Úder začal krátce před vypršením ultimáta poté, co CIA oznámila, že Husejn zemi neopustil, jak mu přikazovalo ultimátum. Zpravodajská služba upozornila na cíle, které je možno právě zasáhnout - a tato dílčí operace byla na prezidentův příkaz spuštěna.
Bezprostředně po začátku operace promluvil prezident Bush. "Nepůjde o váhavou kampaň. Očekáváme jenom vítězství, nic jiného," řekl. Sdělil, že Spojené státy mají podporu 35 zemí, které se s nimi dělí o "povinnost a čest bojovat". Jde o odzbrojení Husejna a osvobození Iráku. Připomněl, že Husejn hodlá použít vlastních lidí jako živých štítů. Válka by mohla být delší, než si mnozí myslí.
První dvě vlny bombardování zasáhly Bagdád podle zpravodaje ČT. Útok začal náletem raketami s plochou dráhou letu na "ojedinělý cíl". Není jasné, o jaký cíl šlo, snad to měl být automobil nějakého člena iráckého vedení. Zdá se, že zatím jde o omezený úder. Zúčastnilo se ho dvacet raket s plochou dráhou letu a dva letouny, ty podle všeho rakety vypustily. Podle všeho šlo o pokus zničit vysoké činitele, možná Husejna a jeho syny, ještě dřív, než začne v plné síle úder. Pozemní síly ještě nedostaly rozkaz k pohybu. (Stav informací ve čtvrtek 20.30 ve 4.40)

V následujících hodinách bylo potvrzeno, že šlo o pokus zasáhnout vedoucí činitele, snad skutečně Husejna. Irácký diktátor se však i po útoku objevil v televizním vysílání. Nepodařilo se tedy odříznout ho od sdělovacích prostředků - zdá se však, že na některých vlnových pásmech vysílají k iráckému obyvatelstvu Američané.

V Praze zasedal na ministerstvu obrany krizový štáb. Armáda má bezpečnostní režim BRAVO, jsou to rutinní ochranná opatření - jak ráno řekl ministr obrany Tvrdík v rozhovoru s rozhlasem a televizí. V devět ráno se sejde Bezpečnostní rada státu. (Stav informací ve 7.00)

Několik iráckých raket SCUD dopadlo na území severního Iráku.
V České republice se zostřila ostraha strategicky důležitých objektů. (Stav informací v 11.00)

Jsme na straně spojenců

Jen 24 hodin vydrželo odhodlání Špidlova kabinetu zaujmout zásadní a rozhodné a vyargumentované a inspirativní stanovisko, hned poté, až válka vypukne (ač se to nezdá, mohlo to být ještě stupidnější: zaujmout stanovisko, až válka skončí). Ministr zahraničí Cyril Svoboda dnes oznámil, že Česká republika je "na straně koalice států, které podporují USA ve válce proti Iráku". Je to poněkud přízemní prohlášení (neznělo, že "podporujeme úsilí Spojených států"), ale pořád je to lepší, než kdyby se vláda rozhodla podpořit Francouze a Němce, kteří budou chtít hájit svoje obchodní zájmy v Husejnově Iráku třeba i do posledního Američana.

Oficiální komuniké je podstatně méně srdnaté. Dovídáme se z něho, že vláda konstatuje, upřednostňuje, chápe, lituje, považuje, potvrzuje a je připravena. Na čí straně ale je se můžeme jen interpretačně dopídit. Není tam napsáno, že se vláda rozhodla, nebo že udělá nebo že podporuje anebo že vystupuje proti něčemu nebo někomu.

Naproti tomu tam není napsáno, že vláda odsuzuje zásah proti režimu, který háže svoje odpůrce do kontejnerů s rozžhaveným asfaltem a který vyrábí a skladuje chemické a bakteriologické zbraně a který podporuje teroristy zasahující proti civilnímu obyvatelstvu. Chválabohu.

Dojemným dokladem přízemnosti je i opakovaně použitá formulace, že náš útvar v Kuvajtu "je připraven zapojit se do záchranných a humanitárních prací v případě použití nebo důvodného podezření z použití zbraní hromadného ničení proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám či k likvidaci následků katastrof v oblasti působení praporu." Vzhledem k tomu, že je to prapor určený k činnosti po úderu chemickými či bakteriologickými zbraněmi, veškerý tento žvást mohl by býti ušetřen, kdyby se prostě napsalo, že naši vojáci jsou připraveni splnit svoji povinnost, tečka.

Za statečnost je však dlužno vládu chválit, nikoli se jí posmívat. Vláda, která to má nahnuté, se staví proti většinovému názoru veřejnosti - to je postoj, o jakých napsal John F. Kennedy knihu Profily odvahy. Toto není projev šplhounství. Francouzská a hlavně německá košile by jí mohla být bližší, než americký kabát a vida, není! Naopak, vědomě si koleduje o další Chiracův kartáč, a to svědčí o tom, že se řídí - věřte, nevěřte - zásadami a ne vidinou okamžitého prospěchu.

Na pozadí toho všeho vyniká postoj komunistů. Vojtěch Filip dnes sdělil veřejnosti, že pokud režim diktátora který koupe nepřátele v roztaveném asfaltu a použije zakázané zbraně chemické či bakteriální povahy a naši vojáci budou chránit napadené - na území Iráku, bude to z jejich strany agrese. Lenin soudruhovi Filipovi tleská. Pokud ho pozoruje. Periskopem z pekla.

Aston

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku