Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 2.12.2003
Svátek má Blanka




  Výběr z vydání
 >PRIVATIZACE: V Brně v Královopolské, a. s., se teď o něčem rozhoduje
 >KOMENTÁŘ: Těžký život politického vtipálka
 >REAKCE: Boj o důchod není jen věcí pana Olmera.
 > ŠAMANOVO DOUPĚ: Síly reakce NATO v Liberci
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Drastický krok proti spamu
 >PSÍ PŘÍHODY: Kdo se od koho učí
 >ARCHITEKTURA: Krása prvorepublikových portálů
 >POLICIE: Čeko-Grosso-latinoamericáno
 >ZÁBAVA: Žerte a hubněte, hubněte a žerte!
 >POLITIKA: Elektronická demokracie je uskutečnitelná
 >EKONOMIKA: Investoři jsou nerozhodní
 >Žádné další Romy tu nechceme!
 >PENÍZE: Cokoliv na hypotéku?
 >FEJETON: Můj boj o důchod II
 >FEJETON: Vlna nostalgie v Čechách

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
2.12. ZÁBAVA: Žerte a hubněte, hubněte a žerte!
Ladislav Kahoun

Tak tu máme můj jubilejní dvacátý článek v Neviditelném psu. Když už máme to výročí, tak ať je to něco důstojnějšího, že? Důstojnost vyjádříme již názvem článku. Já ale vlastně nevím, pod jakým názvem článek vyšel. Alibisticky jsem do Neviditelného psa poslal dva alternativní názvy, v jednom z nich jsem použil dvakrát krásné české slovo "žrát", ve druhém pak místo toho jen ubohý umírněný výraz "dlabat" (ve smyslu jíst, nikoli dlabat díru do něčeho). Ať si to rozhodnou v redakci sami, jaký název si troufnou nad článek dát... Pokud je tedy v nadpise dvakrát slovo "žrát", skvělé, Pes jsou pokrokové odvážné noviny, které se nebojí vulgarismů v jazyce. Pokud je v nadpise dvakrát slovo "dlabat", skvělé, Pes jsou pokrokové, ale dobrých tradičních hodnot čistoty jazyka si vážící noviny, které ve svých článcích nestrpí žádné vulgarismy! Jsem to ale vůči Psu nevděčník! Zjevně zkouším, kam až mohu v článcích zajít. To jsem prstíčkem hrabal, když mi můj kontroverzní článek o Vladimíru Železném jedny nejmenované papírové noviny nechtěly vzít. Nějak mi tehdy pořádně nechtěli říct proč... Poněkud jsem o tom přemýšlel a myslím si, že Vláďa Železný měl možná trochu pravdu, že proti němu jela silná PR (ne že by k tomu jeho protivníci neměli důvody...). Můj článek se moc neshodoval se stylem ostatních článků o fenoménu Vladimír Železný a pro papírové noviny bych ho asi musel přepsat a pak pojmenovat jako např. "Několik dalších věcí, ze kterých lze také vinit Vovku Železných... No, nic jsem nepřepisoval a patnáct minut po tom, co jsem článek emailoval Psu, mi přišlo od editorky: "Váš článek jde okamžitě do nejbližšího vydání." Pes je opravdu nezávislý. Ať žije Pes!!! Mám Psa rád a co ještě snese mi vydat, budu zkoušet jen středně rychlým přitvrzováním... Mí věrní čtenáři si jistě povšimli plynulého sestupu úrovně mých článků od seriózního pojednání o Vladimíru Železném v článku prvním, až k vybízení napadených žen k zabíjení násilníků v článcích pozdějších. A furt mi to Pes vydává...Ať žije Pes!!! Tak se mu v tomto jubilejním dvacátém článku odvděčím a napíšu už opravdu pořádný brak...

Tento článek bude mým specifickým příspěvkem k otázce etiky reklamy... Hmm, to by znělo sice vznešeně, ale skutečnost je mnohem jednodušší, a sice, že jsem právě dostal vztek, že jedna moje příbuzná, nána pitomá, utratila spoustu svých těžce vydělaných peněz za jakousi, dle reklamy údajně vynikající, dietu. Neodolala reklamě na to neuvěřitelné hubnutí a vydala pro ni dost velké prachy za dietu jednoho pána (jinak úspěšného baviče), kterého já mám docela rád, a hádejte co? Nezhubla! Tedy, budu spravedlivý, ona asi, dieta-nedieta, furt dlabala sádlo a anglickou slaninu; ten bavič za to nemůže, jistě mu ta jeho metoda funguje...
Tedy, na podporu šetření peněz plnoštíhlé časti naší populace, uveřejním v závěru tohoto článku svůj vlastní originální ověřený Kahounův návod, jak žrát a přitom hubnout. Nic za to nechci, nicméně číslo svého konta po Kahounově dietě přeživším osobám rád na požádání zašlu. Abychom se vrátili k podstatě věci, viděl jsem někde reklamu na bavičovu metodu a zdálo se mému laickému nevycvičenému oku, že foto pana baviče před zhubnutím mělo možná elektronicky upravenu velikost bříška a to tak, že bříško bylo zvětšeno (fakt se mi to určitě jen zdálo, určitě blbě vidím...). Rozdíl mezi bříškem před dietou a po dietě by se pak zdál větší. Metoda pana baviče jistě funguje, pokud by jí ale snad bylo bývalo pomoženo elektronickou úpravou fotky, nebylo by to hezké. Moje nezřízeně žeroucí a nehubnoucí příbuzná samozřejmě ani neví, že taková elektronická úprava fota jde udělat...

Nadnesený problém má širší platnost. Mně nevadí, pokud někdo o něčem tvrdí "je to zázračné, kupte si to", to si soudný posluchač přebere, mně vadí, když úmyslně uvádí v omyl. To už ale nepíšu o tom baviči a uvedu stručně jeden příklad. Nějaký anglicky vysílající satelitní kanál, reklama na malý vysavač zavěšený přes rameno a slogan asi jako "úžasnou sací silou 1000 Wattů vysaje ..." A tohle mi vadí. Já vím, že to je příkon a nikoli sací síla, ta musí být z fyzikální podstaty věci jen několik set wattů (technika je můj obor, pokud by sací síla byla 1000 Wattů, příkon by pak byl několik kilowattů, to by pak nešlo napájet z normální zásuvky a navíc by to přetopovalo místnost asi tak, jako kdyby byla v místnosti místo toho vysavače zapnuta velmi silná elektrická kamínka...).

Druhý příklad: jiný anglicky vysílající satelitní kanál a reklama, ve které podtlak vyvolaný malým vysavačem "pomocí speciálního přípravku", který připomíná velkou přísavku, táhne svoji sací silou nějaký terénní vůz (respektive podtlakem udrží v tahu). Tohle už je složitější a sám nevím, zda to považovat za etické. Má to v sobě jeden fígl, který sice ta část diváků, která nemá ráda fyziku, asi neprohlédne, ale to samo o sobě ještě nemusí být neetické. O co tedy jde? Nejde ani tak o sílu toho vysavače, jako spíš o tu přísavku. Ať už je sací síla vysavače v reklamě prakticky jakákoli, dokázal by utáhnout (respektive udržet v tahu) třeba i deset kamiónů, pokud by se použil vhodný "speciální přípravek", tedy ta přísavka... Je totiž jeden fyzikální vzoreček, který tady nebudu uvádět, abych většinu čtenářů neznechutil a který zjednodušeně řečeno říká, že velikost síly, kterou malý vysavač táhne (respektive udrží v tahu) terénní vůz, nebo třeba 10 kamiónů, stoupá se čtvercem poloměru přísavky. Přeloženo do češtiny, dvakrát větší přísavka napojená na vysavač udrží čtyřikrát více, osmkrát větší přísavka pak např. 64 krát více atd. A že televizní diváku jsi úspěch celého představení přisoudil jen vysavači a ne hlavně té přísavce, která si to především zaslouží, je přece tvoje chyba a tvoje neznalost fyziky a proboha určitě ne klamavý záměr tvůrců reklamy... Zda je to legální? Nevím, asi ano. Zda je to etické? Nevím, přečtete si, co tomu v diskusi u článku říkají čtenáři. Já za sebe jen mohu říci, mně se to nelíbí!

Tak a abych si to za tu moji plnoštíhlou příbuznou, co utratila za tu dietu ty prachy, vyřídil s prodejci zázračných diet, zde je ZADARMO má zázračná metoda jak žrát a přesto zhubnout. Jde o ověřenou metodu, již podle ní zhubl 4 kila jeden člověk, tedy já sám, a neumřel (zatím...).

Tedy, jsem poměrně vysoký a proto pokud bych byl ještě tlustý, můj koník by měl problémy mě nosit. Jak k tomu to ubohé zvíře přijde, 4 přebytečná kila musí dolů. Sesumíroval jsem si co mi radí dietologové: "Přestaňte chlastat, místo toho, co vám chutná, dlabejte různé hnusy a pokud se takto vydržíte týrat dostatečně dlouho, tak zhubnete"... Hmm, teorie hezká, praxe jiná. Celá čtvrtina mého příbuzenstva je otylá a pravidelně se neúspěšně pokouší zhubnout. Znám je, skoro denně se s nimi vídám. Přestávají chlastat, začínají místo knedlíků dlabat různé hnusy a pravidelně nehubnou... Proč to? Prostě proto, že to nevydrží. Dyť to se ani vydržet nedá. Někteří z nich mi potvrdili, že jejich psychika je to rozhodující. Prostě si řeknou "na světě je tak hnusně, nic mě nebaví, to jídlo je moje jediná radost..." A NAŽEROU SE, CO SE DO NICH VEJDE !!!

Tak tedy na to půjdu psychologicky. První věc: přestat jíst to co Vám chutná je pitomost. Ať si dietologové říkají co chtějí, když budete dlabat ty jejich hnusy, tak to psychicky nevydržíte... Naopak, Kahoun hlásá "BUDETE DLABAT JEN TO, CO MÁTE NA SVĚTĚ ABSOLUTNĚ NEJRADĚJI".

Fáze první: opatření potravy.
Zamyslete se, co je to, co k jídlu zbožňujete úplně nejvíc. U mě to jsou následující věci: ryby připravené na ohni, tak jak to umí jen pologramotní rusínští rybáři v Dunajské deltě v nejzaostalejší části Rumunska, čerstvě natrhané ostružiny a pak také jedny skvělé slané preclíky, co je prodávají jen na jednom místě pár ulic od mého domu. Z organizačních důvodů si já vybírám ty preclíky, vy si vyberte to Vaše NEJ, ať je to cokoli, třeba vyškvařené sádlo nebo nejdražší kaviár a opatřete si to.

Fáze druhá: likvidace nepotřebné potravy.
Kupte si balík velkých igelitových pytlů na odpadky. Projděte Váš byt od sklepa po půdu a naházejte do těch pytlů všechny potraviny (kromě té potraviny opatřené ve fázi první) včetně konzerv, kompotů, cukru atp... No vy sami víte nejlépe, co všechno jste v nouzi teoreticky schopni pozřít. Doma si nechte jen sůl a koření a pokud snad hrozí, že si i z těchto dvou ingrediencí v nouzi uděláte nějakou fujtajblovou směsku a zdlábnete ji, tak ani to ne. Nutno odstranit také klih a žrádlo pro psy, zoufalci ať nějak bezpečně zlikvidují i ty krásné a chutně vypadající křupavé granule jedu na krysy...
S plnými pytli toho všeho (ale bez toho jedu na krysy) se odeberte buď ke stanovišti bezdomovců nebo do nejbližší výkrmny prasátek. Osobně doporučuji ty bezdomovce, při pohledu na prasátka by Vás mohlo napadnout, že co je tlusté je roztomilé a mohli byste zakolísat ve svém odhodlání přestat se těm roztomilým tvorečkům podobat...

Fáze třetí: plánování akce.
Zde se dostáváme k psychologické podstatě mojí metody. Vy nebudete trpět při pozřívání dietních hnusů, vy se naopak budete těšit na pozřívání Vaší nejoblíbenější potraviny. Rozumným způsobem si určete dávky. Pozor, nesmí být příliš malé, nebo nevydržíte a druhý den vtrhnete třeba do cukrárny a sežerete na co přijdete! Já si určil jedno malé balení preclíků ráno a jedno večer. Vám doporučuji si podle nějakých tabulek spočíst nějaké rozumné a hlavně ne příliš malé dávky.

Fáze čtvrtá: pitný režim.
Pozor, nepřestávejte chlastat! To by byla velká chyba, přestanete chlastat, propadnete trudnomyslnosti, nevydržíte a přežerete se! Chlast je sice kalorický, ale v rozumném množství uvolňuje mysl a zlepšuje náladu a podle Kahounovy metody je psychika při hubnutí to nejdůležitější. Já osobně jsem zachoval i občasnou výpravu s přáteli do vinárny nebo hospůdky. Snad si jen hlídejte, abyste nezačali chlastat víc, ono to fakt pak asi ničí játra... Úplně nejlepší by teoreticky bylo nahradit pitný režim travním režimem. Účinek na psychiku je podobný chlastu, zdraví to škodí méně, ale hlavně, NENí TO VŮBEC KALORICKÉ. V žádném případě to ale nedělejte, zákonodárci na nás dbají, o něco zdravější tráva je u nás oproti méně zdravému chlastu zakázána, prochlastat játra a ledviny si každý může svobodně, tráva, která játrům a ledvinám tolik neškodí, je zcela logicky zakázána a alkohol zcela logicky povolen. Navíc po chlastu jsou někteří lidé agresivní, po trávě se všichni naopak smějí! No to by se dav ještě mohl rozjuchat a táhnout nám třeba na parlament... Proto tedy tráva fuj, fuj, nebudeme tady vybízet k porušování zákona, že ano...

(Mimochodem, kdo pro život nepotřebuje ani chlast ani trávu tak ten vyhrává a ať určitě ani s jednou z těch věcí nezačíná!)

... a to je celá podstata mojí převratné psychologické metody hubnutí. Budete jíst jen to, co na celém světě zbožňujete nejvíce, ráno se budete těšit na tu večerní dávku potravy, večer na ranní dávku a pořád si to můžete představovat, jak už za pár hodin budete dlabat ne nějaké dietní hnusy, ale tu vaší krabičku kaviáru nebo čeho. Prodejci zázračných diet ostrouhají a vy budete psychicky v pohodě a s láskou na Kahouna vzpomínat...

P.S. Dělal jsem si srandu, ať to nikdo po mně nezkouší, a pokud to zkusí, ať mě pak nežaluje u soudu... Jo a pokud by to snad někdo opravdu zkusil, tak asi musíte přidat nějaké vitaminy a minerály a tak, kolegové méně slavní dietologové Vám už něco poradí... Tento článek měl pouze pobavit čtenáře a obsahoval jen hlavní body, jak jsem to své zhubnutí udělal. Pokud by to někoho zajímalo podrobněji, mám to rozepsáno na svých stránkách www.volny.cz/kahounuvcirkus. Ale znovu opakuji, dělal jsem si srandu, nejsem dietolog, vůbec tomu nerozumím, NEZKOUŠEJTE TO!

P.P.S. Ještě pro jistotu jednu drobnost. Na mužské čtenáře se vykašlu, ti ať si klidně zhebnou hlady, ale bojím se, aby můj článek nepřesvědčil k hubnutí některou čtenářku a ona pak netrpěla hlady. Co je boubelaté, to je hezké! Vězte, že zbytečně moc hubená žena, alespoň podle mne, vůbec není hezká. Je moc kostnatá a ošklivě vychrtlá v obličeji. Tak se tak nesnažte vypadat a ještě kvůli tomu trpět hlady!

Ladislav Kahoun www.volny.cz/kahounuvcirkus




Další články tohoto autora:
Ladislav Kahoun

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku