Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 10.12.2003
Svátek má Julie




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Racionálnější politika EU?
 >EKOLOGIE: Evropané musí respektovat fakta
 >EKONOMIE: Refundace daní - jak na to?
 >MROŽOVINY: Pod císařským praporem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k Mikuláši
 >PSÍ PŘÍHODY: Šogo přitvrzuje
 >ARBITRÁŽ:Bývalí radní: Landová svědčila křivě
 >Michaelovy jedničky
 >FEJETON: Pohádka o nerozhodném
 >NÁZOR: Kostelní počítání
 >EKONOMIKA: Dolar slábne kvůli dobrým výsledkům ekonomiky USA
 >USA: Soutěž zájemců o vypuzení Bushe z bílého domu
 >FEJETON: Star
 >FEJETON: Vánoce 1958
 >PENÍZE: Stárneme. Budeme mít na důchody?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
10.12. MROŽOVINY: Pod císařským praporem
František Novotný


Po roce 1989 byl český knižní trh zaplaven militárii, tj. knížkami s tématikou vojenství a jeho historie. V drtivé většině se jednalo o překlady, bohužel v mnoha případech mizerné, věnované období 2. světové války a s proměnlivou grafickou úrovní. Dílo, které se na podzim objevilo na knižních pultech, se ve všech ohledech liší - ať už námětem, zpracováním či provedením.
Již na první pohled a potěžkání je kniha o historii habsburské armády "Pod císařským praporem" reprezentativní svazek těžké váhy. Stačí jej otevřít na kterékoli stránce, aby se čtenář přesvědčil o pečlivé grafické úpravě a bohatosti ilustrací. Jména autorů jsou k nalezení až na zadní záložce přebalu i s odstavečkem životopisných a profesních údajů. Je zde představeno devět jmen: historici J. Dolejší, P. Havel, J. Pernes a P. Sedláček, heraldik I. Koláčný, zbrojní expert J. Fučík, grafik věnující se heraldice Z. J. K. Čech a ilustrátor a litograf K. M. Toman. Tím devátým je typograf a nyní překladatel a vydavatel L. Křížek, spiritus agens celého záměru, který knihu typograficky "pohlídal" a ve svém nakladatelství "Elka Press" vypiplal až k vydání.

Téměř 400 let společné historie
Ne náhodou začínají autoři své monumentální dílo bitvou u Moháče, v níž byl roku 1526 český a uherský král Ludvík Jagellonský poražen sultánem Sulejmanem Nádherným, neboť všichni evropští panovníci nechali svého křesťanského kolegu na holičkách. Vítězství otevřelo Turkům cestu do střední Evropy a smrt Ludvíka umocnila krizi, neboť okamžitě vzplanul boj o české a uherské království.
Ze školních hodin dějepisu jsme si odnesli povědomí, že vstup Habsburků na český trůn byl nějakou nepochopitelnou daností, politickou slepostí českých pánů. Bylo tomu právě naopak, islámské nebezpečí vyvolalo "objednávku" na vznik mocnosti, jež by byla schopna se Turkům vojensky postavit. Nikoli tedy náhoda, ale bezprostřední geopolitický požadavek na bezpečnost Evropy vedl ke vzniku podunajské monarchie, tedy i k povolání Habsburků na český trůn. Čeští stavové neměli jinou volbu. Aby české království přežilo, muselo se začlenit do nově se tvořícího impéria, které mělo a také položilo Osmanům závoru přes jejich cestu do střední Evropy.
Idea, na níž tedy habsburská monarchie vznikla, byla obrana proti útočícímu islámu a války s Turky, spolu s bojem proti protestantismu, pak tvoří hlavní linii historie habsburské armády. Proto je v knize nejobsažnější 2. kapitola, věnovaná třicetileté válce, kde nechybí popisy všech významných bitev včetně neúspěšného obléhání Brna Švédy.
Navazující 3. kapitola popisuje střety s Turky, jež vyvrcholily druhým obležením Vídně v roce 1683 velkovezírem Kara Mustafou. Oddíl věnovaný obležení může posloužit jako vzor toho, jak je kniha utvářena. Hutný text s podrobným popisem všech akcí včetně jmen velitelů a počtu jednotek je doplněn dobovými ilustracemi, v tomto případě tureckým obrazem obléhacího tábora, portrétem Kara Mustafy, plánem obležené Vídně, heroizující podobiznou hraběte Starhemberga, jenž velel vídeňské posádce, a lepty obleženého města. Nechybí ani dobová malba rozhodující bitvy a jezdecký portrét polského krále Jana III. Sobieského, jenž Vídeň osvobodil a tureckou armádu porazil na hlavu. Typické pro celou knihu jsou doplňující medailónky vůdčích osobností, jež umocňují text. Část věnovanou druhému obležení Vídně doplňují medailónky hraběte Starhemberga s vyobrazením jeho erbu a vévody Lotrinského Karla V., velitele habsburských armád, který na Turcích dobyl zpět Ostřihom, Nové Zámky, Budín a v roce 1687 je porazil u Moháče.
Kapitola čtvrtá, zaměřená na válku o dědictví španělské je pak doplněna, jak jinak, dvěma rozsáhlými medailónky Johna Churchilla vévody z Marlborough a Evžena Savojského. Součástí této kapitoly je též jedna z padesáti osmi barevných tabulí K. M. Tomana, na níž je vyobrazeno sedm příslušníků různých druhů vojsk tehdejší doby. Další kapitoly jsou věnovány balkánským výbojům, válce o dědictví rakouské a válce sedmileté, posledním střetům s Turky, jež předcházely pěti válkám s Napoleonem, revolučním otřesům v polovině 19. století a bojům v Itálii. Zde čtenář nalezne medailónky i těch vojevůdců, kteří se i v českém povědomí stali skutečnými lidovými hrdiny - maršálů Radeckého a Laudona.
Kromě životopisných medailónků vojevůdců obsahuje kniha i další přílohy v podobě uzavřených popisů významných a klíčových bitev. Stránky s těmito texty jsou opatřeny žlutohnědým podtiskem, aby se daly snáze vyhledat. V 9. kapitole, jež je rozsáhle věnována 1. světové válce a historicky popisnou část knihy uzavírá, je takto představena bitva u Komarówa, jediné "čistě" rakouské vítězství nad Rusy koncem srpna 1914.
A do třetice seriózní charakter hlavního textu odlehčují výňatky z dobové literatury - z kronik, memoárů a historky z vojenských kalendářů - jež jsou také graficky odděleny a zvýrazněny.

Nejen text dělá knihu
Jak už bylo naznačeno, historické dílo "Pod císařským praporem" není výjimečné jenom precizním členitým textem komprimujícím velice zdařile množství i obecně neznámých fakt, nýbrž i bohatým obrazovým doprovodem, který tvoří integrální součást knihy. Začíná to již poutavou obálkou tohoto impozantního svazku a kdo jej otevře a začne listovat, nebude zklamán. Kromě dobových ilustrací, rytin, leptů a reprodukcí olejomaleb tvoří unikátní přílohu barevné tabule absolventa AVU, ilustrátora a litografa Karla M. Tomana, jenž patřil i k předním znalcům a malířům historických uniforem. Padesát osm tabulí s několika stovkami stejnokrojů z rozličných historických epoch, jež kniha přináší, jsou pak svého druhu uměleckým odkazem, neboť byly poslední prací tohoto výtvarníka (+ 2000).
Nicméně ani položka s více než 500 ilustracemi netvoří konečný účet knihy. Neboť obsahuje i kapitoly věnované struktuře císařských vojsk, jejich organizaci a změnám v průběhu 1. světové války včetně barevných tabulek výložek a příslušných hodností, přehled řádů a vyznamenání prezentovaných vesměs na barevných fotografiích a přehled chladných a palných zbraních na černobílých tabulích. Žádoucím doplňkem je pak chronologie, chronologický přehled panovníků a u takové práce nadmíru důležitý rejstřík.
Jednu chybu tahle krásná kniha přece jen má. Je jí značná cena kolem 1400 Kč, avšak vzhledem k rozsahu grafických příloh, formátu a členitosti nemohla být nižší. O to více toto unikátní dílo o vojenské historii, která byla i historií českou, ocení každý milovník této literatury, když je nalezne pod vánočním stromečkem.

Nejenom Švejk
"Taková blbá monarchie snad ani nemohla bejt," říká v Haškově světoznámém satirickém románu "Osudy dobrého vojáka Švejka" c. a k. infanterista Josef Švejk, jenž byl superarbitrován pro blbost. "Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom je vytvořit," nechal se zase slyšet český historik František Palacký a oba výroky - tak protichůdné nejen obsahem ale i "úrovní", z níž pocházejí - dokazují, že český vztah k habsburské říši a tedy i k armádě byl komplikovaný a ambivalentní, což žádná učebnice dějepisu nemůže podchytit. Natož ty zglajchšaltované za minulého režimu, které, aniž si to uvědomujeme, vytvářejí historické povědomí i dnes a i u mladších generací.
Proto knihu "Pod císařským praporem" nelze pokládat jenom za specializované vojensko-historické dílo a po stránce typografické za nadmíru sličnou knihu, nýbrž se také jedná o práci, která tím, že podává objektivně odborný obraz o habsburské armádě a službě českých vojevůdců a jednotek v této armádě, rozbíjí to klišé, které jsme si ze školních hodin dějepisu o Rakousku-Uhersku odnesli. Poznání, že podunajská monarchie ochránila Evropu (byť s dočasnou ztrátou Balkánu) před islámskou potopou, je překvapujícně aktuální i na počátku 21. století a tato kniha též prokazuje, že švejkovský postoj je přijatelný jenom tehdy, když si uvědomíme, že historii vždy psaly a psát budou postoje zcela jiné.

Psáno v Praze 8. 12. 03




Další články tohoto autora:
František Novotný

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku