vypovídá to ale mnoho o stavu českých medií, o jejich neschopnosti zabývat se skutečnými problémy, jejich politickému aktivismu, kterému se v normální demokratické společnosti seriozní tisk úzkostlivě snaží vyvarovat, je důsledkem jejich identifikace s politickými a společenskými elitami a jejich nedostatku sebereflexe a objektivity.

Tomáš Haas thaas@rogers.com


Další články tohoto autora:
Tomáš Haas

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku