Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 20.3.2003
Svátek má Světlana




  Výběr z vydání
 >DOKUMENT: Vláda o situaci v Iráku
 >KOMUNIKACE: Slabina v šifrování
 >TÉMA: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa
 >POLITIKA: K čemu je OSN?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Lázně Irák
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k zajímavému policejnímu autu
 >PSÍ PŘÍHODY: O mazaném datlovi
 >MÉDIA: Hana Marvanová nemluví pravdu
 >MÉDIA: Jak to bylo se zákonem 301/95 Sb
 >TÉMA: Ochrana investic
 >ZAMYŠLENÍ: Zapomenuté pořekadlo
 >GLOSA: Jmenování a odvolávání ministrů a ústava
 >TÉMA: Německo - mír nebo odveta?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
20.3. ŠAMANOVO DOUPĚ: Lázně Irák
Jan Kovanic

Zatímco se pomalu rozbíhá válečný stroj, dohadují se politici a právníci, odborníci na mezinárodní právo, jestli je nastávající zásah v Iráku legální či legitimní, oprávněný či správný, ospravedlnitelný či nezbytný. K tomu se vyjadřovat nebudu. Spíš se podívám na něco podstatnějšího: Co vlastně měli "zbrojní inspektoři OSN" v Iráku dělat - a co tam nakonec dělali.

Když se tito inspektoři vloni na podzim vrátili do Iráku, stalo se tak na základě rezoluce 1441, která jinak hrozila režimu Saddáma Husejna "vážnými následky". Proč se inspektoři vraceli? Protože je v roce 1998 Saddám vyhnal. Tým inspektorů byl původně zřízen podle rezoluce 715 z října 1991. Proč? Aby dohlédli na plnění rezoluce 707 ze srpna 1991, která přikázala Iráku zničit zbraně hromadného ničení. Stejně tak rezoluce 1441 přikázala Iráku bezpodmínečně odzbrojit pod dohledem inspektorů. Ti se vrátili po čtyřech letech zkrášlovacích a ukrývacích prací. Je nějaká zpráva o likvidaci zbraní hromadného ničení z toho čtyřletého mezidobí? Ne. Jenom žádné ZHN prostě už nejsou k dispozici. Nebo nejsou vidět... Jo, našli jste tyhle rakety. Tak je zničíme. Jo, našli jste tyhle hlavice, tak je zlikvidujeme. Nic víc jste nenašli? Tak my nic jinýho taky nemáme!

Kontrolní otázka: Co měli dělat inspektoři OSN v Iráku? Překvapivá odpověď: Dohlížet na ničení zbraní ABC. Nikoli je "vyhledávat"!!! Pro nechápavé: Irák měl své jedy likvidovat a inspektoři se na to měli dívat.

Co inspektoři dělali? Vyhledávali jak fretky. Opravdu upřímně jsem se zasmál, když jsem slyšel, jak inspekční páni a dámy neohlášeně vtrhli do jakéhosi průmyslového objektu a celé tři hodiny ho prohlíželi! Tři hodiny - doba vhodná leda tak ke zběžné domovní prohlídce. Byli jste někdy v nějakém takovém "objektu"? Za tři hodiny se nanejvýš dovíte, kde jsou záchody. Některé. Zběžná prohlídka energetického provozu jedné velké budovy, kde jsem zaměstnán, vyjde tak na hodinu. Pak se podíváme do strojoven vzduchotechniky. A pak do technologických prostor. Kterou ze stovek kanceláří si přejete prohlédnout? Na střeše máme také nějaké budníky. Už jste byli v kabelových kanálech? Tohle je náš bývalý protiatomový bunkr. A tady býval sklad zbraní Lidových milicí - vidíte sami, že tu už nic není. Škoda, že jste se nezeptali na ty prostory pod základy budovy. A vůbec jste si nevšimli nenápadného domečku sto metrů od "objektu" na kraji parcely, tam jsme měli také jakýsi sklad. A na druhém konci města jsme kdysi skutečně měli sklad s nebezpečnými látkami, totiž polychlorovanými bifenyly - ty jsme ale už dávno nechali ekologicky spálit. Stačí vám atest, nebo se tam zajedeme i podívat...

Maně jsem si vzpomněl na dávný zájezd delegátů Mezinárodního výboru Červeného kříže do Theresienbadu, Lázní Terezín. Nacisté čekali na vhodný termín, až se malebná kulisa Českého Středohoří zazelená nově rozpučenými a rozkvetlými stromy. Zmeškali květen, ale v červnu už mohli mezinárodním inspektorům ukázat "město, které Vůdce věnoval židům". V parku na náměstí byl postaven hudební pavilon, odkud lázeňským hostům zněly ku procházkám líbezné kousky. Jinde zase děti lákal pavilon s bazénkem, kolotočem, postýlkami a hračkami. Sportovně založení klienti se mohli vyřádit v areálu s hřištěm pro odbíjenou, košíkovou a kopanou. Ve společenském domě s dokonalou knihovnou se odbývaly přednášky, koncerty a divadelní představení, přezahrádky restaurací zdobily pestré slunečníky. Fasády se skvěly novotou, ulice byly čerstvě vydlážděny, chodníky vydrhnuty...

Na prohlídkové trase. Pan inspektor, é, delegát byl nadšen. Vyfotil si i dětičky, hrající si na terezínském trávníku. V červenci 1944 se na tiskové konferenci rozplýval o dojmech, které v něm vyvolala zevrubná prohlídka města, které věnoval celé odpoledne. Mluvil o "nepřátelské propagandě o údajných závadách při zacházení se Židy usazenými v Evropě". To už v Lázních Terezín skončilo ozdravnou kůru celkem asi 32.000 hostů z celé Evropy destinací na místním hřbitově, dalších 68.000 bylo deportováno do skutečně vyhlazovacích táborů na východě. Z celkem 60.000 českých Židů, kteří jimi prošli, se osvobození dožily asi tři tisícovky. Ty dětičky, které pan mezinárodní delegát obdivoval, skončily všechny už dávno v plynu.

Tak nějak jsem si na to vzpomněl. Možná pod vlivem zprávy, že 100 procent šťastných Iráčanů dalo své nadšené "ano" v prosaddámovském referedu k věčnému zachování režimu Lázní Irák... Teda ne ti, kteří byli mezitím zplynovaní.

Psáno dne 19. března 2003

Citovaný pramen:
Terezínská pamětní kniha, vydala Nadace Terezínská iniciativa v nakladatelství Melantrich, Praha, 1995
web: Miroslav Kárný: Genocida českých Židů


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku