Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 10.6.2003
Svátek má Gita




  Výběr z vydání
 >TÉMA - EU: Vstup do Evropské unie je nejen v zájmu mladých lidí, ale i seniorů
 >TÉMA - EU: Proč by ODS neměla podpořit vstup ČR do EU
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Konec pochyb - ANO Evropské unii!
 >TÉMA - EU: Otázky euroskeptiků
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Policajte, co teď s tím?
 >PSÍ PŘÍHODY: Poplach - jedlý pes na obzoru!
 >TÉMA - EU: Proč nechci do EU.
 >HUDBA A ZVUK: Richard Wagner I. Revoluce
 >ARCHITELTURA: FATUL- Vzorky 02/03
 >IRÁK: Když dva dělají totéž...
 >INFO: Ministr informatiky Mlynář poslal nejenom IT do kotelny
 >DOPRAVA: Reportáž psaná na obláčku aneb Dokument o blbosti lidské
 >UNIE: Test vstupu do Evropské unie (EU)
 >POLITIKA: Záchrana loutkostrany
 >NÁZOR: Vzhůru do stávky!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
10.6. HUDBA A ZVUK: Richard Wagner I. Revoluce
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 304

Úterý 10.6.2003 Forbína Pražské Jaro na rozcestí? - přípodoteky Nová opera o teroru; Semerádová a Knoblochová zase mezinárodní cena; Kapralova kvartret v Japonsku. - recenze 2CD: Dětské písně českých skladatelů 18. a 19. století, Současná česká duchovní hudba (Kühnův dětský sbor a hosté - J. Chvála) - ftipy a paradoxy - Richard Wagner I. Revoluce…….LF
Forbína
> Pražské Jaro na rozcestí? Asi ano, protože dosavadní klasický řetězec koncertů sice pokračovat může - ale je to sázka na kvalitu což souvisí s penězi - Navíc obecenstvo je dnes zcela jiné, mentalitou, zvyklostmi, potřebami. A konečně je tu tlak masových medií, kolikrát na pohled atraktivnějších. Jaký záměr zvítězí a s jakými výsledy můžeme jen hádat. Je to přece jenom festival z našeho hlediska sice velevýznamný - i když mu u nás šlapou na paty podobné podniky jiné, ale z hlediska světa nepatří k nejprestižnějším. Inu uvidíme, uslyšíme - můžeme jen držet palce.


Přípodoteky
Keith Burstein,britsky skladatel pracuje - (spíš dokončuje) operu nazvanou "Manifest Destiny",pro Londýn: hlavním hrdinou je mladý muslim - student z Britanie, který se nějak zapletl do teroristického podzemí a ktery skončí jako vězeň v táboře Guantanamo na Kubě. O dílo se zajímá londýnská Broomhill Opera Company

divadlo Cockpit Theatre, kde se bude opera hrát letos na podzim. Jestli se dočkáme uvedení i u nás nevím. Nejspíš ano. Téma je aktuální, skladatelský rukopis autora bohužel neznám, jen doufám, že aktuálnost bude v souladu s kvalitou hudby..

Po nedávném úspěchu na soutěži v Magdeburku se podařilo flétnistce Janě Semerádové dosáhnout dalšího skvělého ocenění. Společně s cembalistkou Monikou Knoblochovou získaly 3. cenu na "16. Grosser Förderpreiswettbewerb 2003 der Konzert- Gesellschaft München" v soutěžní kategorii dua, v oboru "historicky poučená provozovací praxe staré hudby".

……..A tak to jde pořád.

Jen jestli tuhle invazi cen co vozí domů čeští muzikanti ocení příslušná místa taky u nás. To je slávy, když někde s odřenýma ušima zvýší odběr Prazdroj…

Kapralova kvartet odcestoval 3. června na své první japonské turné. Během 16 dnů /od 3. do 19. června 2003/ představí v 8 koncertech díla A. Schnittkeho, I. Stravinského, V. Kaprálové, B. Smetany aj. na koncertech v Togu, Nagakute či v rámci mezinárodního festivalu komorní hudby v Nagoyi. V rámci turné jsou plánovány také mistrovské kurzy.


recenze

Dětské písně českých skladatelů 18. a 19. století; Soudobá česká duchovní tvorba

Kühnův dětský sbor a hosté, J. Chvála

2CD Reprezentatnívní edice AMU č. 4 HF 0023

Autory dětských písní byli snad všichni známější skladatelé obou těch století, není divu, vycházeli z praxe a ta si tento žánr vyžadovala. Samozřejmě jde o výběr i když těch písní je zde 49. Jmenuji tu jen část autorů: J. J. Ryba, F. X. Dušek, J. Th. Held, J. K. Vaňhal….V. J. Tomášek, Fr. Škroup.

Jsou to skladbičky určené praxi a přímo dětem - ne jako dnes, kdy pod tímto žánrem nalézáme převážně skladby mnohdy vrcholně náročné, zpívané sice dětmi, ale spíš pro potěšení dospělých - dětského tu jsou hlasy a pak už jen více či méně méně skutečnosti odpovídající představa dospělého o dětském světě.

Zpívány jsou nejen dokonale - to u souboru takových kvalit jinak ani není možné -, ale také s nepřeslechnutelnou chutí a zájmem. Je nahrávacímu studiu ke cti, že jej neztlumila ani procedura nahrávání.

Druhé CD obsahuje duchovní skladby Petra Ebena, Milana Slavického, Jana Hanuše, Zdeňka Lukáše, Jiřího Temla, Ivana Kurze a Otmara Máchy. To je už jiný svět: dětské hlasy tu svým nenapodobitelným charakterem obzvláštňují hudbu, která v podání dospělých by asi zněla příliš artistně, nebo temně. Tady ovšem slyšíme co dokáže špičkový a svým způsobem profesionální sbor. Prakticky totéž, co sbory dospělých + onen kolorit - bez oněch záznějů, které občas pokazí na koncertě to či ono místo a zůstanou-li nevystřiženy i nahrávku. Tady, myslím, příliš střihat nutno nebylo.

Velice doporučuji. Škoda jen, že nemohu přinést zvukovou ukázku.



Ftipy a paradoxy

Češi dali světu čtyři hudebníky - Dvořák se vrcholu své slávy dočkal, Janáček jen začátku. Martinů je slavný už jako jméno, ne jednotlivou skladbou. Smetana pouze jednou operou a Vltavou z Mé vlasti. Za operetu bodoval Friml.

Ale sláva se dá i zmeškat: Novák, Suk, Ježek - ti všichni mohli být světově slavní, jen kdyby byla možnost je v pravý čas do zahraničí "vyvézt" a tam pořádně propagovat.

Ze staršího žebříčku popularity (USA) je vyniklo i několik českých titulů - kupodivu ze sféry vážné hudby. Především Fibichův Poém, takto část orchestrální selanky V podvečer, proslavil ji Jan Kubelík ve své úpravě pro housle a klavír. Pak ovšemže Dvořákova Humoreska a Largo z Novosvětské, Sibeliův Valse triste (ze scénické hudby), Sukova Píseň lásky a Nedbalův Valse triste z Pohádky o Honzovi. Všechno trvalky na desetiletí a všechno citovky - o jejichž skladatelích ti, kdož ty melodie poslouchají většinou moc neví, ani to jméno ne.

Proč ta obliba? Nikdo neví - nejmíň ti skladatelé. Proč například z celého sešitu Dvořákových Humoresek právě tu jedinou ve velmi nepohodlném Ges? Pravda, obecná praxe tu melodii povýšila o půltón a i přes změny, které to přineslo, obliba neklesla. (Možná byly pod prahem vnímání).


Richard Wagner I.
Revoluce

Plním slib a něco málo a nadvakrát o Richardu Wagnerovi píši - hlavně proto, že se mi hrubé zkreslování jeho života a díla jak se objevilo nedávno i v Neviditelném Psu z duše protiví.

Wagner Lisztovi o sobě:

"Zajisté, vezmeme-li mé schopnosti každou zvlášť, nejsou bezesporu velké. Jsem a dokážu jen tehdy něco, když v okamžiku vzrušení, v afektu shrnu všechny své schopnosti dohromady, pozřu v tom je i sebe sama. K čemu mne pak můj afekt zacílí, tím se stanu - pokud je toho třeba - ať je to hudebník, básník, dirigent, spisovatel, recitátor, nebo něco jiného. Tak jsem byl také jednou spekulativním filosofem."

Připodotýkám, že z literárního díla R.Wagnera nebyl přeloženo skoro nic, takže tuto stránku znají povětšinou jen specialisté.

Hudebními vzory mu byl Beethoven a pro oblast opery, jíž se Wagner takřka výlučně věnoval, pak Weber se svou snahou po vytvoření německé národní opery.

Wagner se nakonec přiklonil k myšlenkám Nového Německa, které v reakci na národovecký romantismus vyzdvihovalo otázky sociální. Vzorem - také Wagnerovi byla Francie 30. let, jediný "revoluční stát" a jediná kulturní velmoc. Zároveň usilovně hledal ve světě evropské opery poučení, oporu, inspiraci, záchytný bod pro svůj rodící se vlastní ideál nového dramatického, všechna umění zahrnujícího tvaru, který se měl stát hudbou současnosti a i budoucnosti. Francie to nebyla jen víra, to byla tehdy posedlost - neváhal proto opustit Německo a bez prostředků - i bez pasu odejel do Paříže. (1839)

Samozřejmě narazil: skutečnost byla zcela jiná, deprimující a v žádném případě nedovolující vůbec se prosadit, natož rozvinout aspoň něco z toho, co zamýšlel.

Vrací se tedy k ideálům svého mládí a odjíždí do Německa. (1842). Z té doby pocházejí jeho nejznámější a i nejhranější opery: Bludný Holanďan (1841), Tannhäuser (1845) a Lohengrin, (1848). Když se vrátil 1842 do Drážďan byl jeho Rienzi přivítán jásotem, dobře byl přijat i Bludný Holanďan, ale pak nastaly boje -

Wagnerovy opery byly hluboce lidské, co do svého literárního tvaru dokonalé - skladatel se začíná propracovávat od obvyklého dualismu recitativ - árie k zcela prokomponovaným celkům, rodí se nový deklamační sloh, důraz na orchestr je mimořádný. Vzniká technika leitmotivů.

Třeba říci, že Wagner se na svou reformu velice důkladně teoreticky a předem připravoval a zadruhé, že to, co teoreticky rozpracovával, se netýkalo pouze jednotlivostí, ale postavení umění ve společnosti vůbec:

"Až pak bude lidská společnost lidsky tak krásná a ušlechtile vyvinutá, jak toho samozřejmě nedosáhneme jen působením našeho umění, ale jak v to můžeme doufat a jak se o to musíme snažit ve spojení s velkou sociální revolucí, která se nevyhnutelně blíží, pak budou divadelní představení i prvními společnými podniky, při nichž zcela zmizí pojem peněz a zisku. Povede-li totiž za uvedených předpokladů výchova čím dál tím víc k výchově umělecké, budeme jednou všichni umělci do té míry, že se právě jako umělci spojíme ke společné svobodné činnosti pro věc, pro uměleckou záležitost samu nikoli pro vedlejší řemeslný účel.

Tak se může stát umění a jeho instituce, jejich organizace jakéž bychom si přáli mít- a jak zde mohla být jen zcela zběžně naznačena - předchůdcem a vzorem všech budoucích obecných institucí: duch, který spojuje umělecké těleso k dosažení pravého cíle by se mohl vznítit i ve všech ostatních společenských celcích , které si vytknou určitý lidsky důstojný cíl. Vždyť veškeré naše budoucí společenské chování má a může být - až dospějeme toho pravého stavu -čistě umělecké povahy, což je jedině přiměřené ušlechtilým schopnostem člověka..( Richard Wagner Umění a revoluce 1849).

Utopie? Zajisté, ale Wagner za své přesvědčení byl ochoten obětovat postavení - účastnil se revoluce a musel uprchnou z Drážďan, aby zachránil holý život.

Lubomír Fendrych





Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku