Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 29.5.2003
Svátek má Maxmilián




  Výběr z vydání
 >KOSMONAUTIKA: Proč byl Sojuz mimo?
 >MOTOCYKLY: Veteráni na Můstku aneb Čechie - Böhmerland
 >TECHNOMÓDA: Elektrické blondýnky i svalovci
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhoštěný host Ransdorf
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Můj život s rýmou
 >PSÍ PŘÍHODY: Spiritistický stolek
 >ZAJÍMAVOST: O majonéze a tatarské omáčce
 >FEJETON: Hranice porozumění
 >NÁZOR: Spravedlnost je základem státu
 >PENÍZE: Mávnete rukou nad 10 000 korunami?
 >POSTŘEH: O klíčích
 >NÁZOR: Hlas z Úřadu vlády
 >Chtějí vůbec uživatelé v ČR levnější Internet?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Vážená pojišťovno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Francie  
 
29.5. ZAJÍMAVOST: O majonéze a tatarské omáčce
Michael Storek

Mnohé oblíbené přílohy, bez nichž si nedokážeme naše jídla ani představit, pochází z poměrně nedávných dob. Tak například brambory se rozšířily ve střední Evropě až koncem osmnáctého století. Zprvu se na ně hledělo s nedůvěrou, ale nakonec lidé brambory přijali jako jednu z hlavních potravin. Ačkoli jen o bramborách se dají napsat celé romány a ne pouze jeden krátký odstavec, dnes se podíváme na historii majonézy a tatarské omáčky.

Vznik majonézy a původ jejího jména je obestřen tajemstvím. Podle nejrozšířenější verze majonézu údajně poprvé připravil francouzský kuchař pro hostinu oslavující vítězství vévody Richelieua*, který dobyl přístav Mahon. S Mahonem padl celý ostrov Minorka, do té doby v britském držení. Protože vévoda byl typický francouzský gentleman, nedal zajaté britské důstojníky uvrhnout do kobek, ale pozval je na hostinu, kde jednou z příloh měla být omáčka ze žloutků a smetany. Nešťastný kuchař ale nesehnal smetanu, proto ji nahradil olivovým olejem. Francouzi si na nové příloze pochutnali a pojmenovali ji na počest dobytí Mahonu "mahonnaise", z čehož později vzniklo slovo "mayonnaise". Zda chutnala i Britům prameny neuvádějí, ti asi měli po prohrané bitvě poněkud jiné starosti.

A tatarská omáčka? V devatenáctém století se ve Francii rozšířil tatarský biftek ze syrového hovězího masa. Známá historka tvrdí, že Tataři pokládali plátky syrového masa pod sedla a takto naklepané maso snědli. Pravda je ale trochu jiná - Tataři používali syrové maso jako jakousi náplast na poraněná či otlačená místa svých koní, ale toto maso nekonzumovali. K tatarskému bifteku byla podávána omáčka, jejímž základem byla majonéza, nasekaná zelenina, ocet, víno, citronová šťáva a další složky. Protože pojmenování obávaných tatarských válečníků pochází z latinského označení pekelných míst (tartaros), můžeme nebohou tatarku přejmenovat na pekelnou omáčku.

Michael Storek

* Louis François Armand de Vignerot du Plessis, vévoda Richelieu (1696-1788) byl vzdálený příbuzný kardinála a vévody Richelieua (1585-1642) známého z Dumasových Tří mušketýrů.


Další články tohoto autora:
Michael Storek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku