Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 15.12.2003
Svátek má Radana




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Sardinky
 >NÁZOR: O balvanizaci ženských příjmení
 >ŠAMANOVA GLOSA: Mají ho
 >NÁZOR: Váš majetek vám zítra sebereme!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Metro, to drsné místo
 >PSÍ PŘÍHODY: Jaké to hovado, který to kretén
 >NÁZOR: Jsou údaje ze zdravotních registrů na prodej komukoliv za 15 tisíc?
 >LITERATURA: Bacha, dělá ti na hlavu!
 >GLOSA: Novinařina a novinařina.
 >TÝDEN V TRAPU: Zlo táhne anebo dochází v rámci adorace podnikání k deformaci demokracie a slušnosti?
 >ODBORÁŘI INFORMUJÍ: Mlynář (US-DEU) dozoruje tunelování TESTCOMU nejméně za 7,5 milionů korun.
 >PENÍZE: Daňový odpočet všem lidem dobré vůle
 >Gastarbeitrem v Česku
 >GLOSA: Přání
 >MOBY DICK: Tři šílené nápady Českých Textáren

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
15.12. RODINA A PŘÁTELÉ: Metro, to drsné místo
Ondřej Neff

Někdy se v metru stávají opravdu hrozné věci, jako onehdy, když pod kola vlaku spadl americký snad turista, snad student, a přišel o obě nohy. Stalo se to na trase A, někde v Dejvicích. Byl jsem v tu chvíli na stanici Můstek, kde se trasa A křižuje s trasou B. Větev vedoucí směrem na Dejvice stála, dokonce tak důkladně, že ve vlaku, který uvázl ve stanici, zhasli světlo.

Vlak tu stál, s otevřenými dveřmi. Lidé si uvnitř snad ani nepovídali, jen čekali, až se světlo rozsvítí a vlak se rozjede.
Poutavý byl pohled na přicházející cestující - spíš na přibíhající. Zkušený cestující už má vyvinutý instinkt a ten mu napoví, že jeho vlak stojí ve stanici. Často záleží na vteřinách, někdy na zlomcích vteřin, zdali se člověk dostane včas ke dveřím. Takže vidíte pádícího občana, má oči vytřeštěné, koulí jimi doleva doprava v obavě, že se odněkud vynoří bába s taškami a vstoupí mu do cesty. Uvidí vlak, už spatřil jeho otevřené dveře, všiml si, že je uvnitř zhasnuto, ale nepolevuje v úsilí.
Na stojícím vlaku nepoznáte, zda stojí jaksi trvale, anebo zda se chystá k odjezdu.
Cestující uvnitř vagónů pozorují netečně přibíhající. Netečně, možná s trochou pocitu nadřazenosti.
Co se sem hrneš, div se nepřetrhneš, ňoumo! Vždyť tu stojíme už deset minut. Ty blbci zase něco někde vodpráskli.
Vždycky za všechno můžou ty blbci.
Nevím, jak to dopadlo. Odjel jsem o patro níž do království trasy B, jen ten obrázek lidí dobíhajících do mrtvého vlaku mi utkvěl v paměti.
A vzpomněl jsem si na něj, když jsem druhý den četl v novinách, co hrozného se stalo tam nahoře v Dejvicích.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku