Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 18.3.2003
Svátek má Eduard




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Investoři hledají jistotu
 >NÁZOR: Nedemonstruji
 >NEVNÍMÁNO: Oběti a vrazi
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co zbývá Saddámovi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rozpaky nad čištěním bot
 >PSÍ PŘÍHODY: Po čem pátrá Bart
 >POLITIKA: Proč Tvrdík nemluví pravdu?
 >KOMUNIKOVÁNÍ: Čeští mobilní operátoři odhalují svou pravou tvář
 >ARCHITEKTURA: Chcete bydlet v karlínské sýpce?
 >HUDBA A ZVUK: Měříme poslechem
 >POOHLÉDNUTÍ: Krokem do manželství krok do Ameriky
 >NÁZOR: Válka v Iráku budí rozpaky
 >TÉMA:O tramvajích, universitních platech, a přežití
 >NÁZOR: To přece každý ví
 >NÁZOR: Ne válce v Perském zálivu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
18.3. NÁZOR: Válka v Iráku budí rozpaky
Marcela Reedová

Válečný konflikt v Iráku, který hrozí již několik měsíců a blíží se k svému vyvrcholení, je zdrojem rozporů jak mezi obyčejnými občany, tak mezi politiky napříč kontinenty. Také Evropa zaznamenala trhliny názorové jednoty a zpochybnila se naděje na úspěch jednotné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Je zřejmé, že co země to poněkud jiný názor na zapojení ve válce v Iráku, který zejména vyplývá ze vztahů a aktivit té či oné země na Blízkém východě. Ale i země, které v počátcích vystupovaly jednotně v podpoře válečného konfliktu, poněkud ztrácejí dech. Ve Spojených státech musí čelit prezident Bush ostré kritice kvůli nedostatku věrohodných důkazů o podpoře terorismu Irákem a disponování zbraní hromadného ničení, ale i nejasnému důvodu, proč by zrovna nyní měly Spojené státy zasáhnout. Také nejbližší spojenec USA Velká Británie je pod palbou kritiky, protože se v poslední době objevilo několik skandálů, které naznačují protichůdné chování tohoto spojence. Deník The Guardian 6.3.2003 uveřejnil zprávu, že Velká Británie v osmdesátých letech za zády USA vystavěla chemickou továrnu Falluja 2, která je nyní Spojenými státy označována jako jeden z hlavních výrobců chemických zbraní v Iráku. Podle dostupných dokumentů vláda Margaret Thatcher věděla jakým účelům bude tato továrna sloužit a dokonce tajně poskytla britským investorům státní garance na tuto stavbu, ačkoli v té době byly zplynovány již tisíce obětí režimu Saddáma Husajna. Odpůrci zásahu jako je Francie, Německo či Rusko jsou na druhé straně podezíráni z vlastních zájmů, které je staví do opozice válečného konfliktu. Je tedy velmi nesnadné se orientovat v této politicky, ideově a ekonomicky motivované rozepři, zejména pro země, jako je ta naše. Zdá se, že ať je náš názor jakýkoliv, nemůžeme vyhrát. Pokud budeme prosazovat jednostrannou podporu útoku jako bývalý prezident Václav Havel, který bez jakékoliv konzultace s vládou podepsal tzv. "Dopis osmi" na podporu války v Iráku nebo spíše odmítavý postoj, který zastává nynější prezident ČR, vždy se objeví někdo, komu se to líbit určitě nebude.
Další otázkou je, zda poslední průzkum veřejného mínění, který ukázal jasný odpor občanů proti našemu zapojení do válečného konfliktu v Iráku, je motivován a podložen přesvědčením, že válka je v tuto chvíli pro svět nebezpečí, nebo všeobecnou nechutí Čechů se jakkoliv angažovat ve prospěch obecných zájmů. Když se před lety jednalo o přistoupení k NATO, na televizní obrazovce se objevily známé osobnosti, které přesvědčovaly občany o nutnosti členství ČR, ale nikdo už nehovořil o tom, co toto spojenectví přináší. Kromě určitých výhod a zajištění bezpečnosti naší republiky spojenci, je nedílnou součástí povinností členů, účastnit se bojových akcí, které společenství států NATO schválí, ať se nám to líbí či ne. Proto mě překvapuje kolik občanů, ale i politiků je udiveno, že budou spojenci od naší země také něco požadovat.
Ať už k válečnému konfliktu v Iráku dojde či ne, rozpory, které se jasně ukázaly, budou zdrojem celosvětových změn a rozložení sil. Pro Českou republiku před blížícím se referendem o našem členství v EU je to podnět, aby se občané začali aktivně zajímat o to, co členství ve sjednocené Evropě bude pro naši zemi skutečně znamenat a jaké nároky na nás bude klást.


Další články tohoto autora:
Marcela Reedová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku