V noci ze sobotu na neděli se čas zlomil a ohavná anomálnie zvaná letní čas odešla na půl roku k čertu. Pravda, nadávám rituálně, ne že by mi letní čas tak strašně moc vadil... Ale v neděli ráno jsem si pospal s chutí.

Zajímavé bylo, jak jsem pak měl v neděli dost času. Neděle je můj běžný pracovní den, dokonce ho mám obvykle kvapnější než dny během týdne. Jenže to bylo bez nervozity. Vždycky, když jsem se podíval na hodiny, bylo o hodinu méně, než jsem se obával, že je!

Teď, když je letní čas za námi, se mohu přiznat, že mi opravdu méně vadí, než jsem ochoten přiznat. Asi to nejhorší co na něm je, je změna času ze zimního na letní . Prostě těch pár dní, kdy je třeba si zvyknout na časnější vstávání. To je mrzutá etapa, ale pak je to fajn, že je sluníčko tak dlouho. Jen tomu se mi nechce věřit, že letní čas přináší nějaké finanční úspory. Nejspíš je jednou zaveden a protože je zaveden, nikdo ho už nedá nazpět.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku