Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 27.11.2003
Svátek má Xénie




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Smrt a pohled do očí
 >GLOSA: Polohrubá nabídka?
 >IRÁK: Proč pojede nemocnice domů?
 >SVĚT: Bullshit Bingo in Germany
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání s Plissonem
 >PSÍ PŘÍHODY: Čekají nás rachejtle
 >FEJETON: Příběh Josefa K. aneb grand slam
 >KOMENTÁŘ: S komunisty se musí mluvit
 >SPOLEČNOST: Gauss, kolaboranti a disidenti
 >REAKCE: Mimořádná drzost poslance Jana Mládka
 >POSTŘEH: O Praktice
 >PENÍZE: Finanční plánování podle Sophia Finance
 >MEJLEM: Kupa vtipů kameňáků
 >CHTIP: Chytrý chlapec Suzuki
 >ŽIVOT: Vozíčkářka zve politiky na týdenní pobyt.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
27.11. FEJETON: Příběh Josefa K. aneb grand slam
Alex Koenigsmark

Navzdory titulu nemá tento příběh Josefa K. mnoho společného s Kafkou. Dcera mého v tomto případě nešlo o kamaráda, povrchního známého, o hodně staršího než já, Zdenička je asi tak čtyřicetiletá, stále sexy dáma a žije plným, intenzivním životem moderní, emancipované a vášnivé ženy. Zatímco Bolek Polívka pořídil každému ze svých dětí luxus vlastní matky a Hana Marvanová dopřála zase každému dítku vlastního otce, Zdenička prohlašuje, že její dvě dcery žádné otce nemají. A skutečně, lze říci, že se podobají jenom jí samotné.
Občas ji přistihnu, jak se na tyto dospívající dcery zadumaně dívá a oči má zúžené jakýmsi záhadným podezřením. Ovšemže je každá dospívající dcera svému rodiči hádankou, ale já tuším, o čem Zdenka přemýšlí.
Zdenička nebyla nikdy příliš problematická dívka. Poprvé utekla z domova, až když jí bylo dvanáct a tvrdila tehdy, že šla hledat otce. Možná to bylo způsobeno tím, že onen můj známý její matku, která byla sice velice pohlednou ženou a v rámci možností vzdělanou vědeckou pracovnicí, ale zároveň také vášnivou a věřící členkou KSČ, pod nějakou záminkou opustil asi rok po dceřině narození, respektive byl matkou z domova vyhozen. Nerozuměli si. Její otec Olek byl reformní komunista, dalo by se říci orientovaný ve směru Oty Šika, maminka Marie naopak takřka dogmatička, za kterou by se nestyděl ani Vilém Nový.
Tato Zdenčina matka Marie byla v jednom vědeckém ústavu, kdysi dávno za totalitního režimu, milé mladé čtenářky, předsedkyní stranické organizace. V tehdejších vědeckých ústavech, zejména šloli o filozofii či společenské vědy, hrál důležitou roli alkoholismus, jelikož stmeloval kolektivy. Nu a v osmdesátých letech už nebyl ani sex ničím vysloveně protistranickým, zejména, neodehrávalli se příliš daleko od kolektivu.
"Nihil humanum a me alienum puto" (doufám, že si to pamatuji správně!, latinské gymnázium mi díky Olekovi, Marii a jim podobným nebylo dopřáno) nic lidského není mi cizí bylo koneckonců jedním z Marxových životních hesel a rozhodně se soudruhům víc líbilo, než to druhé jeho životní motto, jež znělo "de omnibus dubitandum est" (o všem jest pochybovat).
Jednou po takovém intenzivnějším stmelování kolektivu gruziňákem se přihodilo, že se soudružka Marie nechce se mi používat poetický tvar "pomilovala" a tak nezbývá než popisný chlad dopustila sexuálního styku s mladým společenským vědcem Josefem K. a to tak, že na náměstkově psacím stole. Našla v tomto kancelářském sexu zalíbení, ani společenský vědec Josef K. nebyl proti; soudružka Marie byla v té době stále pohledná a použitelná a navíc to bylo dobré pro jeho vědeckou kariéru.
Jejich láska nacházela průchod zpravidla v pondělí v poledne a ve čtvrtek odpoledne mezi čtvrtou a pátou, někdy pak také náhodně, jestliže na ústavu probíhalo nějaké vhodné stmelování.
Až potud nic zvláštního. Mladý Josef K. se od zkušené soudružky mnoho naučil a zkušenosti předával dál, zcela v duchu dobových hesel. Pak se Josef K. jednoho dne zase jednou seznámil v hospodě U malířů, která tenkrát byla levná, s příjemnou pohlednou studentkou, nabídl jí předávání zkušeností a skončili v jeho ušmudlané garsoniéře. Našli v tom zalíbení a dalo by se říci, že spolu začali chodit, ačkoliv toho opravdu mnoho nenachodili.
Když si ozřejmil její identitu, byl nejprve poněkud překvapen, pak pobaven a rozveselen. Zdeničce o svých kancelářských pletkách samozřejmě nevyprávěl, Marii se zase nezmínil o studentce. Jinak se nic nezměnilo, a na nic by se bylo bývalo nebylo přišlo, nebýt jako vždy náhody. Náhoda chtěla tomu, aby studentka Zdenička pravila matce, když tato stála u žehlicího prkna, že se džíny nežehlí na puky, aspoň její přítel, ve všem dovedný Josef K. to říká.
Matka sezelenala a podrobila dceru výslechu; nic netušící Zdenička byla velmi upřímná a tak se obě dámy dověděly, že soudruh Josef K. s nimi provozuje něco, čemu se v odborných děvkařských kruzích (ale to Zdenička tenkrát nevěděla) říká Grand Slam.
V pondělí pak Marie svolala ústavní výbor stranické organizace a pravila ke shromážděným teoretikům vědeckého socialismu:
"Že soudruh Josef K. spí se mnou, to všichni určitě víte, tenhle ústav je strašná drbárna. Je ovšem naprosto nemorální a neuvěřitelně nesocialistické, že zároveň zneužil moji dceru, ale nejen to, on to provozuje i nadále! Vždyť to je přímo krvesmilstvo. A tak jako předsedkyně stranické organizace žádám jeho potrestání, zkrátka navrhuji vyloučení ze strany."
Nastalo hluboké ticho. Posluchači nevěřili svým uším a lapali po dechu. Někteří si závistivě utírali pot s čela a někteří potlačovali smích. Překvapení a poněkud pobavení členové výboru se dívali jeden na druhého. Posléze si odkašlal jeden akademik.
"Krvesmilstvo," řekl, "soudružko předsedkyně, je něco jiného. K tomu doufám ještě nedošlo."
Nu, soudruzi posléze pomocí gruzínského koňaku Marii nakonec s poukazem na nevyhnutelnou ostudu toto sexuální vydírání rozmluvili a po delším rozhovoru s náměstkem, o jehož stůl šlo, se nad sebou zamyslel i Josef K., konečně, vždyť zůstal členem strany, nechtěje být z ústavu vyhozen.
Hádejte, milé dámy, komu, respektive čemu dal přednost.
Zdenička sama tedy dnes hledí na své dospívající dcery se zádumčivým podezřením a někteří víme, proč.




Další články tohoto autora:
Alex Koenigsmark

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku