Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 25.6.2003
Svátek má Ivan




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Sudetští Němci - etymologie a historický, geografický a geopolitický vývoj obsahu pojmu a smyslu jeho užívání
 >MROŽOVINY: Čísla, o která jde až v první řadě
 >EKONOMIKA: Málo obchodů s dluhopisy i s korunou
 >POLITIKA: Další předčasné volby
 >ZAMYŠLENÍ: Co mají společného Albrecht z Valdštejna a naše armáda po roce.
 >HUDBA A ZVUK: Něco středověku
 >MUZIKA: Hello, Moby, kam běžíš, Moby?
 >NÁZOR: Nepodceňujme odborové bossy.
 >NÁZOR: Příspěvek k veřejným financím
 >EKOLOGIE: Skončí oceány prázdné?
 >LÉTO: Opalovat či neopalovat?
 >PENÍZE: Dluhy - cesta do pekla
 >INFO: Mimořádný provoz Rodičovské linky v den vysvědčení
 >MÉDIA: Jaká by mohla být Česká televize
 >POLITIKA: Už dost

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
25.6. HUDBA A ZVUK: Něco středověku
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 306

Úterý 24.6.2003

Forbína

Forbína horka a muzikanti – přípodoteky Výstava prací zvonařského rodu Manoušků; Praha bude mít jednu netradiční koncertní síň navíc; Komplet písní V. Kaprálové – recenze Jiří Bělohlávek Mozart Symphony “Prague” K 504, Voříšek Symphony in D major (Pražská filharmonie, J.Bělohlávek) – ftipy – Něco středověku, aneb na co všechno hraje duo SoliDeo


Forbína

V těchhle horkách se nechce nikomu nic – ale představte si muzikanti hrají – a to stojí leckdy nemálo potu i v normálách poměrech.Hrají – lidoví, muzikanti, komorní soubory, orchestry – proto tady jsou a znají své povinnosti. Totéž v zimě, kdy ne vždy je sál dostatečně vytopen.Tak si na ně aspoň vzpomeňte.


Přípodoteky

 

Výstava prací zvonařského rodu Manoušků v Jindřišské věži v Praze dává dobrý přehled o zvonařském umění vůbec. K špičkovým prací patří nepochybně zvonkohra což je 57 zvonů zavěšených na speciální kovové konstrukci – ovládány mohou být ručně i elektronicky. Měla už řadu koncertů – provozována znalcem Radkem Rejškem.

V Jindřišské věži bude mít Praha jednu koncertní – zajisté netradiční – síň navíc. Zvonař Petr Rudolf Manoušek vyrobil pro tu místnost zvonkohru o 10ti zvonech ovládaných elektronicky i ručně, což umožňuje improvizaci a doprovod jiných nástrojů. Samozřejmě jde o nástroj umožňující komorní poslech.

Kompletní písně české skladatelky Vítězslavy Kaprálové (v nahrávce sopranistky Dany Burešové a amerického klavíristy a profesora Michiganské univerzity Timothy Cheeka) vyjdou letos na podzim v Supraphonu. Sponzory nahrávky jsou University of Michigan a Kapralova Society.

 


recenze

Jiří Bělohlávek

Mozart Symphony “Prague” K 504, Voříšek Symphony in D major

Pražská filharmonie, J. Bělohlávek

CD Supraphon SU 3713

Mozart psal jednu ze svých vrcholných symfonií jednak v dost tíživé finanční nouzi a pak velíce rád odjížděl do Prahy po odmítnutí jeho Figarovy svatby Vídní. Na Prahu vzpomínal rád: tady měl úspěch, tady byl slavný a vážený. Stačí to na vysvětlení proč vzniklo právě toto dílo a ne jiné?– Jistěže ne, ale to tak je v hudbě většinou. Dílo mělo znít uším posluchačů libě, takřka bezproblémově – přes to se tu najdou vážněji znějící místa – až dost na to, aby to bylo nápadné. Skladatel se zkrátka nedokáže zcela odpoutat od svého emocionálního rozpoložení aspoň u skladeb, na kterých si zakládá.

Voříšek byl zázračné dítě, kterému se nedostalo příležitosti – mohl být jistě světovým skladatelem. Místo toho nenašel v Čechách obživu, takže odejel d Vídně, kde se až po deseti letech stal dvorním varhaníkem. O dva roky později (1825) podlehl tuberkulóze – tehdejší nemoci chudých lidí. Jeho symfonie je obdivuhodná už proto, že nebylo lehké napsat v době Beethovenově symfonii, natož tak invenčně samostatnou a emocionálně účinnou. Ve svých klavírních skladbách pak tvoří spojnici mezi klasicismem a raným romantismem.

Provedení je excelentní – asi padesátičlenný orchestr zvládne vše, navíc má průzračnost a ohebnost, které velké orchestry postrádají. Na bookletu sice stojí jasně Prague Philharmonia - tedy běžně Pražská komorní filharmonie - což by snad někoho nepozorného mohlo vést k záměně s  Českou filharmonií. Ano jde o Bělohlávkem řízený a vycepovaný orchestr nadšenců, nejlepších hudebníků co znám – příznačně pro naše poměry plovoucích na rozbouřeném moři nejisté existence.

Měli byste mít ve své diskotéce.



ftip

Modulace umění přechodu z jedné tóniny do druhé dostatečně nápadné a elegantní, aby to vzbudilo obdiv. U některých sborů a capella se tak děje mimovolně.

Modus – zcela určitě podezřelá stupnice

Motiv -vznešenější výraz pro melodii

Obligátní - doprovodný hlas, který začasté z hlediska posluchače bývá zbytečný. Z hlediska muzikantů, totiž jejich honorářů, je tomu ovšem jinak.


Něco středověku

aneb na co všechno hraje duo “SoliDeo”

SoliDeo se specializuje na hudbu středověku, renesanční a barokní. Využívá replik starých nástrojů, zvláště dechových, vyráběných speciálně pro tento soubor. Koncertují převážně v dobových interiérech, klášterech, zámcích.Vystupují i v dobovém oděvu

Repertoár staví s ohledem na posluchače, tak aby zaujal i toho, kdo se s touto hudbou setká vůbec poprvé. Rádi a často hrají pro mládež , skladby uvádějí slovem a představí i své nevšední nástroje.

Po všeobecně i dnes známých zobcových flétnách uslyší posluchači chalumeau, cornamusu, crumhorn, gemshorn (to je celá rodina rohů: sopraninový kamzičí, altový mufloní, sopránový altový a tenorový roh kravský), vzdušnicovou šalmaj, platterspiel a jiné.

Některé si tu představíme spoň obrázkem a písmem, škoda, že Hz už nemůže přinášet zvukové ukázky – jsou jinak k dispozici.

 


Chalumeau


Cornamusa

 


Gemshorn


Platterspiel


Crumhorn


Rauschpfeife



Kravský a mufloní roh

Protože ladění všech těchto instrumentů nejsou stejná, sáhlo SoliDeo k možnostem, které dává elektronika 21. století a užívá profesionální instrument elektronického typu, který je tónově a laděním přizpůsobitelný a zvukově věrohodný.

LF

 

 

Lubomír Fendrych





Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku