Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.3.2003
Svátek má Radek




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (12)
 >POLITIKA: Proč jsem pro válku v Iráku
 >PROPAGANDA: Goebbels o Spojených Státech
 >NÁZOR: Afgánistán ano, Irák ne ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
 >PSÍ PŘÍHODY: Válečné vstávání
 >MÉDIA: Polemika o vině a trestu
 >NÁZOR: e- knihy
 >VÝSTAVA:Zemětřesení - výstava rytin v Karolinu
 >POVÍDKA: Nečekané napadení
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od náměstí Svornosti k Eiffelově věži - itinerář
 >TÉMA: Deset miliard
 >KONFLIKT: Válka mírová
 >POLEMIKA: Ohlas na článek "Teorie pustého ostrova"
 >CHTIP: Co by se stalo, kdyby Irák vyhrál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Francie  
 
21.3. FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od náměstí Svornosti k Eiffelově věži - itinerář
Marcela Bendáková

(M1, 8, 12 – Concorde) Place de la Concorde - Champs-Elysées - Arc de Triomphe (výhled) - Palais Chaillot - Tour Eiffel (výhled) - Champs-de-Mars - Les Invalides - Muzeum Rodin - Musée d’Orsay (výhled) (RER C)

Place de la Concorde (nám. Svornosti) = největší pařížské náměstí -

vzniklo 1748 za Ludvíka XV., kdy pro jeho sochu upraveno prostranství za valem Tuilerské zahrady -

po Francouzské revoluci 1789 přejmenováno na Náměstí revoluce, později vystřídalo ještě řadu jmen -

od 1793 tu stála gilotina, kde byl popraven Ludvík XVI. a dalších asi 1200 osob, mezi nimi Marie Antoinetta, ale nakonec i Danton a Robespierre

Drb: pach prolité krve byl prý tak silný, že hospodářská zvířata, která tudy vodili k vodě a na pastvu, odmítala přecházet přes náměstí -

uprostřed luxorský obelisk, dar Egypta francouzskému králi, hieroglyfy popisují život a činy faraónů Ramsese II.a III.; na podstavci výjevy z dopravy a vztyčení obelisku – r. 1836, uvnitř dobové dokumenty -

8 soch kolem náměstí představuje velká francouzská města a zbytky balustrády naznačují původní náměstí obehnané příkopem -

za mostem (Pont de la Concorde) je Bourbonský palác (sloupořadí), sídlo Národního shromáždění -

(stojíte-li zády k mostu) naproti vlevo luxusní hotel Crillon, vpravo Ministerstvo námořnictva (Ministere de la Marine), -

po levici začíná bulvár Champs-Elysées, vpravo Jardin des Tuileries (Tuilerské zahrady) - směr Louvre -

nedaleko vchodu do zahrady dvě budovy: vlevo Jeu de Paume (Míčovna) s výstavní síní, vpravo Orangerie (Oranžerie) se stálou expozicí impresionistů (v rekonstrukci)

Champs-Elysées -

v 17. století byla v nehostinné pustině za městem vysázena okolo kanálu odvádějícího splašky do Seiny jilmová alej a jen velmi pomalu se toto nepříliš bezpečné místo stalo oblíbeným výletním cílem Pařížanů -

věhlas módního bulváru získává až za Napoleona III. – pol. 19. stol. -

dnes tu prakticky nikdo nebydlí; přes den je to čtvrť úředníků, luxusních autosalónů, módních butiků, večer čtvrť elegantních restaurací, kin, divadel a diskoték -

první část Champs-Elysées tvoří park; asi po 600 m odbočuje vpravo ulice Marigny, zlacená vrata vedou do zahrady zadního traktu Elysejského paláce; -

vlevo směrem k Seině dvě mohutné budovy - Petit Palais (Malý palác) a Grand Palais (Velký palác) -

původně výstavní pavilony postavené pro světovou výstavu r. 1900; -

v Petit Palais je stálá expozice starého umění a umění 19. století; -

v Grand Palais právě probíhá náročná rekonstrukce obrovské výstavní haly, kde se konávaly slavné autosalóny, ale také se v ní např. jezdily motocyklové závody; v jeho galerii se v období 14.3.-23.6.2003 koná výstava věnovaná Chagallovi (Chagall connu et inconnu)

Rond-Point des Champs-Elysées -

kulaté náměstí s vodotrysky, za ním pokračujeme druhou částí už skutečného bulváru s obchodními domy, luxusními pasážemi, bary, … V této části stálo ještě v roce 1800 pouze 6 domů.

Arc de Triomphe de l’Etoile (Vítězný oblouk) -

symbol napoleonské doby, začal se stavět r. 1806 za Napoleona k poctě francouzské armády (dokončen 1837); 10 obrovských plastik, nejvýznamnější směrem k Champs-Elyssées (Marseillaise – Odchod dobrovolníků), na sloupech vyryta místa vítězných bitev -

od r. 1921 je zde také hrob neznámého vojáka z první světové války -

lze vystoupit na vyhlídkovou plošinu (54 m), pěkný pohled na Paříž, 12 ulic ústících hvězdicovitě do náměstí i na památky tvořící tzv. Velkou perspektivu (osu) spojující Louvre s la Défense;

Drb: již počátkem 18. stol. byla snaha oživit toto návrší; objevily se mnohé grandiózní projekty, např. zde chtěli postavit obrovského slona jako fontánu v jehož útrobách by byly různé salonky a restaurace

Pokračujeme k Eiffelově věži: -

pěšky asi 1,5 km po Avenue Kleber – (čelem k oblouku, Ch.Elysées za zády, je to ta vlevo od boku oblouku) -

metrem 6 směr Nation – stanice Trocadéro

Palais Chaillot -

při světové výstavě r. 1937 nahradila tato půlkruhová budova, kde je divadlo (Theatre Trocadero) a různá muzea (námořní, etnografické, kinematografie, francouzských památek) palác Trocadero – nesourodý architektonický slepenec v byzantsko-islámském slohu se 2 minarety, který po světové výstavě v 1878 sloužil jako koncertní síň; její fragmenty zůstaly uchovány ve zdech nové budovy -

z rampy přes Seinu pěkný pohled na Champs-de-Mars (Martova pole), kterým vévodí Eiffelova věž

Drb: při světové výstavě 1937 by pod terasou po vaší levici stál pavilon Německa s kamenným orlem na vysoké hranaté věži a vpravo obrovský pavilon SSSR se zlatou budovatelskou dvojicí třímající srp a kladivo;

Tour Eiffel -

300 m vysoká věž postavená pro světovou výstavu r. 1889 (100 leté výročí Revoluce); rozsáhlý prostor kolem, v té době nezastavěný, byl zaplněn výstavními pavilony, kde se předváděly všechny tehdejší technické vymoženosti; z celého výstaviště zbyla pouze tato věž; i ona byla původně zamýšlena jako dočasná stavba a měla být po výstavě zbourána; -

poslední patro využito pro rozhlasové a televizní antény i vojenské účely

Drb: Gustav Eiffel, 50 inženýrů a 132 dělníků, potřebovali necelé 2 roky, aby smontovali 18 000 kovových dílů, pomocí 2 500 000 nýtů; pěšky byste museli vystoupat 1 710 schodů.

Champs-de-Mars (Martova pole) - velký park sloužil jako cvičiště pro vojenskou akademii, konaly se tu koňské dostihy, využíval se pro vojenské přehlídky, organizovali zde velké národní svátky, při světových výstavách hlavní výstaviště;

Památník věnovaný deklaraci lidských práv -

opukový komolý jehlan s bronzovými sochami, autorem je Ivan Theimer – český sochař žijící po 1968 v Itálii – jeho díla jsou také v Elysejském paláci; autor nové kašny v Olomouci -

najdete na levém okraji parku, asi ve 2/3 při ústí ulice Belgrade (po přechodu frekventované ulice)

Ecole militaire (Vojenská akademie)

za Ludvíka XV. pro výchovu důstojníků z řad chudé šlechty, navštěvoval ji i Napoleon Bonaparte

obejít zprava

UNESCO – stavba ve tvaru „Y“ z r. 1958, „nejmezinárodnější“ budova Paříže, uvnitř díla mnoha známých umělců (Calder, Giacommetti, Miró, Moore, Picasso, ...), vstup volný

před nebo za ní doleva

Les Invalides (Invalidovna) -

nejrozsáhlejší komplex budov v Paříži -

útulek pro zraněné vojáky a důstojníky postavený za Ludvíků XIV. a XV. (asi 1671 - 1706); podmínkou pro přijetí bylo 10 let služby v armádě; zařízení bylo projektováno pro 1500 – 2000 osob, ale často jich tu bydlelo mnohem víc; fungovala jako malé město, byly zde byty, dílny, kostel, nemocnice (dodnes moderní chirurgie), svoji funkci ztratila po roce 1848, -

dnes vojenské muzeum (Musée de l´Armé) největší sbírka útočných a obranných zbraní všech dob z celého světa, muzeum plánů a maket pevností (M. des Plans-Reliefs); prohlídka celého muzea zabere asi 4 hodiny -

volný přístup je do vojenské kaple St. Louis (1677) s ukořistěnými vlajkami; na konci pravé postranní lodi Napoleonova kaple (v ní 3 dlaždice z hrobu na Svaté Heleně a posmrtná maska); v kryptě nepřístupné veřejnosti pohřbena srdce francouzských generálů a maršálů, -

Dome (1706) - hrobka Napoleona I., monumentální stavba; v kulaté kryptě o průměru 15m a hloubce 6m je hrobka z finského růžového porfýru; nad ní ochoz s přístupy do rohových kaplí, krásné ornamenty z různobarevného mramoru na podlahách

Drb: k pozlacení zdálky viditelné kopule bylo použito 555 000 plátků 24 karátového zlata (12.650 kg)

Muzeum Rodin -

v zahradě nedaleko stanice metra Varenne v ulici Rue de Varenne (na východní straně Invalidovny), -

stojí za to navštívit alespoň zahradu, kde jsou všechny nejznámější sochy

Musée d’Orsay - „Galerie na nádraží“ -

stávala zde kasárna jezdectva, Nejvyšší účetní dvůr a Státní rada, a když vše za Komuny r. 1871 shořelo, pozemek koupila r. 1897 společnost pro rozvoj železnice; za dva roky stálo nádraží, z něhož už při výstavě r. 1900 jezdily vlaky směrem na Nantes, Toulouse, Bordeaux; -

provoz ukončen r. 1939, od té doby sloužilo různým účelům (sklady, divadlo). V 1970 určeno ke zbourání, už byl vydán příkaz k demolici, ale nakonec zachráněno a 1978 prohlášeno za památku -

zrekonstruováno na muzeum/galerii – sbírky umění 2. pol 19. a začátku 20. století. Obrazy, sochy, nábytek, sklo, plakáty, grafika, velký model Opery. Exponátem je i sama nádražní hala, její litinová konstrukce vyklenutá do výšky 40 m a plastická výzdoba (vchod z nábřeží) -

pěkný rozhled s terasy u restaurace v posledním patře -

sochy na rampě před budovou znázorňují světadíly; nosorožec a slon stály původně u brány St-Denis
Drb: podle původních plánů zde měla stát pouze obvyklá litinová nádražní hala, ale zvedla se vlna nevole, aby taková šereda byla protějškem Louvru. Budovu tedy obalili kamennou fasádou a ozdobili sochami.




Další články tohoto autora:
Marcela Bendáková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku