17.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Motorkářský svátek
Ondřej Neff
Loni na jaře jsem taky se byl na motorkářské výstavě podívat, jen tak platonicky, bez
vážného úmyslu se stát jedním z mužů na dvou kolech. No a pak ten osud s tím vším všelijak
zamíchal a motorku jsem si koupil a jezdím na ní, kdykoli to jen trochu jde.
Na výstavě jsem byl letos dvakrát, ve čtvrtek, tedy v den otevření, a v sobotu, s
kamarádem Martinem Zhoufem, tvůrcem prakticky všech obálek mých knih v posledních patnácti
letech. Protože Martin... Ale nepředbíhejme událostem.
Několik zjištění.
Především, výstavy tohoto typu zřetelně ztrácejí smysl. V sobotu jsme se byli podívat v
InoMoto na Džbánu a v podstatě tam člověk vidí totéž jako na výstavě, jenže bez návalu. To
je potěšující. Kde jsou ty časy, kdy jsme museli koukat na výstavách na něco exotického
nedosažitelného... Když něco chci a mám na to, jdu a koupím si to, tak přirozené to je.
Potěšující věc.
Méně potěšující: výstaviště zřetelně ztrácí smysl i svým položením. Není tam parkoviště
které by si zasloužilo takové označení a dokonce i příjezdové= komunikace nevyhovují.
Vcelku malá výstava motorek vyvolala v okolí výstaviště neprůjezdnou zácpu a jistě i nemálo
bouraček. Co stačilo v roce 1891 je beznadějně odbyté v roce 2003 - tím spíš, že sem
nevede ani pořádná veřejná doprava. Výstaviště leží na půl cesty mezi dvěma stanicemi metra
a tramvaj jezdí jednou za dlouhou dobu - rozhodně to není efektivní veletržní pendl.
Detail závěrem: Na výstavě prezentovala JAWA ani ne prototyp, snad cosi jako studii
čtyřtaktního silničního motocyklu 650 ccm. Takovou ubohost jsem snad nikdy neviděl... Dal
se pochopitelně posuzovat pouze vzhled... ale ten vzbuzoval smích nebo pláč, podle nátury.
Smutný konec blouznění o "rodinném stříbru", které nezaprodáme hnusnému cizákovi:
podotýkám, že po převratu byl zájem ze zahraničí... Bývalá enderácká "emzeta" v pohodě
vyrábí celkem slušné motocykly. JAWU ale očaroval nějaký mimořádně zlý černokněžník.
|