Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 24.4.2003
Svátek má Jiří




  Výběr z vydání
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od Louvru k Notre-Dame
 >POSTŘEH: O slangu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Krajinná rehabilitace - už se kácí
 >TÉMA: Co MF Dnes zatajila a co nabídla
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výjev z hračkářství
 >PSÍ PŘÍHODY: Láska s vražedným efektem
 >POLITIKA: Čestný muž mizí ze scény
 >DOKUMENT: Ministerstvo financí potvrdilo nevinu RRTV
 >ZAMYŠLENÍ: Makarenka na ně!
 >NÁZOR: Dědická daň opět na tapetě.
 >NÁZOR: Dědictví Metodějovo
 >CHTIP: Účinný lék na příšernou migrénu
 >FEJETON: Je to těžký
 >ZAMYŠLENÍ: Proč chtít do Unie?
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Protiklady potomka antiky (2)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Francie  
 
24.4. FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od Louvru k Notre-Dame
Marcela Bendáková

Ile de la Cité, ostrov na Seině, je historické srdce Paříže. Tento dlouhý ostrovní pás země byl prvním osídleným územím a stal se centrem moci královské, právní i církevní. Nebude následovat žádný přehled historických událostí, chtěla bych jenom upozornit na tři zajímavé interiéry, které můžete při prohlídce ostrova navštívit. Které to jsou? Conciergerie, Sainte-Chapelle a památník deportací.

Místnosti Conciergerie, dnes vklíněné do Justičního paláce, byly ve středověku součástí královského sídla. Chod panovníkovy rezidence byl řízen správcem (concierge), osobou v podstatě na králi nezávislou s velkými pravomocemi a lukrativními privilegii. Název jeho příbytku zůstal objektu i po roce 1380. Tehdy král přesídlit do paláce Saint-Pol nedaleko Bastily, a tady vzniklo vězení. To se smutně proslavilo v době francouzské revoluce, kdy zde zasedal revoluční tribunál, který za dva roky dodal gilotině více než 2.700 hlav. V prvním patře je zachováno několik cel, včetně té nejslavnější, v níž byla vězněna královna Marie-Antoinetta. Ale největší dojem jsem měla z obrovského klenutého gotického sálu (La salle des Gens d´Arme). Tato síň impozantních rozměrů (63x27 m) ze 14. století s lesem mohutných sloupů podpírajících 8,5 m vysokou klenbu, která je často srovnávána se sály v papežském paláci v Avignonu, je nabitá historií. Hodovávaly zde tisíce hostí při velkolepých královských oslavách, sloužila jako jídelna pro královu vojenskou posádku nebo byla v jiné době rozdělena na spoustu miniaturních kobek bez světla a vzduchu, kde se tísnily davy odsouzených.

Druhá nezapomenutelná památka je hned za rohem. Je to Sainte-Chapelle. Působila-li Conciergerie pro svoji poslední historickou funkci trochu skličujícím dojmem, tento prostor je naopak velmi povznášející. Vstoupíme nejprve do spodní kaple zasvěcené Panně Marii. I když jsou zdi a klenby pestře malované s bohatou sochařskou výzdobou, kvůli nízkému stropu a nedostatečnému osvětlení, působí trochu stísněně. O to krásnější je druhá kaple o patro výš. Je plná barevného světla, které prochází rozměrnými vitrážemi po celém obvodu. Dvacet metrů vysoká klenba se zdá křehká a subtilní. Místnost je téměř prázdná, protože zařízení vzalo za své během francouzské revoluce, kdy byla kaple jako symbol království a církve hodně poničena. Svatostánek dal postavit ve 13. století král Ludvík Svatý pro svoji sbírku relikvií ukřižování. Kromě trnové koruny a části kříže obsahovala mnoho dalších vzácných předmětů vztahujících se k biblickým událostem. Zaplatil za ně byzantskému císaři astronomickou částku 135 000 livrů (pro porovnání - stavba kaple přišla na 40 000 livrů). Mnohé relikvie se za revoluce ztratily, jiné jsou uloženy v klenotnici Notre-Dame a národní knihovně. Své renomé si dodnes kaple uchovává díky nádherným oknům. Šest set metrů čtverečních vitráží, z nichž 2/3 jsou originály, tvoří nejkompletnější ukázku tohoto umění.

A ten třetí prostor? Přeskočíme dlouhou řádku let a přejdeme na druhý konec ostrova. Bohužel se opět dostaneme k temnějším událostem naší historie, k druhé světové válce. Obětem deportací za 2. světové války je věnovaný památník, který objevíte pod úrovní terénu na nejvzdálenějším cípku ostrova v parku za chrámem Notre-Dame. Snadno ho můžete minout. Když mě před pár lety zaujal dokument televize BBC věnovaný zajímavé drobné stavbě poblíž Notre-Dame, marně jsem listovala v paměti a v průvodcích. I když jsem určitě šla několikrát kolem, nic se mi nevybavilo. A tak jsem při příští návštěvě Paříže za jasného slunečného letního dne došla až na konec parčíku, kde se zdálo, že už nic není. Našla jsem však strmé úzké schody, po kterých jsem slezla jako do propasti a ocitla se v tvrdě kontrastní černobílé fotografii plné symbolů. Téměř bílé betonové stěny svírající trojúhelníkové nádvoříčko vrhaly černé stíny. Ty zdi mají připomínat oblasti původu obětí, štěrk na ně sbírali po celé Francii. Nízké okno s kovanou mříží v hrotu prostranství vede na řeku, řeku života, ta, když stoupne hladina, zaplaví nádvoří. Těsným vchodem mezi betonovými bloky se vejde do centrální místnosti se symbolickým hrobem, na zdech několik jakoby náhodných nápisů psaných písmem ve tvaru krvácejících hřebíků. V úzké dlouhé chodbě slabě svítí 200.000 světýlek, každé za jednu oběť, které nebyly nikdy pohřbeny. Architekt prý nechtěl postavit monument, jenž nemůžete minout, ale památník, který si musíte najít. Kam přijdou jenom ti, kteří přijít chtějí. Nebylo tam liduprázdno.

Aby to nekončilo tak ponuře, přidám ještě jeden poněkud lehkovážnější prostor - interiér obchodního domu Samaritaine. V itineráři ho najdete hlavně díky panoramatickému výhledu ze střešní terasy, ale až se budete vracet z vyhlídky, pohrdněte výtahem, sestupte po centrálním schodišti spojujícím jednotlivá prodejní patra a prohlédněte si secesní interiér se zajímavou litinovou konstrukcí, barevnými okny a květinovým dekorem.

Odkud má obchodní dům to podivné jméno? Prý od vodárny, která stávala pod druhým obloukem sousedního mostu Pont Neuf. Její elegantní dvoupatrovou budovu zdobila nejenom věžička s astronomickými hodinami a zvonkohrou hrající každou hodinu jinou melodii, ale také bronzový reliéf zobrazující setkání Ježíše se Samaritánkou u Jákobovy studny.

Příště itinerář:

Jardin des Tuileries * L'Arc du Carrousel * Louvre * kostel Saint Germain l´Auxerrois * obchodní dům Samaritaine * Pont Neuf * Justiční palác * Conciergerie * Sainte Chapelle * Notre-Dame * Památník deportovaných * L'île St-Louis




Další články tohoto autora:
Marcela Bendáková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku