Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 14.3.2003
Svátek má Rút, Matylda




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (11)
 >OHLAS: Rada pro Gentlemana - Jak investovat
 >POLITIKA: Demokracie jako třídní boj
 >POLITIKA: Překvapí prezident Václav Klaus?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kdybych to byl věděl...
 >PSÍ PŘÍHODY: Když je psů jako psů
 >VÝSTAVA: 1 + 3 aneb Mlčenliví svědci z Pražského hradu
 >NÁZOR: Kvalifikace pro úřad
 >O KNIZE: Opravdu děkujeme
 >GLOSA: Ministerský předseda vlády ČR začal jednat.
 >INFO: Paříž 2003 - doprava a vstupné do muzeí, galerií a dalších památek
 >INFO: Přehled národních veřejnoprávních TV kanálů v zemích EU
 >NÁZOR: Sametové čelisti
 >ZDRAVÍ: Meningokoková meningitida 
 >EVROPSKÁ UNIE: Až příliš jednoduchý koncept

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
14.3. OHLAS: Rada pro Gentlemana - Jak investovat
Petr Paleta

Ve včerejším Psu popisoval Gentleman svou neblahou zkušenost s investicí do podílových fondů a označil ji za „legalizovanou defraudaci“. Obávám se, že je Gentleman úplně mimo a stal se obětí své totální ekonomické neznalosti (a samozřejmě také neblahé situace na světových trzích). Bohužel, není v tom sám, ve školních osnovách základy praktické ekonomie chybí a ani sdělovací prostředky se tomuto tématu příliš nevěnují, takže průměrný český občan je v této oblasti úplný analfabet, alespoň pokud mohu soudit podle mnoha svých přátel. Proto jsem se pokusil dát dohromady první lekci.

Předpokládám, že Gentleman vložil peníze do podílového fondu, který své prostředky investoval nejspíše do akcií po celém světě, nejvíce v USA. Potom se Gentleman nemůže divit, že fond za své prostředky tyto akcie opravdu koupil. Defraudace by to byla tehdy, pokud by s nimi udělal cokoliv jiného.

Tím, kdo v první instanci rozhoduje, do čeho investovat, jste totiž vy.

Gentleman pravděpodobně koupil podílové fondy na základě chybné úvahy. Předpokládal, že úkolem fondu je v principu vydělat co nejvíce peněz. To je ale obrovský omyl. Správci fondu se sice budou snažit dosáhnout co nejlepších výsledků, ale musí se pohybovat v úzce stanovených limitech, které jsou neměnné a které stanovuje dokument zvaný „statut fondu“.

Například pokud má fond stanoveno, že bude prostředky svých podílníků investovat do amerických akcií, a jeho manažeři jsou si jisti, že tyto akcie budou klesat, nesmějí, opakuji, NESMĚJÍ tyto akcie prodat, protože ve statutu nemají uvedeno, že mohou místo akcií držet hotovost. Jejich úkolem je vybrat ty akcie, které budou klesat nejméně a které podle statutu držet mohou.

Proto je stoprocentní zodpovědností investora, aby se rozhodl, do kterého sektoru chce investovat a podle toho zvolil podílový fond. Pokud nevíte, hledejte informace buďto na internetu, nebo u finančního poradce. Ti vám poradí, ale nemůžete se zlobit, pokud jejich informace nebudou přesné, do budoucnosti nevidí nikdo. Odpovědnost za rozhodnutí vždy leží na vás, jsou to přece vaše peníze.

Vyššího výnosu lze dosáhnout pouze za cenu vyššího rizika.

Bez ohledu na to, do kterého typu cenného papíru nebo jiného typu aktiv investujeme, vždy musíme mít na paměti, že neexistují žádné zázračné příležitosti. Pokud očekáváme vyšší výnos, musíme také více riskovat. Nechceme-li o svůj vklad přijít, musíme se omezit pouze na termínované vklady (v seriózních bankách) nebo státní dluhopisy (pokud možno jiných států, než je Rusko nebo Argentina). Investujeme-li do akcií, třeba zprostředkovaně přes fondy, musíme být připraveni na to, že o své prostředky také můžeme přijít – a to kompletně, pokud budeme mít smůlu a vybereme si nějaký Enron. Není to otázka doložek psaných malým písmem, investor s tím musí počítat jako se zcela reálnou možností.

Útěchou pro Gentlemana může být, že pokud ponechá své prostředky investované dostatečně dlouho, třeba třicet let, má vysoké šance, že se krátkodobé fluktuace vyrovnají a nakonec se svých výnosů dočká.

Ověřte si kvalitu správců fondu.

Je málo pravděpodobné, že správci fondu Gentlemanův majetek defraudovali, je však možné, že neměli šťastnou ruku. To ovšem nepoznáme z absolutní hodnoty výnosu fondu, ale když tuto hodnotu porovnáme s tím, jak si v průměru vedli investoři na tom samém segmentu trhu, do kterého fond investuje. Vhodným měřítkem je odpovídající index trhu, například pokud fond investuje do amerických akcií, zajímá nás, zda jeho kurz rostl více (nebo klesal méně) než známý Dow-Jonesův index. Pokud ano, potom správci ukázali, že se ve své práci vyznají. Naopak pokud byl Dow Jones „víc nahoře“ v delším období, správci fondů postupovali špatně. Tedy například pokud index vzrostl o 10% a oni vydělali jenom 8%, nebyli úspěšní, naopak pokud index klesl o 50% a hodnota fondu poklesla o 40%, byli skvělí a zaslouží si metál.

Každý správně řízený fond zveřejňuje, s jakým indexem se srovnává (říká se mu benchmark fondu) a zveřejňuje své výsledky právě v porovnání se svým benchmarkem. Pokud toto srovnání v materiálech fondu chybí, já osobně bych mu v životě své peníze nesvěřil.

Informace o benchmarku fondu je totiž nesmírně důležitá a představuje základ filosofie, na které je investice do podílových fondů založena. To, co vám fond nabízí, se totiž dá vyjádřit následujícími slovy (předpokládejme, že jde o fond investující do akcií největších amerických firem): „Vy jste se tedy rozhodl investovat do hlavních amerických akcií. Můžete to udělat samozřejmě sám, a protože se v tom moc nevyznáte, budete postupovat tak, že nakoupíte ty akcie v tom poměru, jaký podíl mají v indexu Dow Jones Industrial Average. To snadno můžete, protože jeho složení je publikováno. My vám jako službu nabízíme jednak to, že tyto akcie nakoupíme za vás ve velkém, takže budete platit menší poplatky. Ale protože máme analytické zázemí, nebudeme vždy nakupovat cenné papíry přesně podle Dow Jonese, i když se ho budeme do značné míry držet, ale občas se od něj odchýlíme a pokusíme se pro vás získat vyšší výnos. Vy budete moci zkontrolovat naši práci tak, že porovnáte, zda dosáhneme lepších výsledků než Dow Jones. Ale i když budeme totálně neúspěšní, můžeme vám garantovat, že se náš výnos od Dow Jonese příliš radikálně neodchýlí, protože většina našich investic bude Dow Jones kopírovat.“

Jinými slovy, žádný fond vám negarantuje, kolik vyděláte nebo kolik nejvíc můžete ztratit. Ale dobře spravovaný fond vám zaručí, že se jeho výsledek nebude radikálně lišit od jeho benchmarku, ani směrem dolu, ale ani směrem nahoru.

Pokud se v benchmarcích přes můj výklad nevyznáte, můžete zkusit ohodnotit fond pomocí zdravého rozumu. Tím, kdo rozhoduje, které cenné papíry konkrétně fond nakoupí, jsou manažeři fondu. Každý lepší fond uvádí v materiálech jejich odborné životopisy. Alespoň jeden z nich by měl mít nejméně desetiletou praxi ve správě portfolia nebo analýze trhu, do kterého fond investuje. Na rozdíl od makléřů není správa portfolií doménou mladíků, zkušenosti s chováním burzy jsou nesmírně důležité.

Také je důležité, jaké analytické zázemí má firma, která fondy spravuje, k dispozici. Na druhou stranu, velké investiční firmy a nadnárodní banky si zase za správu fondu nechávají více zaplatit, aby se jim náklady na práci analytiků vrátily. Takže jednoznačné pravidlo neexistuje.

Pokud jde o Gentlemanem popisovaný případ, nevidím jako rozumné zvolit si pro celosvětové investice fond spravovaný z České republiky. Lidi, kteří se na Wall Streetu opravdu vyznají, do České republiky dostanete velice těžko. U nás působí řada opravdu vynikajících portfoliomanažerů, ale specializují se většinou na náš trh a na východní Evropu a zpravidla spravují prostředky velkých investorů, jako jsou třeba penzijních fondy. Pro investice ve světě doporučuji spíše fondy spravované v zahraničí, které prodávají velké nadnárodní banky nebo investiční společnosti. Ale jak jsem zdůraznil výše, každý se musí rozhodnout sám.

A na závěr jedna praktická ukázka, jak poznat dobrého manažera fondu. Díky své práci jsem jich poznal mnoho, pět let jsem řídil vývoj a prodej softwaru pro správu portfolií, který dosáhl osmdesátiporcentního podílu na českém trhu. A ti nejlepší byli hrozní pesimisté, jako například Michal, se kterým jsem jednou měl tento rozhovor:

- „Ahoj Michale, jak se máš?“
- „Ale, stojí to všechno za houby, právě jsem prodal jeden papír za 47.“
- „A za kolik jsi ho nakoupil?“
- „Za 16 až za 18.“
- „Hm, a kdy?“
- „Před čtrnácti dny.“
- „A proč jsi otrávený, měl bys jásat, vždyť to je výnos skoro 200% ?!“
- „Jo, ale kdybych já blbec vydržel ještě hodinu, mohl jsem ho prodat za 54!“

Takže pokud vám někdo říká, jak mají jeho fondy skvělý výnos a jak jsou dobře spravovány, pryč od něj. Ty nejlepší investiční příležitosti musíte trochu hledat. Nejlepší správcovské firmy mají nenápadné, konzervativní reklamy. Dávají si pozor, aby vám poskytly informace, ale nic neporadí. Vědí, že by se mohly mýlit, a jejich pověst je jejich největší kapitál. Rozhodnutí je vždy na vás.

Pokud byl můj odhad Gentlemanovy situace chybný, hluboce se mu omlouvám. Prosím ho, aby uznal, že v tomto školení musel být někdo označen za exemplárního hlupáka, aby ti ostatní mohli škodolibě sledovat, co všechno zkazil, a díky tomu dočetli jinak nezáživný článek do konce. Já tuto roli ke své velké nelibosti hrávám také dost často, ale pokud mě do ní příště obsadí Gentleman, budu to chápat jako že jsme si kvit.

Petr Paleta (email: petr_paleta@hotmail.com)


Další články tohoto autora:
Petr Paleta

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku