Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 15.12.2003
Svátek má Radana




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Sardinky
 >NÁZOR: O balvanizaci ženských příjmení
 >ŠAMANOVA GLOSA: Mají ho
 >NÁZOR: Váš majetek vám zítra sebereme!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Metro, to drsné místo
 >PSÍ PŘÍHODY: Jaké to hovado, který to kretén
 >NÁZOR: Jsou údaje ze zdravotních registrů na prodej komukoliv za 15 tisíc?
 >LITERATURA: Bacha, dělá ti na hlavu!
 >GLOSA: Novinařina a novinařina.
 >TÝDEN V TRAPU: Zlo táhne anebo dochází v rámci adorace podnikání k deformaci demokracie a slušnosti?
 >ODBORÁŘI INFORMUJÍ: Mlynář (US-DEU) dozoruje tunelování TESTCOMU nejméně za 7,5 milionů korun.
 >PENÍZE: Daňový odpočet všem lidem dobré vůle
 >Gastarbeitrem v Česku
 >GLOSA: Přání
 >MOBY DICK: Tři šílené nápady Českých Textáren

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
15.12. NÁZOR: O balvanizaci ženských příjmení
Jarmila Kubátová

Nedávno na ČT 2 v pořadu nazvaném U nás v Kocourkově proběhla reportáž o problémech s ženskými příjmeními končícími na -ová. Cizinka se provdá do Česka a od té chvíle pak už prožívá jen samé nepříjemnosti s byrokratickými úřady. U nás musí mít za jménem koncovku ová, kdežto na úřadech za hranicemi jí nechtějí přiznat, že je manželkou svého manžela- vždyť paní Nováková je jiné jméno než pan Novák. Ve světě jak známo mají oba manželé shodná příjmení, takže Mr.Brown a Mrs. Brown žádné potíže se svými jmény nikde nemají. A přiznejme si, že se vstupem do Evropské unie budou tyto potíže s odlišnými ženskými příjmeními dále narůstat.
Česká koncovka ová u ženských příjmení svědčí o historických kořenech patriarchální češtiny. Muži v minulosti pojímali ženu jako svůj soukromý majetek a to se dodnes v českých ženských příjmeních odráží. Říkalo se- to je otcova tabatěrka, to je otcova pracovna, to je otcova žena- a tak vznikla paní Otcová. Kdyby se naopak mužské jméno odvozovalo v minulosti od ženského končilo by na in. Říkalo by se- matčin miláček, matčin syn- čili pan Matčin. Na tom základě bych se já dnes jmenovala Kubáta (vzor matka) a můj muž Kubátin (vzor matčin).
Kdyby se česká příjmení v minulosti vyvíjela rovnoprávně, pak by byly všechny ve stylu- pan Veselý a paní Veselá. Nebo pan Hrdlička a paní Hrdlička. K přídavnému jménu by gramaticky patřilo přídavné jméno a k podstatnému podstatné. Spojení podstatného jména dohromady s přídavným však vyjadřuje vztah pán a jeho majetek- čeština je zde tudíž nelogická. Podle správných pravidel češtiny patří k paní Bílé pan Bílý. Stejně tak k paní Béžové by měl správně náležet pan Béžový- nikoliv pan Béž. Nebo k paní Fialové by měl patřit pan Fialový, nikoliv pan Fiala. K paní Smrčkové pan Smrčkový, nikoliv Smrček a k paní Hrdličkové pan Hrdličkový, nikoliv Hrdlička. Proč já mám být Kubátová, když můj muž není Kubátový? Vždyť my k sobě vlastně nepatříme, protože každý z nás má jiné příjmení. Kubát-Kubátová je stejný nesmysl jako bych třeba napsala pan Kořenský a paní Kořensková. Čili česká ženská příjmení končící na ová skutečně dokazují, že vyjadřují majetkové vztahy. Tak jako muslimské ženy musí povinně nosit své čádory, které zdůrazňují že jsou majetkem svých mužů (na jehož tvary nesmí jiný muž ani pohlédnout), tak české ženy za sebou z minulosti táhnou tu svou koncovku ová, která rovněž zdůrazňuje, že jsou majetkem svých mužů.
Skoncujme však jednou provždy s archaickou představou, že žena pochází ze žebra Adamova-a že je paní Adamová. Ne, není žádná nepovedená odvozenina od muže, ba ani jeho majetek. Nic jí neschází ani nepřebývá, je to svébytná lidská bytost stejně jako muž- i věhlasný pan Freud se mýlil. Proto si zaslouží i své svébytné příjmení. Jestliže kdysi pobývala mezi čtyřmi zdmi své domácnosti, zatímco muž se vzdělával a podnikal, dnes už je jiná. Taky se vzdělává a podniká. Dříve byl pan lékárník a jeho žena byla paní lékárníková. Nebo pan doktor a paní doktorová. Dnes už je sama lékarnicí i doktorkou, bez koncovky ová. Představte si, jak by bylo nesmyslné, kdyby se ová používalo i v profesích. Místo lékařka by se říkalo lékařová, místo soudkyně soudcová, místo učitelky učitelová.
Jsme jak exoti, kteří i každé cizince co sem vkročí neprodleně na konec jejího jména přilepí podivný přívěšek. Cizinky pak vyjeveně zírají a své vlastní jméno nepoznávají. Je ovšem pravda, že čeští intelektuálové si už běžně zvykli psát zahraniční ženská příjmení v původním tvaru, bez koncovky ová. Ale zato novináři ve všech novinách i časopisech stále tápou a střídavě píší zahraniční ženská příjmení s koncovkou i bez koncovky. A tak jednou čteme v časopise o Claudii Schiffer a podruhé o Claudii Schifferové.
Nenápadně narůstá i počet českých žen, kterým patriarchální přívěšek za jménem vadí. Jednak by chtěly své jméno sjednotit se světem, kde se ová nepoužívá a jednak se cítí být svobodnými individualitami, čili nechtějí mít své jméno odvozené od mužského. Časem by mělo být i českým ženám zákonem umožněno, aby si svobodně o svém příjmení rozhodly a mohly příponu ová u svého jména zrušit. Některé ženy už tak učinily bez ohledu na zákon a můžete si všimnout, že jich ve společnosti skutečně přibývá. Zpěvačky Janu Kirschner a Daru Rolins už novináři respektují a příponu ová k jejich jménům už svévolně nepřidávají.
Jenže se vynořil další velký problém. Zatímco cizí mužská jména běžně po česku skloňujeme, jejich ženské protějšky zbavené koncovky ová zůstávají ležet nehnutě neskloňované jak balvany - nazývám to balvanizací ženských příjmení. Takže zatímco pana Browna skloňujeme, jeho ženu Brown necháváme ležet ladem. Opět se čeština chová nelogicky- vždyť by se mohla přechylovat i cizí ženská jména, ne? Jestliže přechylujeme cizí mužská příjmení, proč nepřechylujeme i ženská? Vidím pana Browna a jeho ženu Brownu. Nebo- Vidím v dáli exprezidenta Clintona a jeho ženu Clintonu ( ba i Monicu Levinskou).
Anebo se naskýtá další řešení- že přestaneme jednoduše přechylovat mužská i ženská příjmení. Takže bych v dáli viděla- exprezidenta Billa Clinton, jeho ženu Hillary Clinton (popřípadě Monicu Levinsky). Jestliže se celý svět obejde bez koncovky ová, proč by se bez ní nemohla obejít nějaká maličká bezvýznamná zemička? Přestaňme prznit jména cizinek i jména Češek. Buď přechylujme a skloňujme VŠECHNA mužská i ženská příjmení, nebo zrušme ohýbání všech jmen vůbec- zbalvanizujme je a splyneme bez problému se světem.

Jarmila Kubát?




Další články tohoto autora:
Jarmila Kubátová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku