Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 17.3.2003
Svátek má Vlastimil




  Výběr z vydání
 >MÉDIA: Já nic, já Železný
 >MÉDIA: Kdo nese odpovědnost
 >MÉDIA: Poznámky k výsledkům stockholmské arbitráže
 >NEVNÍMÁNO: Armáda snů
 >MROŽOVINY: Americký scénář irácké války
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Motorkářský svátek
 >PSÍ PŘÍHODY: Nářek, až srdce usedá
 >POLITIKA: Bránění, strkání a další fauly
 >PROTEST: Euroskeptici nebo tajtrlíci?
 >FOTO: První sobota nového českého prezidenta
 >POLEMIKA: Teorie pustého ostrova
 >POEZIE: Sonet o zbytečnosti básníků
 >FEJETON: Jak jsem podcenil inovaci a tím se přesladil
 >TÉMA: Televizní debaty
 >DOKUMENT: Českému národu přestaly starosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
17.3. NEVNÍMÁNO: Armáda snů
Jiří Brossmann

Americká armáda převádí stále více operací na soukromé firmy (This Gun For Hire, Wired 11.02), zárověň se chystá vyvinout roboty s určitou mírou autonomie, kteří by měli nahradit v některých riskantních operacích živé vojáky (Robogrunt: the US military's plans for robot armies, The Register), pro které ovšem zároveň vyvíjí nanotechnologií vybavené uniformy (Sci-Fi War Uniforms?, Newsweek).

Položeny takto vedle sebe, tyto tři skutečnosti navozují americkou představu války budoucnosti: neprůstřelný americký voják, oděný v nano-mundůru, který se chová jako oděv transportérů ze Stephensovnova Showcrash, a přebírá za vojáka v některých vypjatých případech rozhodování o tom co je potřeba udělat, dočišťuje terén ošetřený dálkově řízenými, i zcela autonomními roboty a najatými žoldáky. A tento americký voják (s mohutnou podporou inteligentních bezpilotních letadel), splní sen mnoha američanů - vést válku bez jakýchkoliv ztrát (na americké straně, samozřejmě).

V zásadě se nabízejí tři otázky: 1) Budou Spojené Státy s to financovat vývoj nových technologií? Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se jim to němělo podařit. S Bushovým štědrým přístupem k armádě a jeho nutkavou potřebou sjednat na této planetě pořádek, k zaškrcení fondů nedojde minimálně do konce jeho volebního období, a i potom zřejmě bude (jako ostatně byla vždy) armáda ve frontě na peníze na prvním místě. 2) Potřebují Spojené Státy takovouto technologicky přebujelou a částečně outsourcovanou armádu? Odpověď je jednoznačně ano. Ztráty jsou v USA nepřípustné. Tedy ztráty v řadách americké armády, která je jakousi výkladní skříní americké zahraniční politiky, nevysloveným vyrováním Když si nebudete dávat pozor, dáme vám před držku. Naproti tomu pár desítek padlých žoldáků nikomu vadit nebude - ostatně jsou to žoldáci a ne opravdoví vlastenci, nebojují pro vyšší ideály ale pro peníze (že většina z nich bývala v armádě, a že do armády vstupuje nemalé procento lidí jen kvůli penězům je v tomto případě irelevantní). 3) S kým chtějí Američané vlastně válčit? Vždycky se někdo najde. Až bude rozprášena osa zla, nepochybně se objeví jiné ohnisko napětí, ve kterém bude potřeba vysoce profesionálě zasáhnout. Je to jako když nosíte pistoli - už jen samotné její vlastnictví vás vede k tomu, adyste ji použili.

Nedá se říct, že by obrovské sumy peněz proinvestované do zbrojení a výzkumu nových zbraní byly úplně vyhozené oknem. Po pár desítkách let americká armáda nejspíš uvolní některé tajné technologie, pár drobků toho, co opravdu objeví a vynalezne. Nicméně je sporné, jestli by peníze takto vložené nebyly užitečnější třeba v americkém školství, které produkuje velké množství analfabetů, nebo jako investice do boje proti AIDS, který týdně zahubí víc lidí než všichni teroristé za rok, či třeba jako podstatné přilepšení NASA, která je v těchto dnech pod stálou palbou ohledně chabé bezpečnosti kosmických letů.

Vzpomínám si na film Blackhawk Down - technicky bezchybné zobrazení války, prošpikované ovšem takovou mírou propagandy, že i některé válečné filmy sovětské provenience, mohou jen závistivě pomrkávat. V paměti mi z této oslavy bratrství, vlastenectví a odvahy ovšem neutkvěla nějaká šarvátka, kde by, od sebe prakticky nerozeznatelní, vojáci, projevili obvzláštní dávku solidarity a lidumilství. Pamatuji si závěrečné titulky, ve kterých za seznamem obsahujícím jména, hodnosti a snad i přezdívky všech zhruba dvaceti padlých američanů, následoval jeden řádek textu, napsaným opravdu malým písmem, znějící zhruba ve smyslu: "a zemřelo také přibližně 1500 somálců". A taková je budoucnost války.

Jiří Brossmann je šéfredaktorem jednoho z nejstarších nekomerčních e-zinů AmberZine


Další články tohoto autora:
Jiří Brossmann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku