Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 29.7.2003
Svátek má Marta




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Nekriminalizovat interrupce
 >POLITIKA: Vládní koalice: normální je lhát
 >SVĚT: Instruktáž o kanibalismu
 >CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (2)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Se Zhoufem na výletě
 > PSÍ PŘÍHODY: Zrodil se nový rituál?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co odešlo k nožům
 >HUDBA A ZVUK: Pražská mobilní zvonohra
 >PRAHA: Starostenská zlovůle
 >PRAHA: Anonymní galerie v tunelu
 >EKONOMIKA: Trhy čekají na impuls
 >GLOSA: Kdo se nestará
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE: Epidemie stavebního spoření
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Malířství  
 
29.7. PRAHA: Anonymní galerie v tunelu
Jiří Wagner

Vchod ze žižkovské strany
Smutný pán a TV

Zatímco minulý čtvrtek vypukla na Václavském náměstí expresionistická výstava artefaktů vytvořených předními umělci, v hloubi hory Vítkov se už nějakou dobu skrývá výstava mnohem menší, neokázalá a na prostor ani hlasitý aplaus kolemjdoucích neaspirující. Podle mého názoru si umělci na Václaváku i ti v karlínském tunelu dělají z diváků srandu, ti na Václavském náměstí však sebe i své výtvory berou až moc vážně, svým uměním se holedbají a chtějí jím ohromit nejen Pražany a sem přibyvší turisty, ale rovnou celý svět. Přírodní umělci pod Vítkovem na obdiv a aplaus evidentně neaspirují, nicméně jejich díla také stojí za povšimnutí.

Galerii v hoře Vítkov jsem objevit dřív nebo později musel, protože ze Žižkova chodím často dolů do Karlína na stanici metra Křižíkova, pochopitelně tunelem pro pěší krz vrch Vítkov. Tak jsem tudy nedávno prošel, abych posléze i vyfotografoval dvě na sobě zřejmě nezávislé výstavy "uměleckých" děl.

Už vchod ze žižkovské strany je zajímavý. Zatímco ten spodní, karlínský, je stále šedivý a pošmourný, horní žižkovský přímo hýří barvami. Kdosi mně neznámý jej omaloval barvami duhy (nebo homosexuálů, kteří si duhu přivlastnili) a člověk při vcházení do tunelu dostane hned veselejší náladu. Kousek za duhovým vchodem začíná maličká galerie. Anonymní umělec tu trošičku řádil s bílou barvou - můžeme se podívat na pána, kterak smutně hledí na svůj televizor (asi zrovna nedávají nic pěkného) a kousek za ním je další pán. Ten je ale poněkud společensky unavený a tak si sedl, opřel o zeď a nohy natáhl pohodlně dopředu. Za touto dvojicí následuje ještě velká zelená kytka, očividně pocházející z dílny jiného umělce a po chvíli udiveného kroucení hlavou člověk dojde k další minigalerii, tentokrát fotografické.

Ta bohužel není z tak trvanlivého materiálu jako výstava před ní a tak jednotlivé kousky postupem doby berou zasvé. Nicméně je to velice vtipná výstavka fotografií. Jak jsem ale zjistil z popisku pod exponáty, přišel jsem pozdě, přesto ale objektiv mého aparátu stačil ještě zachytit většinu exponátů i s písemným vylíčením celé události:

Špionážní fotografie z nejúspěšnější akce v dějinách britské CI-5 mapující sídla agentů konkurenční tajné služby MI-3 v okrajových čtvrtích Londýna. Snímky vytvořil v 80. letech agent 4-5 miniaturním fotopřístrojem vyvinutým na zakázku nejmenovanou japonskou firmou.
Popis fotografií:
č. 1 Instalace odposlechových parabol typu U2
č. 2 Neúspěšný pokus o atentát neznámým teroristou
č. 3 Běžný agentský život
č. 4 Unikátní zachycení podoby šéfa radikální protidrogové sekce
č. 5 Důmyslné opevnění skladu zbraní
č. 6 Originální rušička signálů vlastní výroby
Zvláštní poděkování Státnímu muzeu CI-5 v Londýně, které zapůjčilo historické fotografie a dokumenty

Pod popiskem jednotlivých obrázků je ještě fotografie onoho unikátního fotoaparátu (podle všeho skutečně přináležejícího službě CI-5) a jeho popis:
Rozměry:
28 x 28 mm
28 x 36 mm (s úchytem)
Záznam obrazu: 8 mm neg. film
Objektiv: 92 mm (série mini)
Výrobce: neuvedeno
Použití: neuvedeno
Rok výroby: 1982
Počet: 3 ks
Zdroj: Státní muzeum CI-5 v Londýně

Věčná škoda, že v době mého "objevu" již na zdi tunelu scházely fotky č. 4 a 6, takže se už nedozvím, jak vypadal šéf protidrogové sekce a vzhled rušičky signálů mi taky zůstane utajen. Zbývající fotografie mě však dostatečně přesvědčily, jak nebezpečná musela být práce agenta, který jistě při pořizování snímků nasazoval život. Pravda, nezkušenému kolemjdoucímu mohou fotky připomínat snímky běžného pražského sídliště z doby totality a o obrázku miniaturního fotoaparátu by si zas laik myslel, že jde o nějakou obyčejnou lampičku, ale my zasvěcení víme své...

Když jsem se v úvodu zmínil o výstavě artefaktů na Václavském náměstí, nutno dodat, že jde o festival Sculpture Grande, který pořádá Gallery Art Factory spolu se Sdružením přátel Václavského náměstí, který má mít trvání od 24. července do 31. září 2003 a jednotlivé plastiky budou postupně obměňovány, aby si kolemjdoucí přišli na své. O výstavě je možno se dočíst kupříkladu na stránce Pražských novin.

P.S.- V neděli jsem zjistil, že z fotografií v karlínském tunelu zbývají poslední tři a popisek už taky chybí. Škoda...:-(

Dokumentační fotografie služby CI-5



Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku