Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 18.3.2003
Svátek má Eduard




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Investoři hledají jistotu
 >NÁZOR: Nedemonstruji
 >NEVNÍMÁNO: Oběti a vrazi
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co zbývá Saddámovi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rozpaky nad čištěním bot
 >PSÍ PŘÍHODY: Po čem pátrá Bart
 >POLITIKA: Proč Tvrdík nemluví pravdu?
 >KOMUNIKOVÁNÍ: Čeští mobilní operátoři odhalují svou pravou tvář
 >ARCHITEKTURA: Chcete bydlet v karlínské sýpce?
 >HUDBA A ZVUK: Měříme poslechem
 >POOHLÉDNUTÍ: Krokem do manželství krok do Ameriky
 >NÁZOR: Válka v Iráku budí rozpaky
 >TÉMA:O tramvajích, universitních platech, a přežití
 >NÁZOR: To přece každý ví
 >NÁZOR: Ne válce v Perském zálivu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
18.3. NEVNÍMÁNO: Oběti a vrazi
Jiří Brossmann

Usilovně se protestovalo proti válce v Iráku. Ačkoliv se vystavuji riziku, že budu obviněn z válečného štváčství a amerického řiťolezectví, musím přiznat, že s touto válkou souhlasím. Je ovšem potřeba dodat k tomu několik věcí.

Zaprvé si myslím, že válka je opravdu to nejhorší řešení ze všech možných. Ve válce nejčastěji ze všech umírají nevinní lidé, kteří se jen v nesprávnou dobu ocitli na nesprávném místě. Válka zamlžuje podstatu problému a soustřeďuje pozornost sama na sebe, na své vlastní problémy, a na jejím konci většinou žádná strana není blíže řešení problému který ji vyvolal. Válka znamená zabíjení, utrhané údy, kulky v břiše, lebky roztříštěné šrapnely, rodiny bez příbuzných, mrzáky, zkázu, utrpení. Jakékoliv řešení je lepší než válka. Pokud ovšem nějaké existuje.

Tím se dostávám k druhému problému, kterým je samotný Saddám Husajn. Doporučuji všem k přečtení knihu Saddám Husajn, Politická biografie, jejímiž autory jsou Efraim Karsh a Inari Rautsi (Melantrich, 1996), jako poučení o této osobě, o způsobu, jakým se dostala k moci, o metodách, které používá, aby se u ní udržela. Nevinné oběti, které přinesla válka v zálivu v roce 1991 nelze omluvit zplynováním několika tisíců Kurdů, které proběhlo na Husajnův rozkaz, oběti, které přinese případná současná válka, nelze považovat za přiměřenou cenu za tisíce lidí, které paranoidní vládce Iráku nechal umučit a popravit při různých čistkách. Ale je správné ukončit jeho vládu. Je správné, odstranit tohoto sadistického paranoidního bastarda.

Třetím problémem je ono neustálé omílání důvodů proč vlastně Spojené Státy chtějí na Irák zaútočit. Prý jde jen o ropu. Nuže ano, zřejmě jde i o ropu, nicméně USA se chystají odebírat velké množství ropy z Ruska, velké dodávky mají z třeba z Argentiny, nehledě na to, že zdroje ropy jsou i jinde na světě. Čili jakkoliv může ropa hrát určitou úlohu, je poněkud hloupé se domnívat, že jde jen o ni. Poněkud blíže pravdy je zřejmé tvrzení, že Spojené Státy si chtějí hrát na arbitra světového míru - mají k tomu prostředky a vnitřní přesvědčení nezanedbatelné části amerického národa, že ví lépe než ostatní, co je dobré. Toto je, vymkne-li se kontrole, v zásadě velmi nezdravý přístup, který poněkud připomíná sovětské rozvážení komunismu na pásech tanků. Můžeme jen doufat, že se Američanům podaří udržet své mesianistické sklony na uzdě a nepustí se znovu do podobných dobrodružství, jaká předváděli v sedmdesátých a osmdesátých letech třeba ve střední Americe.

Lze nalézt mnoho jiných důvodů, mezi kterými by mohla figurovat určitá, zřejmě ne neopodstatněná, paranoia způsobená tím, co američané označují jako 9/11, nicméně zajímavé je rovněž zeptat se, proč právě Francie s Německem jsou tak kategoricky proti. Nemůže třeba Francie, která Iráku v 70. letech prodala mimo jiné jaderný reaktor (který pak těsně před dostavěním rozbombardovalo Izraleské letectvo, čímž zabránilo tomu, aby Husajn disponoval jadernými zbraněmi), nebo Německo, které do Iráku prodávalo ještě koncem osmdesátých let chemické továrny, ve kterých se místo hnojiv vyráběly chemické zbraně, mít své vlastní sobecké zájmy proč válku odmítají?

Ať je to tak či tak, v následujících týdnech uvidíme, kdo a jak celou tuto zapeklitou situaci vyřeší. Jen se obávám, že ti obyčejní Iráčané, kteří všem tak dojemně leží na srdci, budou těmi, kdo bude trpět nejvíce.


Další články tohoto autora:
Jiří Brossmann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku