Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 15.3.2003
Svátek má Ida




  Výběr z vydání
 >POLEMIKA: Teorie pustého ostrova
 >NÁZOR: Společnost a smrt
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Z deníčku Moby Dicka ...
 >NÁZOR: Poslední americká válka pod vlajkou OSN
 >KOMENTÁŘ: Jiří Rusnok
 >ZDRAVÍ: Nejen o medicínské etice
 >Z MĚST: Co se děje v Náchodě
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (11)
 >OHLAS: Rada pro Gentlemana - Jak investovat
 >POLITIKA: Demokracie jako třídní boj
 >POLITIKA: Překvapí prezident Václav Klaus?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kdybych to byl věděl...
 >PSÍ PŘÍHODY: Když je psů jako psů
 >VÝSTAVA: 1 + 3 aneb Mlčenliví svědci z Pražského hradu
 >NÁZOR: Kvalifikace pro úřad

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
15.3. ZDRAVÍ: Nejen o medicínské etice
www.medicina.cz

Skutečně přehledné studie medicínské filozofie a etiky lze patrně nejspíše hledat a nalézt v literatuře malých národů, odkázaných často, na rozdíl od těch velkých, na inspirativní zdroje odjinud. Přesvědčuje o tom příklad dánských odborníků H. R. Wulffa, S. A. Pedersena a R. Rosenberga. Jejich učebnice filozofie medicíny byla nejprve vydána anglicky (Philosophy of Medicine, Oxford, 1986), záhy přeložena do holandštiny a teprve mimořádný celosvětový zájem přinutil autory přepracovat o několik let později anglické vydání pro dánské podmínky. Následovala učebnice o etickém základu dánského zdravotnictví, kterou napsal hlavní z autorů jmenovaného tříčlenného kolektivu, prof. Henrik. R. Wulff. V druhé polovině 90. let minulého století tak měla odborná veřejnost možnost sledovat další přístup k pojetí filozofie medicíny jakožto rámce myšlení lékařské vědy. 

Otázky mechanického modelu nemoci, klasifikace nemoci, klinického diagnostického a terapeutického rozhodování, ale i pojem příčiny v lékařské vědě, problematika pravděpodobnosti a věrohodnosti; psychiatrie, psychoanalýza, hermeneutika; empirismus a realismus jako dva proudy medicínského myšlení, to jsou – nejen podle severských autorů – okruhy uvažování o etickém rámci současného zdravotnictví. Na konkrétní otázky, jako jsou způsob a rozsah informování pacientů postižených nádorovými onemocněními, problematika mozkově mrtvých pacientů, eutanázie, mravní konsekvence kontrolovaných terapeutických pokusů, hledají odpovědi lékaři na celém světě. V centru pozornosti zdravotnických systémů stojí pak stěžejní otázky, jak řešit prioritní usměrňování prostředků ve zdravotnictví, pokud tyto prostředky nejsou neomezené (a není tomu tak nikde), a jak zajistit potřebnou kvalitu zdravotnických služeb.

Zdá se, že poznatky severských národů se nijak neliší od zkušeností obyvatel jiných rozvinutých zemí "Lékaři jsou nyní vystaveni značné kritice, ale přitom v sobě veřejnost ráda živí nerealistickou víru v to, že všechny možné nepříjemné příznaky lze účinně léčit… K tomu přistupuje fakt, že žijeme v konzumní společnosti, která je charakterizována nekritickým růstovým světonázorem. Spotřeba a růst se považují za dobré bez ohledu na to, o spotřebu čeho se jedná, a na to, o růst čeho vlastně jde." (H. R. Wulff: Den samaritanske pligt. Det etiske grundlag for det danske sundhedsvaesen. Kodaň 1995, přeložil K. Daněk.). Citovaný úryvek jistě nechce být jen pouhou výpovědí o stavu zdravotního uvědomění dánské společnosti konce 20. století. V témže roce, jako vyšla v Dánsku práce profesora medicíny Wulffa, vydal v nakladatelství Československý spisovatel svoji knihu Století Markéty Samsové český filozof Karel Kosík. Mimo jiné v ní napsal: "Produkování se stalo panujícím způsobem, který určuje vztah člověka k tomu, co jest…Člověk se pohybuje v této záměně jako v přirozeném a normálním prostředí a nepřichází mu vůbec na mysl převrácenost a zvrácenost celého jeho základního vztahu k tomu, co jest…" Ostatně, úvahy nad onou záměnou sloves "mít" a "být" a nad dalekosáhlými důsledky takového posunu hodnot dostaly svoji filozofickou a literární podobu už mnohem dříve. V samotném názvu své proslulé knihy je pregnantně vyslovil Erich Fromm. Ale i sonda do pradávného vývoje indoevropských jazyků ukazuje na nápadnou podobnost tří důležitých sloves zcela odlišného významu – "jísti", " jíti" a "býti" – a dává tušit, že vývoj lidstva se od počátku ubíral, a ani tomu zprvu jinak být nemohlo, směrem, který podmiňoval nezbytnost jejich vzájemné vazby. Otázkou je, zda onen "bod obratu", kdy bylo vysloveno jasné "ano" konzumentství jakožto smyslu lidské existence, jedno zda úpadkovou řeckou filosofickou školou, aristokracií Francie Ludvíka XVI. či jednoduše zuboženými obyvateli válkami tolikrát zkoušeného světa, má ještě šanci být znovu nalezen a přehodnocen. To, co kdysi pomohlo lidstvu přežít, se v době nevídaných technických a hospodářských možností může stát jeho zhoubou. A sebelepší medicínská filozofie a etika na tom jen málo změní...




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku