Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 25.11.2003
Svátek má Kateřina




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Komu na Rusi žiť charašo?
 >POLITIKA: S komunisty ne?
 >ŽIVOT: Pohled do očí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Hlas věcí
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Baconova výstava ve Vídni
 >PSÍ PŘÍHODY: Mezi ohněm a hlubokou vodou
 >ARCHITEKTURA: Kouzlo starých továren - holešovická teplárna
 >POLITIKA: O autistech a našich médiích
 >POLITIKA: Kdo a proč nenávidí Židy
 >EKONOMIKA: Všechny sledované trhy porostou
 >FEJETON: Nemocnice na okraji publicistické slušnosti
 >POLITIKA: Protiameričtí Američané v Praze
 >POSTŘEH: O nákupních vozíčcích
 >FEJETON: A léta běží, vážení
 >PENÍZE: Budou dárky letos na dluh?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
25.11. ARCHITEKTURA: Kouzlo starých továren - holešovická teplárna
Zdeněk Lukeš

Vlastně to byla původně elektrárna, postavená na přelomu XIX. a XX. století (1898-1900) pro podnik Elektrické dráhy hl. m. Prahy. Měla čtyři parádní komíny, dvě velké sousedící haly pro kotelnu a strojovnu, dále montážní dílny, trafostanice, vlečku s příslušenstvím, vlastní vodní hospodářství… Celé to zřejmě projektoval Jan Kříženecký - nedostudovaný architekt a známý průkopník filmu (a taky bratr úspěšného architekta a profesora pražské techniky Rudolfa K.). Tak, jak bylo tehdy běžné, továrny vypadaly velmi reprezentativně. Architektura byla směsí historismu a secese, stála tu pohledná administrativní budova a krásná secesní brána do areálu.

Unikátní bylo samozřejmě i strojní vybavení - poslyšte: V kotelně bylo původně umístěno 32 kotlů Tischbeinovy soustavy o 230m2 topné plochy. Každý kotel byl opatřen předehřívačem páry (systém Schwörer). Kotle byly sestrojeny pro přetlak 12 atmosfér. Kotle byly rozděleny do skupin a každá z nich měla zaústění do jednoho komínu - celkem byly postaveny 4 komíny (v první etapě dva), každý o výšce 73 m nad niveletou dvora. Průměr komína v nejvyšším bodě byl 3m. Kotle napájelo speciální zařízení sestávající z rotačních čerpadel, čistící stanice, parních napáječek a injektorů. Čerpadla byla umístěna v suterénu strojovny. Uhlí se dopravovalo do kotelny vozíky na speciálních kolejích, na něž byly vyzvednuty výtahovou plošinou. Popel z kotlů byl odstraňován speciální šachtou pod úrovní podlahy kotelny a výtahem dopravován na povrch.

Elektrická zařízení se skládala z generátorů třífázových a stejnosměrných. Celkem dodávaly 200-270 kW stejnosměrného proudu. Celkový výkon byl pak 2500 kW. Ve střední části Strojovny je umístěn rozvaděč s měřiči, pův. na mramorových deskách (dnes keramický povrch). Ten je situován na kovové lávce nad hlavním vstupem, která je přístupna železnými schodišti po stranách.

Veškeré strojní vybavení dodaly Českomoravská strojírna, Akciová strojírna Breitfeld-Daněk, Siemens und Halske, Ganz, Ringhoffer, Křižík, Ruston ad.

Z původní továrny se zachovala jen dvojice zchátralých hal a stará hospoda, která tu ovšem byla už dřív. Bránu zbourali někdy v 80. letech. Pak je tu pár slušných funkcionalistických staveb - nová kotelna, trafostanice arch. Mlíky a administrativní budova s cejchovnou arch. Buriánka - ale to vše ve značném stádiu rozkladu. Ošklivá je nová administrativa ze 70. let, která celý pečlivě komponovaný areál zaplácla.

Co s tím? Je to celé v dezolátním stavu, ale velkou halu by bylo možno zachránit. Strojů tam už moc není, ale zachoval se velín ze 30. let, původní dlažba nebo litinová zábradlí. Také fasáda je velmi kvalitní. Kdyby se podařilo obnovit bránu a najít pro stavby nové využití, nebylo by to vůbec špatné…

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku