Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.3.2003
Svátek má Radek




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (12)
 >POLITIKA: Proč jsem pro válku v Iráku
 >PROPAGANDA: Goebbels o Spojených Státech
 >NÁZOR: Afgánistán ano, Irák ne ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
 >PSÍ PŘÍHODY: Válečné vstávání
 >MÉDIA: Polemika o vině a trestu
 >NÁZOR: e- knihy
 >VÝSTAVA:Zemětřesení - výstava rytin v Karolinu
 >POVÍDKA: Nečekané napadení
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od náměstí Svornosti k Eiffelově věži - itinerář
 >TÉMA: Deset miliard
 >KONFLIKT: Válka mírová
 >POLEMIKA: Ohlas na článek "Teorie pustého ostrova"
 >CHTIP: Co by se stalo, kdyby Irák vyhrál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
21.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
Ondřej Neff

Panelová diskuse je takový druh přednášky - diskuse, kdy se za dlouhý stůl posadí větší počet (do deseti) Významných Osobností a každá se snaží a) z vyhrazeného času ukousnout největší díl, b) říká něco jiného, než předřečník a pořečník, takže to nemá hlavu ani patu.

No a já byl moderátor takového podniku, panelové diskuse - dejme tomu - na téma Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti chrousta.

Pečlivě jsem se připravil, prostudoval Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti chrousta, od pořadatelů jsem dostal materiály o účastnících. Bylo to pět lejster s krátkými životopisy: profesor Máslo, docentka Blahutová, docent Libčinský, inženýr Prachpytel, ředitel Winterhilfe, slečna Tichá a Fero za nepřizpůsobivou složku obyvatelstva. Neznal jsem žádného z nich. Postupně přicházeli. Docentka Blahutová a slečna Tichá, ty byly rozeznatelné, taktéž Fero. Profesora Másla jsem požádal, aby se posadil úplně vlevo a k jeho spisu jsem si udělal jedničku. Vedle něho jsem posadil inženýra Prachpytla, jenže mezi tím přišel docent Libčinský a ten chtěl sedět vedle slečny Tiché, ale nesnášel docentku Blahutovou, takže si vyměnil místo, čímž se stalo, že ředitel Winterhilfe se posunul a požádal Fera, aby si přesedl, ten šel úplně nalevo, aby to měl blízko k flašce piva, kterou si dal do kouta, takže jsem si udělal dvojku k profesorovi Máslovi, jenže mi uniklo, že on se skutečně posunul, ale ne o jedno místo, ale o dvě, aby nemusel sedět vedle Fera, čímž se dostal do nebezpečné blízkosti docentky Blahutová a naštěstí si přesedli i docent Libčinský, protože do sálu vešla jeho manželka a on se chtěl vzdálit od slečny Tiché.

Takže si všichni sedli, v sále byly dvě stovky dychtivých posluchačů a já měl okroužkované ty životopisy a u každého jsem měl nejméně dvě číslíčka.

"Dovolte, abych vám představil účastníky panelu. Zcela na kraji je pan Jožo z lavičky číslo osm na Hlavním nádraží..."
"Fero, to je pan Fero..."
"Promiňte, chtěl jsem říci, docent Fero..."
To už se lidi smáli a smáli se ještě víc, když jsem si spletl ředitele Winterhilfa a jako třetího panelistu jsem představil docenta Libčického bez ohledu na to, že to byl profesor Máslo.

Má to jednu výhodu: už nikdy nikoho nenapadne mě zvát do nějakého panelu, natož pak aby mě pověřil jeho řízením.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku