21.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
Ondřej Neff
Panelová diskuse je takový druh přednášky - diskuse, kdy se za dlouhý stůl posadí větší
počet (do deseti) Významných Osobností a každá se snaží a) z vyhrazeného času ukousnout
největší díl, b) říká něco jiného, než předřečník a pořečník, takže to nemá hlavu ani patu.
No a já byl moderátor takového podniku, panelové diskuse - dejme tomu - na téma
Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti chrousta.
Pečlivě jsem se připravil, prostudoval Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti
chrousta, od pořadatelů jsem dostal materiály o účastnících. Bylo to pět lejster s krátkými
životopisy: profesor Máslo, docentka Blahutová, docent Libčinský, inženýr Prachpytel,
ředitel Winterhilfe, slečna Tichá a Fero za nepřizpůsobivou složku obyvatelstva. Neznal
jsem žádného z nich. Postupně přicházeli. Docentka Blahutová a slečna Tichá, ty byly
rozeznatelné, taktéž Fero. Profesora Másla jsem požádal, aby se posadil úplně vlevo a k
jeho spisu jsem si udělal jedničku. Vedle něho jsem posadil inženýra Prachpytla, jenže
mezi tím přišel docent Libčinský a ten chtěl sedět vedle slečny Tiché, ale nesnášel
docentku Blahutovou, takže si vyměnil místo, čímž se stalo, že ředitel Winterhilfe se
posunul a požádal Fera, aby si přesedl, ten šel úplně nalevo, aby to měl blízko k flašce
piva, kterou si dal do kouta, takže jsem si udělal dvojku k profesorovi Máslovi, jenže mi
uniklo, že on se skutečně posunul, ale ne o jedno místo, ale o dvě, aby nemusel sedět vedle
Fera, čímž se dostal do nebezpečné blízkosti docentky Blahutová a naštěstí si přesedli i
docent Libčinský, protože do sálu vešla jeho manželka a on se chtěl vzdálit od slečny
Tiché.
Takže si všichni sedli, v sále byly dvě stovky dychtivých posluchačů a já měl
okroužkované ty životopisy a u každého jsem měl nejméně dvě číslíčka.
"Dovolte, abych vám představil účastníky panelu. Zcela na kraji je pan Jožo z lavičky
číslo osm na Hlavním nádraží..."
"Fero, to je pan Fero..."
"Promiňte, chtěl jsem říci, docent Fero..."
To už se lidi smáli a smáli se ještě víc, když jsem si spletl ředitele Winterhilfa a
jako třetího panelistu jsem představil docenta Libčického bez ohledu na to, že to byl
profesor Máslo.
Má to jednu výhodu: už nikdy nikoho nenapadne mě zvát do nějakého panelu, natož pak aby
mě pověřil jeho řízením.
|