25.3. PSÍ PŘÍHODY: Bendžo a Bart
Ondřej Neff
Bendžo je malinký, Bart veliký. Bart by se s Bendžem i popral, kdyby byl Bendžo větší. Ale
takhle... To nemá cenu, to není sportovní.
Bendžo je americký kokr, celý černý s bílou náprsenkou. Barta pořád obskakuje a poňouká
a opírá se o něho tlapkami a občas ho dokonce přiměje k pronásledování. Už objevil kouzlo
honičky kolem zábradlí na okraji vyhlídkové cesty: zábradlí sestává z dřevěné mříže, kterou
on hravě proleze, kdežto Bart ji musí přeskakovat. Je to nejsnazší úniková cesta. Má
jedinou nevýhodu - Barta přeskakování nebaví a honička ho brzy omrzí. Bendžo tedy musí
hledat méně psycho - destruktivní metody úniku.
Těžko říct, co si Bendžo o Bartovi myslí. Asi, že je to takový milý neškodný trouba.
Tedy, myslel si to do dnešního rána.
Byli jsme na procházce - Bart s Bendžem pobíhali po louce - a v dálce jsem spatřil pána
s huskym. Husky, to není žádný americký kokřík... Husky je nepřítel. Barta jsem tedy zapnul
na vodítko a posadil si ho k noze.
Pán s huskym se blížil. Bendžo si taky sedl a díval se, co se bude dít.
Načež Bart zařval.
Husky se lekl, ale ještě víc se lekl chudák Bendžo! S úžasem pohlédl na Barta, pak na
svoji paní.
Kdo by to do něho řekl? znamenal ten pohled.
Jen klid, Bendžo. Pokud nevyrosteš tak, abys splnil parametr "velký černý chlupatý
pes", nemusíš se obávat, že takové zařvání Bart někdy adresuje době.
|