Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 15.11.2003
Svátek má Leopold




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Jak jsem si v ČR pořizoval ADSL
 >ŽIVOT: Jak jsem dělal zkoušku z vyhl.50/1978
 >INFO: Předvánoční pořad ve skanzenu - Radujme se, veselme se…
 >POSTŘEH: O hygieně
 >NÁZOR: Čtrnáct let po ...
 >GLOSA: Symboly Rady
 >CESTOVÁNÍ: Diktátoři na kolejích
 >POLITIKA: Jak EU pomohla demokracii
 >NEHODOVOST: K čemu je ministr Gross?
 >ŠACHY: Kasparov vs. X3D Fritz - remíza do začátku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - dětské hry
 >PSÍ PŘÍHODY: Rvačka se zachováním svatozáře
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >SVĚT: Tři muži za Osamou.
 >ZAMYŠLENÍ: Boris aneb České prostředí 3

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
15.11. POSTŘEH: O hygieně
Ivo Rýznar

Blahořečím všem obchodům (viz například http://www.ryznar.wz.cz/rana-11-2003.htm#3-11-2003) které se vykašlaly na ten nesmyslný igelitový požadavek a koblihy vám nandají podle požadovaného počtu do obyčejného papírového sáčku nebo přímo do ruky. Kdo někdy ochutnal zmíněné pečivo zatavené v igelitu či mikrotenu, pochopí. Přitom si neodpustím všetečný dotaz - proč se ten hloupý předpis týká ausgerechnet jenom koblih? Proč ne také třebas rohlíků? Tuhle jsem ráno pozoroval, jak překládali z dodávky pečivo do zrovna otevřeného krámku. Řidič vyházel na chodník plné přepravky, že občas nějaký rohlík spadl na zem vůbec nevadilo, skončil mezi ostatními v přepravce. Přitom jsem viděl v naší samoobsluze občas prodávat rohlíky i v mikrotenových sáčcích. Nevěřím však tomu, že se jich nedotkla lidská ruka, protože někdo je tam přece musel přeložit a sáčky zavázat. Mimochodem, tohle zboží tam vídávám povětšinou jenom večer, a když jsem si je jednou z nouze koupil, byl jsem dost zklamán. Na omak totiž připomínaly tvrzený kaučuk. Zřejmě prodejce doufal že se v sáčku zapaří a změknou...

Již delší dobu pozoruji, jak prodavačky a prodavači v oddělení lahůdek používají mikrotenové či chirurgické rukavice. V horším případě mají na ruce nabírající saláty, sýry a uzeniny navlečený sáček. Vida, co všechno nejsou prodejci a prodavači ochotni udělat pro hygienu a pro zdraví zákazníka! Já bych si tolik hodin denně ruku v neprodyšném obalu pařit nechtěl.

Se svíravým pocitem hladu v žaludku jsem tuhle stál ve frontě na lahůdky a přemítal, co si koupit. Čas se vlekl, fronta postupovala pomalu, a tak jsem pozoroval fešnou prodavačku s rukavicemi při její práci. Přitom jsem začal pochybovat o pravém důvodu igelitové hygieny. Nejprve vzala do ruky několik koleček salámu, položila je na mikrotenovou fólii na váze a stiskla tlačítka na klávesnici. Pak zboží zabalila do papíru, přelepila samolepkou s čárovým kódem a položila na půlt. Načež si otřela čelo, vzala za kliku dveří a zavolala do vedlejší místnosti, aby donesli další nakrájenou šunku. Zřejmě se jí zatočila hlava, neboť se rukou na chvilku opřela o sloup... Když jsem si uvědomil co vše za tu dobu ohmatala, dospěl jsem k závěru, že rukavice mají za úkol chránit před bacily spíše jen její ruce.

Mimochodem, k obědu jsem si raději koupil v igelitu zatavené "svlékací" párky...


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku