Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 19.11.2003
Svátek má Alžběta




  Výběr z vydání
 >TÉMA: O zlých, hloupých Češích a hodných a vyspělých Germánech, potažmo Němcích.
 >ENERGIE: Máme v energetice na vybranou?
 >ŠACHY: Kasparov ve 3.partii deklasuje X3D Fritze
 >MROŽOVINY: Viděl jsem ukřižování 2
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zakázaných kalhot, největší... co?
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart vyjde zkrátka i zdlouha
 >ZAMYŠLENÍ: Kterak Miloš Zeman zachránil ODS
 >POLITIKA: Špidlovy malé velké uši
 >DOPRAVA: 30CKL a 19 mrtvých
 >NÁZOR: Lesní pych
 >GLOSA: Chodník se v zimě neudržuje
 >PŘÍBĚH: Weekend v Muqdisho
 >FEJETON: Kam s ní anebo s ním
 >PENÍZE: Proč je v českých bankách draho?
 >CHTIP: Bože, ať dostanu přidáno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
19.11. RODINA A PŘÁTELÉ: Zakázaných kalhot, největší... co?
Ondřej Neff

Tabu se může týkat kde čeho. U mně se týká jedněch kalhot. Jsou to kalhoty značkové, manšestráky béžové barvy to jsou. Nosil jsem je asi půl roku, když se vrátila na prázdniny ze studií moje dcera Irena. Spatřila mě v kalhotách béžové barvy manšestrového materiálu.
"Co je to?"
"Kalhoty."
"To vidím," pravila přísně. "Ale jaký?"
"Značkový."
"Jenže tuhle značku nosí jenom blbečkové!"
Zvláštní věc. Viděl jsem reklamy na oděvy oné značky. Krásní mladí mužové a neméně krásné mladé ženy byly na nich. Ani na jednu neangažovali Luďka Sobotu v zarolované rádiovce. Mohl bych se identifikovat s ideou síly, ideou mužnosti, ideou podnikavosti. Mohl bych se snažit získat jiskru do oka, a možná po dlouhém křesání bych dosáhl zlomku jiskrnosti, jakou disponují mužové odění do kalhot téhle značky!
Zavolal jsem Davida, mého syna, jako arbitra.
"Blbčekové," usoudil.
Schoval jsem je do skříně. Na dno. Proč jsem je vylovil?
Jednoduché vysvětlení.
O dlouhém víkendu jsem uklízel listí. Chtěl jsem ho hrabat do plachty. Tu jsem loni na podzim natáhl přes hromadu dříví do krbu. Jenže jsem si nevšiml, že nahoře na té hromadě je proláklina, tudíž že na plachtě vznikla louže a že spadané listí proměnilo vodu v jakousi smrdutou tekutinu. Jak jsem zatáhl za tu plachtu, tekutina mi chrstla na pracovní kalhoty.
Takže jsem vytáhl ty zavržené manšestráky od věhlasné firmy. Potřísněné kalhoty jsme vypral. Ale ty manšestráky mám pořád na sobě. Užívám si slastného pocitu zakázaného ovoce!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku